PZL Swidnik Mi-2Sz (Mi-2U/UMi-2)

Typ:  cvičná modifikace lehkého transportního vrtulníku typu Mi-2T (Hoplite)

Určení:  výcvik pilotů vrtulníků

Odlišnosti od modelu Mi-2T (Hoplite):

- instalace páky cyklického řízení a pedálů před a páky kolektivního řízení vedle (vlevo) pravého předního sedadla, které je navíc nyní umístěno v mírně větší vzdálenosti od přídě trupu. Zde se nyní nachází pracoviště instruktora.  Pokud zde nesedí instruktor ale pasažér, páka cyklického řízení je přiklopena k podlaze.

- instalace menšího počtu sedadel v nákladovém prostoru o jedno (kuli nedostatku prostoru v důsledku instalace sedadla druhého pilota více vzadu)

- instalace ovládacího pultu zařízení, které slouží k imitaci různých poruch, na sloupku s táhly řízení nacházejícím se za sedadly pilotů

- instalace 12,5 kg balastní zátěže na ocasní ostruze (instalace druhého řízení totiž sebou přinesla posun aerodynamického těžiště směrem dopředu)

- instalace prostředků umožňujících provádět výcvik pilotáže „naslepo“ podle přístrojů z dílny Instytutu Lotnictwa. V původním provedení šlo o průhledný oranžový filtr, který pokrýval skla okének pilotní kabiny, a helmu s clonou s modrým filtrem. Zmíněnou helmu měl na hlavě pouze žák. Díky ní, na rozdíl od instruktora, přes skla okének kabiny s oranžovým filtrem nic neviděl. Od tohoto originálního řešení bylo nicméně později opuštěno ve prospěch konvenčního závěsu z neprůhledného materiálu obklopujícího pracoviště žáka.

Historie:  Lehký dvoumotorový transportní vrtulník typu Mi-2T (Hoplite) se stal základem celé řady specializovaných verzí. Jednou z nich byl model Mi-2Sz, který sloužil k výcviku pilotů. Zmíněný speciál byl znám též jako Mi-2U či UMi-2 a byl opatřen zdvojeným řízením, zařízením pro imitování různých poruch a prostředky, které znemožňovaly žákovi vidět ven z kabiny při výcviku letu podle přístrojů. U sedadla druhého pilota vrtulníku typu Mi-2Sz se nacházela instalace pák cyklického a kolektivního řízení a pedálů nožního řízení. Naproti tomu ovládání motorů a rotorové brzdy nebylo zdvojeno. První exemplář cvičného speciálu typu Mi-2Sz se do oblak poprvé vydal dne 25. března 1968. Ve výrobním programu závodu PZL Swidnik se tento model udržel až do roku 1996. Celková produkce cvičného Mi-2Sz je odhadována na 400 exemplářů. Další exempláře tohoto modelu vznikly konverzí jiných verzí vrtulníků typu Mi-2 (Hoplite). Druhým řízením bylo totiž možné dodatečně vybavit jakýkoliv exemplář tohoto stroje.

Verze:  -

Vyrobeno:  cca 400 sériových strojů

Uživatelé:  -

 

 

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor nebo pilot

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu WSK Rzesów GTD-350 s max. výkonem po 396 hp

Kapacita:    šest nebo (v konfiguraci s jedním pilotem) sedm osob nebo náklad do celkové hmotnosti 700 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 2,27 m x 1,20 m x 1,40 m

 

 

TTD:  
Ø nosného rotoru: 14,56 m
Ø ocasního rotoru: 2,70 m
Celková délka: 17,42 m
Délka trupu: 11,94 m
Výška: 3,75 m
Prázdná hmotnost: 2 420 kg
Max. vzletová hmotnost: 3 550 kg
Max. rychlost: 210 km/h
Praktický dostup: 4 000 m
Max. dolet bez/se 2 PTB: 370/580 km

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 2.11.2016