Antonov/HESA Ir.An-140/-140-100 Faraz

Typ:  lehký regionální dopravní letoun; závodem HESA na základě licence vyráběná kopie letounu typu An-140/-140-100

Určení:  přeprava osob a nákladu na místních linkách

Historie:  Dne 3. prosince 1995 byl podepsán kontrakt mezi ukrajinskými společnostmi ANTK O.K. Antonova a ChGAPP a íránskou společností HESA o společném postupu při výrobě lehkého dvoumotorového turbovrtulového dopravního letounu typu An-140 pro potřeby íránských leteckých společností. Tomu v roce 1994 předcházelo výběrové řízení, ve kterém se ukrajinský letecký průmysl utkal s 11-ti leteckými výrobci z Ruska, Německa, Francie, Velké Británie, Belgie a Španělska. První várku výrobních podkladů závod HESA převzal v roce 1997. Ten samý rok bylo na Ukrajině zahájeno školení íránských odborníků. Tomu v listopadu roku 1998 následoval podpis licenční smlouvy, která závodu HESA zajistila oprávnění na kompletaci 80-ti letounů typu An-140 v civilní verzi do roku 2020. Ty byly vyhrazeny zejména pro tuzemské provozovatele. Součástí zmíněné smlouvy se ale stala též opce na dalších 60 těchto strojů. S těmito letouny se zase počítalo zejména pro export. Jejich odběrateli se měly kromě států SNS stát hlavní obchodní partneři Íránu v podobě Sýrie, Súdánu, Spojených Arabských Emirátů a KLDR. Tehdejší plány počítaly s výrobním tempem 12 letounů za rok počínaje rokem 2000. Licenční íránské An-140 vešly ve známost jako Ir.An-140 Faraz. Zpočátku měly být tyto stroje sestavovány výhradně z dílů dodaných charkovským závodem ChGAPP. Pro pozdější Ir.An-140 Faraz měly však Ukrajinci dodávat jen 70 % součástek. Zbylých 30 % součástek mělo pocházet z domácí produkce. Kompletace prvního íránského Ir.An-140 (EP-SFD) byla zahájena v březnu roku 1999. Brány závodu HESA přitom tento stroj opustil v září roku 2000. Do oblak se letoun Ir.An-140 (EP-SFD) poprvé vydal dne 7. února 2001. Druhý sériový Ir.An-140 (EP-SFE) z výrobní haly závodu HESA vyjel dne 26. prosince 2002 a od vzletové dráhy se poprvé odlepil dne 17. března 2003. Íránský certifikát o letové způsobilosti v civilním provozu přitom letoun typu Ir.An-140 obdržel dne 14. dubna 2003. Poté, dne 10. října toho samého roku, byly oba zmíněné stroje předány domácímu dopravci Safiran Airlines. Ke svému prvnímu linkovému letu se přitom letoun typu Ir.An-140 v barvách zmíněné společnosti vydal dne 29. listopadu 2004. Třetí sériový Ir.An-140 (EF-SFF), který byl dokončen v roce 2005, se stal vůbec posledním dokončeným exemplářem tohoto modelu. Jeho provozovatelem se stala, stejně jako v případě předchozích dvou strojů společnost Safiran Airlines. Tato společnost ale letouny typu Ir.An-140 provozovala jen velmi krátce. V letech 2005 až 2007 byly všechny tři dokončené exempláře letounu typu Ir.An-140 předány íránské policii. První z nich se později, v roce 2012, stal prototypem speciální námořní hlídkové a průzkumné modifikace Ir.An-140MP. Počínaje čtvrtým sériovým strojem, který poprvé vzlétl v lednu roku 2007, výrobní program závodu HESA přešel na model Ir.An-140-100. Ten zase není ničím jiným, než licenční kopií pokročilejšího typu An-140-100. Letounů typu Ir.An-140-100 bylo ale nakonec postaveno, v letech 2007 až 2011, jen deset. Tři z nich ale zůstaly neprodány. Další (EP-SFG) ještě předtím, než mohl být dodán svému provozovateli v podobě společnosti Iran Air Tours, havaroval. Zmíněná havárie se udála dne 15. února 2009 při cvičném letu a byla důsledkem chyby pilota. Provozovateli letounů typu Ir.An-140-100 se staly společnosti HESA Airlines a Iran Air Tours. V polovině roku 2013 se v provozu nacházelo jen pět letounů řady Ir.An-140, dva u íránské policie a tři u společnosti HESA. Dne 10. srpna 2014 byl jeden letoun typu Ir.An-140-100 (EP-GPA) společnosti HESA Airlines ztracen při havárii.

Verze:

Ir.An-140 – závodem HESA na základě licence sériově vyráběná kopie letounu typu An-140. Tento model byl postaven, v letech 2001 až 2003, v počtu tří exemplářů. První z nich se přitom do oblak poprvé vydal dne 7. února 2001.

Ir.An-140-100 – závodem HESA na základě licence sériově vyráběná kopie letounu typu An-140-100. Tento model byl postaven, v letech 2008 až 2011, v počtu 10-ti exemplářů.

Ir.An-140MP – speciální námořní hlídková a průzkumná modifikace letounu typu Ir.An-140. Tento model se vyznačuje instalací otočné kulovité věžičky elektro-optického pozorovacího systému americké značky FLIR Systems na břichu trupu, poblíž levého hlavního podvozku, a pracovišť operátorů v prostoru kabiny cestujících s výrazně zredukovaným počtem postranních okének. Do nákladových vrat speciálu typu Ir.An-140MP, které se nacházejí na pravoboku přední části trupu, přímo za pilotní kabinou, je navíc vetknuto jedno okénko se znatelně většími  rozměry a nikoliv dvě okénka. Jediný prototyp speciálu typu Ir.An-140MP (HESA 90-01) vznikl konverzí prvního sériového exempláře letounu typu Ir.An-140 (EP-SFD) a svůj slavnostní „roll-out“ si odbyl dne 30. dubna 2012.

Vyrobeno:  13 sériových strojů všech verzí (3 Ir.An-140 a 10 Ir.An-140-100)

Uživatelé:  Írán (HESA Airlines, Iran Air Tours, policie a Safiran Airlines)

 

 

Ir.An-140-100

 

Posádka:    dva piloti

Pohon:       dva turbovrtulové motory typu Progress TV3-117VMA-SBM1 s max. výkonem po 2 500 hp

Radar:        povětrnostní radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu Buran-A140, instalovaný špice trupu

Kapacita:   52 osob (max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 6 000 kg)

 

¨

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 25,51 m
Délka:   22,61 m
Výška: 8,23 m
Prázdná hmotnost: 12 810 kg
Max. vzletová hmotnost: 21 500 kg
Max. rychlost: 537 km/h
Praktický dostup:   7 600 m
Max. dolet:    3 680* km

 

 

* 3 050 km s 48-ti pasažéry na palubě, resp. 2 340 km s 52-ti pasažéry na palubě, resp. 1 300 km s užitečným zatížením 6 000 kg

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 23.11.2016