Antonov An-178

Typ:  lehký taktický transportní letoun; vývojový derivát dopravního letounu typu An-158

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava a shoz výsadku a odsun raněných

Odlišnosti od letounu An-158:

- nová konstrukce trupu v oblasti za pilotní kabinou – ta má nyní větší průměr (3,90 m vs 3,35 m) a navíc ukrývá nákladovou kabinu (na místo kabiny osobní), která je opatřena záďovou nájezdovou rampou a dvěma páry postranních kulatých okének

- instalace nového hlavního podvozku – hlavní podvozek tohoto modelu se sestává ze čtyř vzpěr a dvou tandemově uspořádaných párů kol s rozměry 1 120 x 450 mm (naproti tomu hlavní podvozek modelu An-158 byl opatřen pouze jedním párem kol)

- instalace silnějších 8 580 kp motorů typu D-436-148FM uvnitř křídleních gondol na místo 7 100 kp motorů typu D-436-148

Historie:  Do prací na projektu taktického transportního letounu typu An-178, který není ničím jiným, než vývojovým derivátem regionálního dopravního letounu typu An-158, se konstrukční kancelář Antonov ASTC pustila v roce 2009, a to z vlastní iniciativy bez existence jakýchkoliv pevných objednávek. Od dopravního modelu An-158 přitom tento stroj přibírá bez větších změn příďovou sekci trupu s pilotní kabinou (F1), vnější části křídla, podvozek a většinu palubních systémů. Zcela nové konstrukce je pouze střední a zadní část trupu. Střední partie trupu letounu typu An-178 ukrývá nákladovou kabinu, která je opatřena záďovou nájezdovou rampou, a v porovnání se střední částí trupu  dopravního modelu An-158 má větší průměr (3,90 m vs 3,35 m). Letouny typu An-178 z pozdějších výrobních sérií budou navíc opatřeny křídlem s větším rozpětím. Takto modifikované letouny typu An-178 budou disponovat max. vzletovou hmotností 56 t a jejich pohon budou obstarávat vyvíjené motory typu Ivčenko-Progress Al-28 s tahem řádu 9 500 kp. Tato pohonná jednotka ale zřejmě nebude k dispozici dříve než v roce 2020. Do té doby se budou všechny letouny typu An-178 muset plně spoléhat na slabší motory typu D-436-148FM. Tento typ motoru přitom není ničím jiným, než modifikací motoru typu D-436-148, pohonné jednotky dopravního letounu typu An-158, se zvýšeným tahem ze 7 100-ti kp na 8 580 kp, sníženou hlučností a sníženou produkcí emisí. Završení certifikačních zkoušek motoru typu D-436-148FM bylo naplánováno na rok 2016. Max. vzletová hmotnost letounu typu An-178 v provedení s instalací motorů typu D-436-148FM bude omezena 52,4 t. Jeho nosnost bude dosahovat 18 t. Vývoj letounu typu An-178, který byl zpočátku znám jako An-158T, je hrazen výhradně z vnitřních zdrojů Antonov ASTC. Výrobce s tímto strojem zamýšlí oslovit zejména provozovatele letitých transportních letounů typu An-12 (Cub) a C-160 Transall, jejichž technická životnost se již neúprosně chýlí ke svému konci. Projekt letounu typu An-178 se nicméně velmi brzy dostal do středu pozornosti ruského dopravce Volga-Dněpr. Ten přitom dne 18. srpna 2009 podepsal, na moskevské airshow MAKS 2009, smlouvu s Antonov ASTC o společném postupu při propagaci tohoto stroje na trhu. Další smlouva mezi společností Volga-Dněpr a Antonov ASTC o společném účasti na vývoji a propagaci letounu typu An-178 byla podepsána dne 17. srpna 2011, na airshow MAKS 2011. Ten samý rok si vývoj letounu typu An-178 objednalo též Ministerstvo obrany Ukrajiny. Plány ze dne 28. listopadu 2011 počítaly se stavbou dvou prototypů, jednoho pro letové a jednoho pro statické zkoušky, v letech 2013 až 2014. Přestože na konci roku 2013 Ukrajinu zachvátila občanská válka, vývoj letounu typu An-178 postupoval poměrně hladce. Kompletaci trupu letového prototypu tohoto stroje se podařilo završit dnem 29. července 2014. Svůj slavnostní „roll-out“ si kompletní prototyp letounu typu An-178 (černá 197 / UR-EXP) odbyl dne 16. dubna 2015. Přestože mezitím vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem velmi zkomplikovala ruská anexe Krymu a podpora proruských ukrajinských separatistů, ke stavbě prototypu An-178 (UR-EXP) byla použita celá řada komponent ruské výroby. Tak např. dodávku podvozku zajistila ruská společnost Hydromaš. Směrová a výšková kormidla, vztlakové klapky, pylony motorových gondol a celou řadu dalších komponent tohoto stroje zase zhotovil voroněžský závod VASO. Rusové ale pro prototyp An-178 (UR-EXP) vyrobili též některé avionické systémy. Do oblak se tento stroj poprvé vydal dne 7. května 2015 z letiště Svjatošino. Vzhledem k nedostupnosti plánovaných motorů typu D-436-148FM ale jeho pohon tehdy obstarávaly slabší motory typu D-436-148, Tento svůj první let prototyp An-178 (UR-EXP) zakončil přistáním na letišti Hostomel. Zde se rozeběhly vlastní certifikační zkoušky. Mezitím, v únoru téhož roku, byla podepsána smlouva se společností Maximus Air Cargo z Abu Dhabi o společném postupu při propagaci tohoto typu na území Spojených Arabských Emirátů a dalších států Středního východu a Jižní Afriky. První kontrakty se podařilo uzavřít již den prvního vzletu. Konkrétně přitom šlo o ázerbájdžánskou společnost SW Holding, která je vlastníkem leteckých dopravců Silk Way Airliners a Silk Way West Airliners, a čínskou společnost A-Star Science & Technology Co. Zatímco prvně uvedená společnost si objednala 10 letounů typu An-178, druhá uvedená společnost podepsala objednávku na dva tyto stroje pro potřeby certifikačních zkoušek dle čínských standard. Kromě toho Číňané přišli s nabídkou na zřízení výrobní linky letounu typu An-178 přímo na území ČLR. Zpočátku zkušebního programu prototyp An-178 (UR-EXP) létal pouze v základové barvě. Krátce před prezentací na Pařížské Air Show, která konala v červnu roku 2015, ale obdržel nástřik tmavě šedé kamufláže. Před odletem do Paříže stihl vykonat, v rámci certifikačních zkoušek, celkem 12 letů. Krátce nato, v listopadu toho samého roku, zavítal též na Dubai Airshow 2015. Mezitím se rozeběhla kompletace prototypu druhého. Montáž trupu tohoto stroje se podařilo dokončit ke dni 29. prosince 2015. Mezitím, dne 17. listopadu toho samého roku, bylo podepsáno memorandum se společností Taqnia Aeronautics ze Saudské Arábie týkající se dodávky 30-ti sériových An-178. Dne 5. února 2016 prototyp An-178 (UR-EXP) poprvé vzlétl v konfiguraci s jedním 7 100 kp motorem typu D-436-148FM na levém pylonu a jedním 8 580 kp motorem typu D-436-148 na pravém pylonu. To již měl za sebou téměř 40 letů s celkovou délkou trvání přes 107 hodin. Nynější kapacity kyjevského výrobního závodu Aviant postačují na produkci pouhých 12-ti letounů typu An-178 ročně. Modernizací by sice bylo možné výrobní kapacity tohoto podniku navýšit až na 24 letounů tohoto typu za rok, na to však nyní nejsou finanční prostředky. Budoucnost celého programu An-178 navíc je, díky politické a ekonomické nestabilitě Ukrajiny, více než nejistá. Kromě toho je výroba tohoto stroje závislá na dodávkách některých komponent, včetně podvozku a avioniky, z Ruska, se kterým Ukrajina má, díky ruské anexi Krymu a podpoře proruských ukrajinských separatistů, velmi napjaté vztahy. I přesto plány výrobce počítají s až 1 100 letouny typu An-178 do roku 2035. Do nabídky by navíc v budoucnu měla být zařazena „westernizovaná“ verze tohoto stroje v podobě modelu An-178-111, který by měl být opatřen motory a avionikou západní provenience.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl přestavbou prvního prototypu letounu typu An-148-100), další prototyp se nachází ve výstavbě

