Typ:  pokročilá modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Mi-26T

Určení:  přeprava osob a nákladu a odsun raněných

Odlišnosti od vrtulníku typu Mi-26T:

- instalace silnějších 11 650 hp motorů typu D-136-2 (Al-136T), které jsou opatřeny plně autonomním digitálním systémem řízení (FADEC), na místo 11 400 hp motorů typu D-136

- instalace automatizovaného letového-navigačního komplexu typu NPK-90-2 na místo původního navigačního vybavení (to umožnilo zredukovat počet členů posádky ze čtyř osob na dvě). Součástí zmíněného systému se stal zobrazovací systém vystavěný na pěti MFD typu MFI-10-7V, digitální autopilot typu PKV-26D, dva počítače typu Baget-53-15, satelitní přijímač typu A737-1, který spolupracuje s ruským systémem GLONASS i americkým systémem NAVSTAR, laserový inerční navigační systém typu LIRS-100NS a radiolokátor typu 7A813C.

- instalace nového přístrojového vybavení uvnitř pilotní kabiny. Jeho součástí se stalo pět barevných multifunkčních displejů (MFD) typu MFI-10-7V, dva panely pro zadávání dat a brýle nočního vidění. Přístrojové vybavení pilotní kabiny modelu Mi-26T bylo analogové.

- instalace nového komunikačního systému typu KSS-26T2 na místo původního spojovacího vybavení

- instalace TV systému typu BTU-3, který slouží pro sledování nákladu přepravovaného ve vnějším podvěsu. Obraz z barevných TV kamer tohoto systému je přitom přenášen na MFD nacházející se v pilotní kabině.

- instalace světlometu typu TSL-1600 s IČ módem (toho se využívá při použití brýlí nočního vidění) po pravoboku špice trupu

Historie:  Na konci 90. let sice těžký transportní vrtulník typu Mi-26 (Halo) stále neměl, díky nosnosti 20 t, na celém světě žádnou konkurenci, což v podstatě platí do dnešních dnů, jeho avionické vybavení bylo však již tehdy možné považovat za beznadějně zastaralé. Na tuto skutečnost přitom MVZ M.L. Mila spolu s výrobním závodem Rostvertol z Rostova na Donu již v roce 1999 zareagovala modernizačním projektem, který byl zaměřen zejména na přístrojové vybavení uvnitř kokpitu. Hlavním cílem zmíněného modernizačního programu se stala redukce počtu členů posádky ze čtyř osob na dvě. Přestože zmíněný modernizační projekt vzbudil ze strany provozovatelů vrtulníků řady Mi-26 (Halo) nemalý zájem, realizace se nedočkal. Důvodem toho se přitom stala nejen tehdejší neschopnost ruských výrobců dodat všechny potřebné systémy, ale i přístup výrobce tomuto projektu. Ten totiž tehdy stále ještě počítal s vývojem kvalitativně nového vrtulníku této kategorie. Vývoj perspektivního nástupce vrtulníku typu Mi-26 (Halo) byl nicméně krátce nato, s přihlédnutím na bezkonkurenční charakteristiky tohoto stroje a jeho nadčasovou konstrukci, shledán za bezúčelný. Protože se s výrobou vrtulníku typu Mi-26 (Halo) začalo tehdy počítat po dobu nejméně dalších 20-ti až 30-ti let, v roce 2010 byly nakonec práce na pokročilé modifikaci tohoto stroje s modernizovanou avionikou znovu obnoveny. Zmíněná modifikace vrtulníku typu Mi-26 (Halo) obdržela označení Mi-26T2 a vycházela z komerční nákladní modifikace tohoto původně vojenského stroje, známé jako Mi-26T. Původně vrtulník typu Mi-26T2 počítal s avionikou společnosti Tranzas, společnosti, která se předtím stala dodavatelem avioniky pro vrtulníky typu Ka-52 (Hokum B), Mi-17 (Hip) a Mi-38. Vzhledem ke značné vytíženosti zmíněné společnosti s pracemi na avionice pro nový středně těžký vrtulník typu Mi-38 a se zaváděním systému typu IBKV-17, který je určen pro vrtulníky řady Mi-17 (Hip), do výroby, dodávky avioniky pro typ Mi-26T2 nakonec dostala na starost společnost RPKB z Ramenského. Výrobce totiž na vývoj modernizovaného modelu Mi-26T2 značně spěchal, protože se s tímto strojem chtěl zúčastnit tendru Indického vojenského letectva (IAF) na 15 těžkých transportních vrtulníků. Kromě nové avioniky ale modernizovaný Mi-26T2 obdržel též motory typu D-136-2 (Al-136T), které jsou v porovnání s motory typu D-136, pohonnými jednotkami všech předchozích verzí vrtulníku typu Mi-26 (Halo), výkonnější a navíc disponují plně autonomním digitálním systémem řízení (FADEC). Prototyp vrtulníku typu Mi-26T2 (černá 901) vznikl, v prostorách závodu Rostvertol z Rostova na Donu, konverzí sériového Mi-26 (Halo) (v.č. 34001212096) ze stavu Ruského VVS. Do oblak se tento stroj poprvé vydal dne 22. února 2011. Svůj veřejný debut si přitom odbyl v srpnu toho samého roku na moskevské airshow MAKS 2011. Ve zmíněném konkurzu IAF na 15 těžkých transportních vrtulníků ale modernizovaný Mi-26T2 nakonec neuspěl. Dne 5. prosince 2012 se totiž IAF vyslovilo pro lehčí konkurenční typ CH-47F Chinook americké společnosti Boeing. Prvním provozovatelem vrtulníku typu Mi-26T2 se tak nakonec staly vzdušné síly Alžíru. Na území Alžíru byl přitom prototyp Mi-26T2 (černá 901) prezentován mezi 5. a 16. červencem roku 2012. Dne 26. června 2013 si vzdušné síly Alžíru objednaly celkem 6 vrtulníků typu Mi-26T2. První z nich byl zároveň prvním sériovým exemplářem vrtulníku typu Mi-26T2 a do oblak se poprvé vydal dne 25. prosince 2014.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Mi-26) a 18 sériových strojů (14 pro Alžír a 4 pro Jordánsko)

