Ch-59M Ovod-M (AS-18 Kazoo)

Typ:  pokročilá modifikace těžké taktické letecké protizemní řízené střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt)

Určení:  ničení důležitých pozemních cílů se silnou protivzdušnou obranou

Vyvinul:  Raduga

Odlišnosti modelu Ch-59M (AS-18 Kazoo) od modelu Ch-59 (AS-13 Kingbolt):

- instalace dvouproudového motoru typu R-95TP-300 na místo raketového motoru na TPL. Instalace motoru typu R-95TP-300 se přitom nachází uvnitř nevelké válcovité gondoly, která je uchycena, za pomoci krátkého pylonu, k břichu zadní části těla, v oblasti před křídly. Naproti tomu raketový motor modelu Ch-59 je vestavěn přímo do těla (a využívá postranní trysku). Zde je u tohoto modelu umístěna nádrž s palivem pro dvouproudový motor. Instalace odhazovatelné válcovité urychlovací jednotky s raketovým motorem na TPL na zádi přitom zůstala zachována.

- instalace nových výklopných příďových stabilizátorů s větším rozpětím

- instalace silnější bojové hlavice

- modifikovaný naváděcí systém instalací inerciálního navigačního systému typu SNAU-59M

Verze:

Ch-59M (iz. D9M) – první sériově vyráběná modifikace střely typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) s pasivní TV samonaváděcí hlavicí typu 7TM1 pod rozměrným polokulovitým příďovým průzorem a odhazovatelnou válcovitou urychlovací jednotkou typu 9-TK-1D s raketovým motorem na TPL na zádi. Součástí výzbroje VVS se tento model stal v roce 1992.

Ch-59ME – exportní modifikace střely typu Ch-59M (AS-18 Kazoo). Tento model se v nabídce výrobce nachází od roku 1999.

Ch-59M2 (iz. D9M2) – pokročilá modifikace střely typu Ch-59M2 (AS-18 Kazoo) s modifikovaným naváděním systémem instalací nové pasivní TV samonaváděcí hlavice mající vyšší citlivost a satelitního navigačního systému. Díky tomu tento model má mírně vyšší hmotnost (960 kg vs 930 kg).

Ch-59M2E – exportní modifikace střely typu Ch-59M2 (AS-18 Kazoo)

Ch-59M2A (iz. D9M2A) / Ch-59MK – protilodní modifikace střely typu Ch-59M2 (AS-18 Kazoo) s aktivní radiolokační samonaváděcí soustavou typu ARGS-59 v překonstruované přídi těla, novými příďovými stabilizátory a dalším palivem pro dvouproudovou pohonnou jednotku na místo raketové urychlovací jednotky. Zkoušky tohoto modelu se rozeběhly v roce 2004 a byly završeny v roce 2013. viz. samostatný text

Historie:  Těžká taktická protizemní řízená střela typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) představovala přímou reakci ze strany sovětského průmyslu na omezený dosah protizemní řízené střely s pasivním TV navedením typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt). Z konstrukčního hlediska tato zbraň není ničím jiným, než modifikací střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) s novým pohonným systémem a modifikovaným naváděcím systémem. Zatímco pohon střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) obstarává raketový motor na TPL, hlavní pohonnou jednotkou střely typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) se stal nevelký dvouproudový motor typu R-95TP-300, který se vyznačuje velmi úsporným chodem. Protože jej konstruktéři konstrukční kanceláře Raduga umístili do krátké válcovité gondoly, kterou připevnili, za pomoci krátkého pylonu, k břichu zadní partie trupu, současně mohli do trupu této zbraně vestavět objemnou palivovou nádrž. Tato změna v pohonném systému přitom sebou přinesla vzrůst doletu z pouhých 40-ti km na celých 115 km. Provádět útoky za pomoci střely typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) na cíle nacházející se v tak velké vzdálenosti by ale nebylo vůbec možné, kdyby se součástí naváděcího systému této zbraně nestal autopilot. Ten přitom zajišťuje navádění v počáteční a střední fázi letu při útoku na cíl, který se v okamžiku odpalu nachází za horizontem, a tedy mimo zorné pole pasivní TV samonaváděcí hlavice. Pasivní TV naváděcí soustava totiž umožňuje napadat pouze cíle, které v okamžiku odpalu „vidí“. Do výzbroje VVS byla střela typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) oficiálně zařazena v roce 1992. Produkce této zbraně se rozeběhla, na lince závodu ze Smolenska, v roce 1986. Do celého programu Ch-59M (AS-18 Kazoo) neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. Protože si VVS za těchto podmínek nemohlo dovolit nákup nové techniky, nakonec se tato zbraň začala u bojových útvarů frontového letectva ve větších počtech objevovat až v novém tisíciletí. Na export byla střela typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) uvolněna v roce 1999. Exportní modifikace této zbraně vešla ve známost pod označením Ch-59ME (AS-18 Kazoo) a stala se součástí podvěsné výzbroje komerčně velmi úspěšných víceúčelových bojových letounů řady Su-30MK (Flanker G/H). Široká veřejnost se mohla se střelou typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) poprvé seznámit v srpnu roku 1993 na moskevské airshow MAKS 93. Na počátku prvního desetiletí 21. století byl zahájen program, jehož cílem se stala náhrada všech komponent ukrajinské výroby v konstrukci střely typu Ch-59M (AS-18 Kazoo). Ukrajinský průmysl přitom pro tyto střely mimo jiné dodával i pohonnou jednotku. Konkrétně se jednalo o společnost Motor Sič ze Záporoží. Náhradou za ukrajinský motor typu R-95TP-300 se přitom stal motor typu TRDD-50AT (iz.36MT) z dílny NPO Saturn z Rybinska.