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    dva piloti

Pohon:        dva dvouproudové motory typu Progress D-436-148FM s max. tahem po 8 580 kp

Radar:         povětrnostní radiolokátor (jeho instalace se nachází uvnitř špice trupu)

Kapacita:    90 plně vyzbrojených vojáků, 70 výsadkářů, 48 ležících a 15 sedících raněných se zdravotnickým doprovodem nebo náklad do celkové hmotnosti 15 000 až 18 000 kg (např. čtyři palety s rozměry 2,235 x 3,175 m a jedna paleta s rozměry 2,235 x 2,742 m, čtyři palety s rozměry 2,438 x 3,175 m, pět palet s rozměry 2,235 x 2,743 m, dva kontejnery typu M2/1C s rozměry 2,438 x 2,438 x 6,058 m, čtyři kontejnery typu M1 s rozměry 2,235 x 2,438 x 3,175 m, dva lehké nebo střední nákladní automobily, tři terénní vozidla typu Hummer M997, jedno obrněné vozidlo typu Cougar nebo Spartan, jedno obrněné vozidlo typu M113A-3 s jedním terénním vozidlem typu Hummer M997 či dva mikrobusy), přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 16,54 m x 2,73 m x 2,73 m      

Výzbroj:      žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 30,57 m
Délka:   32,23 m
Výška: 9,57 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 52 400 kg
Max. rychlost: 825 km/h
Praktický dostup:   12 200 m
Dolet s 5 t nákladu:    5 230* km

 

* resp. 4 620 km s 5 t nákladu, 3 890 km s 10 t nákladu, resp. 1 620 km s 15 t nákladu, resp. 990 km s 18 t nákladu

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 8.2.2016