Antonov An-26LL-PLO    

Typ:  speciální modifikace lehkého taktického transportního letounu typu An-26A zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  ověřování činnosti vysoce citlivých detektorů magnetických anomálií (MAP) protiponorkových letounů

Odlišnosti od letounu An-26A:

- instalace dvou 5 m dlouhých dvakrát zalomených žihadlovitých krytů detektorů MAD pod záďovou nájezdovou rampou. Zatímco jeden z nich ukrývá testovaný detektor MAD, uvnitř toho druhého se nachází instalace referenčního detektoru MAD.

 - instalace dvou vlečných detektorů MAD (zkušební a referenční) na konci 170 m dlouhých lan. Odvinutí a zpětné navinutí lan se zmíněnými detektory je prováděno v průběhu letu.

Historie:  Dvoumotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu An-26 (Curl A) se stal základem hned několika tzv. vzdušných zkušeben. Jedna z nich vešla ve známost jako An-26LL-PLO a sloužila k testování vysoce citlivých detektorů magnetických anomálií (MAD). Zmíněné detektory byly určeny k detekci ponorkových nosičů balistických řízených střel s jaderným pohonem a byly zamýšleny jako náhrada za aktivní/pasivní akustické bóje typu RGB-3 (Snipe Egg 3). Zmíněné bóje byly totiž velmi drahé. Jejich cena byla vyšší než cena luxusní vládní verze osobního automobilu typu GAZ-24 Volga (v cenách z roku 1973). Jediný exemplář speciálu typu An-26LL-PLO vznikl konverzí jediného prototypu transportního modelu An-26A, který zase vznikl konverzí letounu An-26 (v.č.0901). Konverzí na zmíněný speciál přitom letoun An-26A (v.č.0901) prošel v prostorách závodu TMZD z Taganrogu, za asistence odborníků zkušebního institutu LII ze Žukovského a NPO Rudgeofizika. Zkoušky jediného exempláře speciálu typu An-26LL-PLO se rozeběhly v polovině 80. let a byly zastaveny na počátku 90. let v souvislosti s rozsáhlými škrty ve zbrojním rozpočtu. Ty přitom byly jedním z důsledků rozpadu SSSR, k němuž došlo  roce 1991, a těžké ekonomické krize, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí jediného exempláře letounu typu An-26A)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:   ?

Pohon:       dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24VT s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-26A, instalovaný v přední části trupu

Výzbroj:     žádná