Mil Mi-6RVK (9K73)

Typ:  speciální modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Mi-6 (Hook A) tvořící jednu z komponent raketového-vrtulníkového komplexu (RVK) typu 9K73

Určení:  přeprava mobilního odpalovacího zařízení typu 9P115 (VPU-01) s taktickou balistickou střelou typu R-17V (8K114)

Historie:  Na počátku 60. let se součástí výzbroje výsadkových jednotek americké armády stala neřízená raketa typu MGR-3 (M51) Little John, která mohla být opatřena buďto konvenční nebo jadernou bojovou hlavicí. Odpalovací zařízení této rakety bylo přitom možné snadno přepravovat i uvnitř nákladového prostoru nebo ve vnějším podvěsu transportních vrtulníků typu CH-34 Choctaw a CH-47 Chinook. Odpovědí ze strany SSSR na tento zbraňový systém se staly hned tři tzv. raketové-vrtulníkové komplexy (RVK), a to 9K53 Luna-MV, 9K73 a 9K74. Zatímco základem RVK typu 9K53 Luna-MV a 9K73 se stal těžký transportní vrtulník typu Mi-6 (Hook A), ve verzi Mi-6RVK, RVK typu 9K74 byl vystavěn na odvozeném těžkém transportním vrtulníku typu Mi-10 (Harke A), ve verzi Mi-10RVK. Všechny tři výše uvedené RVK byly určeny k provádění nečekaných raketových útoků z týlu území protivníka nebo z obtížně přístupných oblastí. Jejich vývoj byl oficiálně zadán dne 5. února 1962. Součástí RVK typu 9K73, který je dílem OKB-235, se kromě vrtulníku typu Mi-6RVK z dílny OKB-329 M.V. Mila, který vzešel z programu RVK typu 9K53 Luna-MV, stala též taktická balistická střela typu R-17V (8K114) a kolové odpalovací zařízení typu 9P115 (VPU-01) z dílny GSKB (KBTM). Odpalovací zařízení typu 9P115 (VPU-01) bylo řešeno jako dvounápravové a bylo navrženo speciálně pro RVK typu 9K73. Jeho rozměry byly proto zcela podřízeny vnitřním rozměrům nákladového prostoru vrtulníku typu Mi-6 (Hook A). Naproti tomu střela typu R-17V (8K114) nebyla ničím jiným, než modifikací střely typu R-17 (8K14) mobilního raketového komplexu typu 9K72 Elbrus (SS-1C Scud B). Zmíněná střela byla řešena jako jednostupňová a měla délku 11,164 m, průměr těla 880 mm a stabilizátory s rozpětím 1,81 m. Její pohon obstarával raketový motoru na KPL typu 9D21. Střela typu R-17 měla startovací hmotnost 5 950 kg a byla opatřena buďto tříštivo-trhavou bojovou hlavicí typu 8F44 s hmotností 987 kg nebo jadernou bojovou hlavicí typu 8F14 o síle 10 kt. Její min. a max. dálkový dosah činil 50 a 240 km. Kruhová odchylka byla 2 km. Prototyp mobilního odpalovacího zařízení typu 9P115 byl dokončen v roce 1963. K vojskovým zkouškám byl celý RVK typu 9K73 předán v roce 1965. Mezi přednosti tohoto raketového komplexu před standardním raketovým komplexem typu 9K72 Elbrus (SS-1C Scud B) lze řadit rychlejší přesun, větší dosah a schopnost zaujmout palebnou pozici i ve velmi obtížně přístupné oblasti nebo v blízkém týlu území protivníka. RVK typu 9K73 se ale neobešel též bez některých nedostatků. Asi největší kritiku sklidil malý dolet vrtulníku typu Mi-6RVK s nabytým odpalovacím zatížením na palubě a horší přesnost v porovnání se standardním modelem 9K72 Elbrus (SS-1C Scud B). Posledně uvedené bylo přitom důsledkem toho, že se na korbu vozidla typu 9P115 nevešlo veškeré přístrojové vybavení, které se nacházelo na korbě odpalovacího zařízení komplexu typu 9K72 Elbrus (SS-1C Scud B). Kromě toho vozidlo typu 9P115 mělo, díky malým rozměrům, v porovnání s mobilním odpalovacím zařízením komplexu typu 9K72 Elbrus (SS-1C Scud B) znatelně horší pohyblivost. Proti RVK typu 9K73 ale hovořila též skutečnost, že nebyl schopen, na rozdíl od komplexu typu 9K72 Elbrus (SS-1C Scud B), využívat informace z meteorologických sond a meteorologických radiolokátorů o povětrnostních podmínkách v různých výškách atmosféry. Dostupnost těchto informací přitom umožňovala zvýšit přesnost zásahu. Díky všem výše uvedeným nedostatkům vývoj RVK typu 9K73 nakonec nepřekročil prototypové stádium. Jediný prototyp odpalovacího zařízení typu 9P115 se spolu s jediným exemplářem vrtulníku typu Mi-6RVK, který se podílel též na zkouškách RVK typu 9K53 Luna-MV, údajně v provozu nacházel až do počátku 70. let. Poté byl z důvodu vyčerpání technické životnosti vyřazen a sešrotován. Ze shodných důvodů se sériové výroby nedočkaly ani paralelně vyvíjené RVK typu 9K53 Luna-MV a 9K74.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (jde o ten samý stroj, který se podílel na zkouškách RVK typu 9K53 Luna-MV)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti, navigátor/střelec, palubní mechanik a radista

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Solovjov D-25V s max. výkonem po 5 500 hp 

Kapacita:   jedno mobilní odpalovací zařízení typu 9P115 (VPU-01) s taktickou balistickou střelou typu R-17V (8K114), přepravované uvnitř nákladové kabiny s rozměry 11,73 m x 2,72 x 2,60 m

Výzbroj:     jeden pohyblivý 12,7 mm kulomet typu Afanasjev A-12,7 (TKB-481) se zásobou 200 až 270 nábojů a palebným vějířem ±30° v horizontální rovině a -55° až 0° ve vertikální rovině, instalovaný v příďovém střelišti typu NUV-1M

Poslední úpravy provedeny dne: 15.9.2016