COMAC C929 (CR929/ŠFDMS)
Typ: velkokapacitní dopravní letoun
Určení: doprava osob na dálkových linkách
Historie: V červnu roku 2011, krátce po zahájení prací na dopravním letounu pro středně dlouhé tratě typu C919 s přepravní kapacitou 156 až 174 osob, čínská společnost COMAC (Commercial Aircraft Corporation of China) zpracovala studie širokotrupých velkokapacitních dopravních letounů pro dálkové linky typu C929 a C939, majících přepravní kapacitu 290 a 390 osob. V červnu roku 2012 se zmíněná společnost dohodla s ruskou společností UAC (United Aircraft Corporation), která od února roku 2006 koordinuje vývoj a výrobu letecké techniky na území Ruska, na společném postupu při vývoji menšího typu C929. Zmíněný stroj se přitom měl stát nástupcem ruských letounů řady Il-96. Současně měl na světovém trhu tvořit konkurenci americkému Boeingu 787 a evropskému Airbusu A330. Na vládní úrovni byla spolupráce ruského a čínského průmyslu při vývoji a výrobě letounu typu C929, který byl následně přeznačen na CR929, posvěcena podpisem memoranda z května roku 2014. Studie proveditelnosti byla dokončena v závěru toho samého roku. Dle tehdejších odhadů společnosti UAC měla světová poptávka po dopravních letounech této kategorie do roku 2033 činit 8 000 ks, z toho 1 000 ks jenom v ČLR. Práce na předběžném návrhu letounu typu CR929, který byl v Rusku znám též jako ŠFDMS (širokofjuzeljažnyj dalnemagistralnyj samolet = širokotrupý letoun pro dálkové linky), se rozeběhly v únoru roku 2015. Tehdejší plány počítaly se zahájením prací na detailním designu v roce 2016 a uvedením do provozu v roce 2024 nebo 2025. V červnu roku 2015 byl termín prvního letu stanoven na rok 2021 a termín zahájení dodávek zákazníkům na rok 2024. Na konci roku 2016 byly nicméně tyto plány revidovány. Termín uvedení do provozu byl přitom posunut na rok 2027. Mezitím, v roce 2015, byl v Rusku zahájen vývoj pokročilé modifikace letounu typu Il-96, která vešla ve známost jako Il-96-400M. Zmíněný stroj měl přitom tvořit cenově dostupnější alternativu k letounu typu CR929. Další devízou letounu typu Il-96-400M měla být skutečnost, že je sestaven výhradně ze součástek vyráběných v Rusku. Produkce tohoto stroje se ale nakonec omezí na pouhé dva exempláře. První z nich se přitom do oblak napoprvé vydal dne 1. listopadu 2023, se značným zpožděním proti původním plánům. Veškeré práce na téma CR929 byly zpočátku koordinovány rusko-čínskou společností CRAIC (China-Russia Commercial Aircraft International Corporation) se sídlem s Shanghai, která byla založena dne 22. května 2017 ruskou společností UAC a čínskou společností COMAC. Podíl obou zmíněných subjektů na společnosti CRAIC přitom činil 50 %. Zatímco ruské straně připadl vývoj a výroba kompozitního křídla, vztlakových klapek, ocasních ploch, závěsníků motorových gondol a hlavního podvozku, Číňané dostali na starost vývoj a výrobu jednotlivých sekcí trupu, směrového kormidla, výškových kormidel, aerodynamických krytů přechodu křídla v trup, příďového krytu antény radiolokátoru a příďového podvozku. Finální montáž letounu typu CR929 byla svěřena závodu ze Shanghaie, v jehož výrobním programu se již nacházely dopravní letouny typu ARJ21 a C919 čínské konstrukce. Hlavní devízou typu CR929 před západními konkurenty měla být o nějakých 10 až 15 % nižší pořizovací cena. Dle tehdejších prognóz měla v létech 2023 až 2045 na světovém trhu vzniknout poptávka až po 7 000 širokotrupých dopravních letounech za 1,5 biliónů USD. Nové plány počítaly se schválením celkové koncepce v roce 2017, předběžného návrhu v roce 2018 a konstrukčních dokumentací v roce 2021. Termín zahájení letových zkoušek byl stanoven na rok 2023. Zahájení provozu bylo naplánováno na rok 2025. Dne 26. října 2018, podpisem memoranda s čínskou investiční skupinou Kangde Investment Group, se k programu CR929 připojila též italská společnost Leonardo. Zmíněná společnost konkrétně dostala na starost výpomoc s výstavbou závodu Kangde Marco Polo Aerostructures Jiangsu na výrobu velkých kompozitních dílů trupu letounu typu CR929. Široké veřejnosti byl projekt letounu typu CR929 poprvé představen na Airshow China 2016, která se konala v listopadu roku 2016 v Zhuhai. Na Airshow China 2018, která se konala dva roky nato, byla kromě zmenšeného modelu prezentována též 1:1 maketa přední části trupu tohoto stroje s pilotní kabinou a kabinou cestujících. Celkové uspořádání letounu typu CR929 bylo s definitivní platností zmraženo dne 8. června 2018. V červenci roku 2020 bylo vedením ruské společnosti Irkut oznámeno, že jsou očekávané dodávky letounů typu CR929 prvním zákazníkům posunuty na léta 2028 až 2029. Jako důvod přitom uvedlo potíže ve spolupráci. Mezitím, v prosinci roku 2019, byly završeny zkoušky 1:39 