Uživatelé:

Alžír – Dne 26. června 2013 si vzdušné síly Alžíru objednaly celkem 6 vrtulníků typu Mi-26T2. První z nich (SL-21) byl zároveň prvním sériovým exemplářem vrtulníku typu Mi-26T2 a do oblak se poprvé vydal dne 25. prosince 2014. Dne 11. února 2015 se do zkušebního programu zapojil též druhý sériový Mi-26T2 (SL-22). Po ukončení zkoušek byly oba zmíněné exempláře vrtulníku typu Mi-26T2 využity k zaškolení letového a pozemního personálu zákazníka. Teprve až poté, dne 8. července 2015 se vydaly na cestu z Rostova na Donu do Alžíru, resp. na základnu Bilda. Na místo určení přitom dorazily den nato. Tomu však předcházelo mezipřistání na jednom z Řeckých ostrovů. Další dva sériové Mi-26T2 (SL-32 a SL-34) byly zalétnuty v červnu a červenci roku 2015. Jejich předání bylo uskutečněno před koncem toho samého roku. Poslední dva vrtulníky typu Mi-26T2 (SL-42 a SL-44) z kontraktu z června roku 2013 byly vzdušným silám Alžíru předány v roce 2016. Mezitím byl podepsán kontrakt na dalších osm těchto strojů s termínem předání na léta 2016 až 2017. První dva z nich (06813 a 06814) byly do Alžírska přelétnuty na počátku roku 2017. V průběhu toho samého roku byly dokončeny ještě nejméně další čtyři exempláře vrtulníku typu Mi-26T2 z alžírské zakázky (06815, 06816, 06821 a 06822).

Jordánsko – Dne 17. dubna 2016 si jordánská státní společnost KADDB (The King Abdullah II Design Development Bureau) objednala čtyři vrtulníky typu Mi-26T2. Provozovatelem všech čtyř zmíněných vrtulníků se ale stalo Jordánské vojenské letectvo. Letové zkoušky prvního z nich (bílá 06819) se rozeběhly v říjnu roku 2017. Do Jordánska zmíněný stroj dorazil dne 17. ledna 2018. Svůj veřejný debut si vrtulník Mi-26T2 (bílá 06819) odbyl na výstavě SOFEX 2018, která se konala v květnu roku 2018 v Ammánu. Další exemplář vrtulníku typu Mi-26T2 pro vzdušné síly Jordánska (bílá 06820) byl zalétán v prosinci roku 2017. Vzdušným silám Jordánska byl přitom tento stroj předán dne 26. prosince 2018. Zatímco vrtulník Mi-26T2 (bílá 06819) je opatřen kamufláží sestávající se z nepravidelných polí několika odstínů hnědé a zelené barvy, vrtulník Mi-26T2 (bílá 06820) má tmavě šedý kabát. Shodnou tmavě šedou kamufláž obdržely i zbylé dva vrtulníky typu Mi-26T2 z jordánské zakázky (bílá 06823 a 06824). Zatímco první z nich poprvé vzlétl dne 27. ledna 2018, letové zkoušky toho druhého se rozeběhly v březnu toho samého roku. Dne 26. prosince 2019 byly oba zmíněné stroje zachyceny na řeckém ostrově Rhodos při předávacím přeletu.

Posádka:    dva piloti

Pohon:        dva turbohřídelové motory typu Progress D-136-2 (Al-136T) s max. výkonem po 11 650 hp

Radar:         povětrnostní radiolokátor typu 7A813C, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:    82 vojáků, 60 ležících raněných se tříčlenným lékařským doprovodem nebo náklad do celkové hmotnosti 20 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 12,08 m x 3,25 m x 2,91 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 20 000 kg, přepravovaný v podvěsu pod trupem

Výzbroj:      žádná

 Poslední úpravy provedeny dne: 2.1.2019