Ch-80 Meteorit-A (AS-X-19 Koala)

Typ:  strategická letecká protizemní řízená střela s plochou dráhou letu kategorie stealth

Určení:  ničení důležitých rozměrných stacionárních pozemních cílů s předem známými souřadnicemi

Vyvinul:   Mašinstrojenie

Verze:

Ch-80 Meteorit-A (AS-X-19 Koala) – letecká modifikace střely typu Ch-90 tvořící jednu z komponent zbraňového systému strategických raketonosných a bombardovacích letounů typu Tu-95MA a Tu-160M

3M25 Meteorit-M (SS-NX-24 Scorpion) – modifikace střely typu Ch-80 tvořící jednu z komponent ponorkového raketového komplexu typu P-750 Grom. Od letecké Ch-80 se tento model odlišuje pouze instalací dvou odhazovatelných urychlovacích bloků s raketovými motory na KPL.

3M25N Meteorit-N (SSC-X-5) – modifikace střely typu Ch-80 tvořící jednu z komponent pozemního raketového komplexu neznámého typu. Tento model je opatřen, stejně výše uvedená ponorková verze, dvojicí odhazovatelných prachových raketových urychlovačů.

Historie: Vývoj prvních sovětských strategických okřídlených řízených střel v podobě typu Lavočkin „350“ Burja, Mjasiščev M-40 Buran a Tupolev Tu-121 byl zahájen již okolo poloviny 50. let. Žádná z těchto střel ale nakonec nepřekročila prototypové stádium. V souvislosti s rychlými pokroky ve vývoji první domácí mezikontinentální balistické řízené střely v podobě typu R-7 (SS-6 Sapwood), byly totiž již v roce 1960 veškeré práce na toto téma zcela zastaveny. Důvodem ztráty zájmu o strategické okřídlené střely se stala jejich znatelně vyšší zranitelnost v porovnání se střelami balistickými a v neposlední řadě též větší technická komplikovanost. Po balistické střely navíc hovořila skutečnost, že tehdy neexistovala (a do dnešních v podstatě dnů neexistuje) žádný prostředek, který by je dokázal spolehlivě zneškodnit. Vývoj strategických okřídlených řízených střel byl v SSSR opět obnoven až v polovině 70. let, z podmětu V.N. Čelomeje. Zmíněným konstruktérem navržená strategická okřídlená střela nové generace vešla ve známost pod označením 9M25 Meteorit a PVO protivníka měla pronikat vysokou rychlostí (M=2,5 až 3) ve velké výšce (22 000 až 24 000 m). Díky instalaci generátoru ionizovaného plynu, který pohlcuje elektromagnetické záření, měla být navíc velmi obtížně zjistitelným cílem pro radiolokační stanice (tzv. „plasma stealth“). S oficiální zelenou se projekt střely typu 9M25 Meteorit setkal dne 9. prosince 1976. Zmíněné zadání přitom dalo za vznik hned na třem modifikacím této zbraně, a to letecké (Ch-80 Meteorit-A), ponorkové (3M25 Meteorit-M) a pozemní (3M25N Meteorit-N). Střela typu Ch-80 (AS-X-19 Koala) se měla stát součástí zbraňového systému těžkých raketonosných a bombardovacích letounů typu Tu-95MA a Tu-160M. Ke svému prvnímu letu se přitom tato zbraň vydala dne 20. května 1980 ze speciální pozemní zkušební rampy. Pro zkoušky letecké modifikace této zbraně byl vyhrazen speciálně upravený strategický raketonosný letoun typu Tu-95MS (Bear H), známý jako Tu-95MA (2. letoun s tímto označením). Jediný exemplář experimentálního raketonosce Tu-95MA vznikl konverzí sériového Tu-95MS (Bear H) a na křídelních závěsnících mohl přepravovat dvě střely typu Ch-80 (AS-X-19 Koala). Poprvé tato zbraň ze zbraňového závěsníku letounu typu Tu-95MA odstartovala dne 11. ledna 1984. Kuli závadě na navigačním systému ale tento první let střely typu Ch-80 (AS-X-19 Koala) po pouhých 60-ti sekundách od startu předčasně ukončila aktivace autodestrukčního systému. Shodně přitom skončil i druhý let střely typu Ch-80 (AS-X-19 Koala), který byl uskutečněn dne 24. května téhož roku. Protože se mezitím podařilo úspěšně dokončit vývoj a zahájit sériovou výrobu podstatně lehčí podzvukové okřídlené strategické letecké řízené střely typu Ch-55 (AS-15 Kent), veškeré zkoušky poněkud technicky komplikované střely typu Ch-80 (AS-X-19 Koala) byly již na konci roku 1984 s definitivní platností zastaveny. Naproti tomu ve vývoji ponorkového a pozemního modelu této zbraně se pokračovalo až do roku 1989. Pro potíže technického rázu se ale zkušební program těchto dvou verzí střely typu Ch-80 (AS-X-19 Koala) rovněž nepodařilo dotáhnout do zdárného konce. K oficiální ztrátě zájmu o tuto zbraň ale nemalou mírou přispěla též i skutečnost, že střelu typu 3M25 (SS-NX-24 Scorpion) nemohly, díky značným rozměrům, na své palubě přepravovat žádné jaderné ponorkové nosiče, které se tehdy nacházely ve výzbroji VMF

Uživatelé:  žádní

Nosič:  Tu-95MA (prototyp) - 2 ks a Tu-160M (nerealizovaný projekt) - 4 ks (v případě zahájení sériové výroby)

Naváděcí systém:  inerciální systém (autopilot) s korekčním systémem TERCOM (korekce letu porovnáváním snímaného terénu s terénem uloženým v paměti počítače)

Pohon:  jeden náporový motor

Bojová hlavice:  termonukleární

Poslední úpravy provedeny dne: 12.10.2010