modelu trupu a křídla letounu typu CR929 v aerodynamickém tunelu moskevského institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky). V červnu roku 2021 bylo oznámeno, že stavba prototypu tohoto stroje bude zahájena v roce 2021 a že tento stroj poprvé vzlétne v roce 2023. Přestože do programu CR929 mezitím zasáhla pandemie COVID 19, v září roku 2021 bylo oznámeno zahájení stavby prvního prototypu. Další rána pro zmíněný program přišla v následujícím roce v podobě sankcí na ruské podniky za ruskou invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. V červnu roku 2023 bylo oznámeno, že čínská společnost COMAC hodlá v programu CR929 pokračovat samostatně. Krátce nato, v srpnu toho samého roku, bylo ředitelem společnosti UAC oznámeno, že Rusko od programu CR929 odstoupilo. Definitivně bylo odstoupení Ruska od tohoto programu potvrzeno v listopadu roku 2023. Současně bylo oznámeno, že vývoj letounu typu CR929, který byl mezitím zpětně přeznačen na C929, přešel do fáze detailního designu. V konečné projektové podobě má trup tohoto stroje, který bude pojat, stejně jako letoun typu C919, jako dvoumotorový dolnoplošník s šípovým křídlem a klasicky koncipovanými šípovými ocasními plochami, přibližně shodnou délku jako trup evropského Airbusu A330-900. Je však znatelně širší. Díky tomu bude v kabině cestujících letounu typu C929 v ekonomické třídě možné do každé řady umístit o jedno sedadlo více (9 vs 8). Přestože bude letoun typu C929 v porovnání s letounem typu A330-900 větší, jeho hmotnost bude vyšší o pouhé 1 %. Na konstrukci draku letounu typu C929 se totiž budou z celých 50-ti % podílet lehké kompozitní materiály. Na slitiny titanu připadne jen 15 %. Jaký typ motoru bude letoun typu C929 pohánět, ale není zcela zřejmé. Vzhledem k aktuální nedostupnosti dvouproudového motoru s tahem řádu 35 000 kp ruské či čínské konstrukce, by pohon prototypů a prvních sériových exemplářů letounu typu C929 měly obstarávat motory typu GEnx-1B76 americké značky General Electric nebo Trent 1000 britské značky Rolls-Royce. Definitivním řešením pohonu tohoto stroje by ale měl být motor, který má vzejít z rusko-čínské spolupráce. Podle všeho se bude jednat o modifikaci vyvíjeného motoru typu PD-35 značky Aviadvigatel. Memorandum o společném postupu při vývoji pohonných jednotek pro letoun typu C929 (CR929) přitom ruská společnost AO Obedinennaja dvigatelestroitelnaja korporacija s čínskou společností AECC (Aero Engine Corporation of China) CAE (Commercial Aircraft Engine) podepsala v září roku 2017. Pohonnou jednotkou letounu typu C929 by ale mohl být též motor typu CJ-2000, na kterém mezitím začal pracovat čínský průmysl v kooperaci s průmyslem ukrajinským. V konstrukci zmíněného motoru mají přitom najít uplatnění nejen ukrajinské technologie, ale i ukrajinské komponenty. Dokončení vývoje tohoto motoru je ale více než ve hvězdách. Jedním z důvodů toho je skutečnost, že Rusko dne 26. května 2022 zničilo ukrajinskou továrnu na letecké motory společnosti Motor Sič ze Záporoží. Dalším důvodem nejistoty ohledně programu CJ-2000 je ukrajinské veto na prodej značného podílu společnosti Motor Sič Číňanům. Pokud navíc západní společnosti General Electric a Rolls-Royce nebudou souhlasit s prodejem svých motorů do ČLR, což není vzhledem k vzrůstajícímu napětí mezi východem a západem vyloučené, letoun typu C929 bude zcela odkázán na motory ruské konstrukce, resp. motory typu PD-35, což může vývoj tohoto stroje protáhnout minimálně do roku 2030. Vývoj motor typu PD-35 totiž podle všeho nedospěje do stádia sériové výroby dříve než v roce 2028. Již od počátku se počítalo s hned několika verzemi letounu typu C929. V základní verzi, která obdržela označení C929-600, má být tento stroj schopen přepravy 280-ti osob na vzdálenost 12 000 km. Kromě výše uvedené základní verze se výhledově počítá též se zkrácenou verzí C929-500 a prodlouženou verzí C929-700. Zatímco model C929-500 by měl být schopen přepravy 250-ti osob na vzdálenost 14 000 km, model C929-700 by měl umožňovat přepravu 320-ti osob na vzdálenost 10 000 km.
Verze: -
Vyrobeno: rozestavěn jeden prototyp
Uživatelé: žádní
C929-600
Posádka: dva piloti
Pohon: dva dvouproudové motory s tahem řádu 35 000 kp
Radar: povětrnostní radiolokátor, instalovaný uvnitř špice trupu
Kapacita: 250 až 280 osob (ve třech třídách) nebo 321 až 416 osob (v jedné třídě). Užitečné zatížení tohoto stroje činí 48 830 kg až 50 400 kg.
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 63,86 m |
Délka: | 63,76 m |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | 245 000 kg |
Cestovní rychlost: | M=0,85 (900 km/h) |
Praktický dostup: | ? |
Dolet: | cca 12 000* km |
* s 250 až 280 cestujícími na palubě
Poslední úpravy provedeny dne: 17.11.2023