Antonov An-148-100EM

Typ:  speciální konvertibilní dopravní-sanitní modifikace regionálního dopravního letounu typu An-148-100E Ministerstva pro mimořádné situace Ruské federace (MČS)

Určení:  přeprava osob, operativní doprava příslušníků MČS do lokalit postižených přírodní nebo humanitární katastrofou, odsun raněných a poskytování neodkladné lékařské pomoci

Odlišnosti od letounu An-148-100E:

- zcela nový interiér kabiny cestujících ruské značky Rusaviainter (viz. historie)

- instalace modifikovaného avionického vybavení (jeho součástí se stal též radionavigační systém blízké navigace typu RSBN-85)

- instalace modifikovaného osvětlení kabiny cestujících vystavěného na luminiscenčních diodách

Historie:  Dne 11. listopadu 2010 si Ministerstvo pro mimořádné situace Ruské federace (MČS) u společnosti UAC (United Aircraft Corporation) objednalo dva exempláře proudového regionálního dopravního letounu typu An-148-100E ve speciální konvertibilní dopravní-sanitní modifikaci. Zmíněná modifikace letounu typu An-148-100E ukrajinské značky Antonov vešla ve známost pod služebním označením An-148-100EM a od svého vývojového předchůdce se odlišuje zejména zástavbou zcela nového interiéru kabiny cestujících. Ten přitom zhotovila ruská společnost Rusaviainter, tedy ta samá společnost, která navrhla interiér kabiny vládního speciálu typu An-148-100EA. Protože měl letoun typu An-148-100EM dle technického zadání sloužit nejen pro přepravu příslušníků MČS do lokalit postižených humanitární či přírodní katastrofou, ale i pro přepravu nemocných a raněných a v neposlední řadě též pro poskytování neodkladné lékařské pomoci, zmíněná ruská společnost interiér kabiny cestujících tohoto stroje zhotovila hned v pěti odlišných vzájemně snadno zaměnitelných úpravách, dvou osobních a třech kombinovaných osobních-sanitních. V základní osobní úpravě je kabina cestujících letounu typu An-148-100EM rozdělena na tři oddělení, luxusně zařízené VIP oddělení se dvěma křesly a jednou pohovkou pro tři osoby (a přístupem k satelitnímu komunikačnímu systému a internetu), oddělení v obchodní třídě se sedadly pro 8 osob a oddělení v ekonomické třídě se sedadly pro 30 osob. Ve druhé osobní úpravě je kabina tohoto stroje rozdělena na dvě oddělení, luxusně zařízené VIP oddělení a oddělení v ekonomické třídě se sedadly pro 49 osob. Pro všechna kombinovaná osobní-sanitní provedení interiéru kabiny letounu typu An-148-100EM je společná přítomnost luxusně zařízeného VIP oddělení se dvěma křesly a jednou pohovkou pro tři osoby na přídi. Přímo za tímto oddělením se pak nachází buďto „velké“ zdravotnické oddělení se čtyřmi sedadly a šesti zdravotnickými moduly nebo oddělení v obchodní třídě se sedadly pro osm osob následované „malým“ zdravotnickým oddělením se čtyřmi sedadly a čtyřmi zdravotnickými moduly. Zmíněné zdravotnické moduly jsou dílem akciové společnosti Zarečje a sestávají se z lehátka, zdravotnického přístrojového vybavení a transfůzní jednotky. Za jejich pomoci lze přitom monitorovat stav pacienta a průběh terapeutických procedur a v neposlední řadě též provádět neodkladnou resuscitaci. Díky vlastnímu napájení tyto moduly mohou běžet nezávisle na vnějším zdroji po dobu nejméně 2 hodin. Jeden takový modul váží okolo 100 kg (včetně čtyř přidružených tlakových lahví s kyslíkem) a operátor jej zvládne do kabiny letounu typu An-148-100EM vestavět za pouhých 10 až 15 minut. Demontované zdravotnické moduly, sedadla cestujících (v ekonomické třídě) a další palubní vybavení lze pak umístit do podpalubního zavazadlového úložného prostoru. První ze dvou objednaných exemplářů speciálu An-148-100EM (61715) brány voroněžského závodu VASO opustil na konci roku 2012. Ke zkouškám byl tento stroj předán dne 24. prosince toho samého roku. První let přitom následoval dne 5. února 2013. Protože se speciál typu An-148-100EM od svého dopravního protějšku v podobě typu An-148-100E mírně odlišuje, složením avioniky a uspořádáním interiéru, jeho uvedení do provozu se nemohlo obejít bez vystavení příslušného doplňkového certifikátu. Certifikačními zkouškami přitom první exemplář speciálu typu An-148-100EM prošel mezi 25. lednem a 18. únorem toho samého roku. Prakticky souběžně byly ale realizovány též provozní zkoušky. Jejich posláním se přitom stalo prověření způsobilosti všech výše popsaných verzí kabiny cestujících pro řadový provoz. V rámci zmíněných provozních zkoušek bylo mimo jiné prováděno též nakládání a vykládání raněných na nosítkách, a to jak standardním způsobem, ale i za využití speciálního žebříku. Kromě toho byla prověřována způsobilost přepravy šesti raněných napojených na přístroje současně. Na všech zmíněných zkouškách se přitom podíleli experti z IAC Aircraft Registry, GosNIIGA a Centrospas. Doplňkový typový certifikát CT264-An-148/D10 byl letounu An-148-100EM vystaven dne 28. března 2013. Poté tento stroj obdržel civilní registraci RA-61715, standardní zbarvení Ruského MČS a pojmenování po stíhacím esu druhé světové války Alexandru Pokryškinovi, držiteli tří titulů „Hrdina Sovětského svazu“. Ruské MČS přitom letoun An-148-100EM (RA-61715) formálně převzalo dne 10. dubna téhož roku, přímo na podnikovém letišti voroněžského závodu VASO. Na svou domovskou základnu, která se nachází v Žukovském, tento stroj dorazil dne 17. dubna 2013. Mezitím, na jaře toho samého roku, z výrobní linky závodu VASO sjel druhý a zároveň poslední exemplář letounu typu An-148-100EM (RA-61717). Ke zkouškám byl přitom tento stroj předán dne 9. dubna 2013. Do oblak se druhý An-148-100EM poprvé vydal dne 24. května 2013. MČS jej přitom převzalo ještě ten samý rok.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře

Uživatelé:  pouze Rusko (MČS)

Posádka:     dva piloti

Pohon:        dva dvouproudové motory typu Progress D-436-148 s max. tahem po 7 100 kp

Radar:         povětrnostní radiolokátor typu Buran-A148, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:    41 až 52 osob nebo 3 až 11 osob a 4 až 6 ležících raněných s lékařským doprovodem

Poslední úpravy provedeny dne: 17.11.2014