 

Ch-59M

 

Uživatelé:  ČLR, Indie a Rusko

Nosič:  Su-24M (Fencer D) - 2 ks, Su-27SM (Flanker J) - 4 ks, Su-30MKI (Flanker H) - 4 ks, Su-30MKK (Flanker G) - 4 ks, Su-30MK2 (Flanker G) - 4 ks, Su-30M2 (Flanker G) - 4 ks, Su-30SM (Flanker H) - 4 ks, Su-34 (Fullback) - 4 ks a Su-35S (Flanker K) - 4 ks

Naváděcí systém:  inerciální systém (autopilot) typu SNAU-59M (navádění v počáteční a střední fázi letu) a pasivní TV samonaváděcí hlavice typu 7TM1 (navádění v koncové fázi letu). Cíl je nejprve identifikován pilotem nebo zbraňovým operátorem na obrazovce, která se nachází na přístrojové desce. Poté, co je cíl „uzamčen“ (automaticky nebo manuálně), jsou do systému řízení této zbraně načteny naváděcí povely. K tomu přitom slouží podvěsný kontejner typu APK-9 (APK-9M, PK-59 nebo BPK-95M), který má délku 4,0 m, průměr 450 mm, hmotnost 260 kg a dosah 140 km. Vypuštění střely typu Ch-59M je možné v průběhu letu ve výšce 200 až 5 000 m rychlostí 600 až 1 100 km/h. Po odpoutání od nosiče je tato střela nejprve urychlena za pomoci startovacího raketového motoru na TPL na vysoce podzvukovou rychlost. Po nějakých 1 000 m dojde k vyhoření a oddělení startovací bloku. Následně letovou rychlost této zbraně udržuje nevelký dvouproudový motorek, který se nachází uvnitř krátké podtrupové gondoly. Výšku letu střely typu Ch-59M lze nastavit na 50, 100, 200, 600 nebo 1 000 m při útoku na pozemní cíl, resp. na 7 m při útoku na hladinový cíl. Přenos dat mezi letící střelou typu Ch-59M a nosičem obstarává již zmíněný podvěsný kontejner typu APK-9. Poté, co posádka nosiče naváže kontakt s odpálenou střelou, obrátí se na cestu zpět. Následně vzájemný kontakt mezi zmíněnou střelou a jejím nosičem zajišťuje zadní anténa systému typu APK-9. Obraz z TV naváděcí hlavice střely typu Ch-59M je v průběhu letu k cíly přenášen na displej nacházející se na přístrojové desce pracoviště zbraňového operátora. Ten přitom může provádět případnou korekci dráhy letu prostřednictvím rádiových povelů. Odchylka v navedení na cíl činí 5 až 7 m v automatickém režimu, resp. 2 až 3 m v manuálním režimu.

Pohon:  jeden dvouproudový motor typu R-95TP-300 (RDK-300) či R-95TPM-300 ukrajinské výroby (Motor Sič) nebo jeden dvouproudový motor TRDD-50AT (iz.36MT) s tahem 450 kp ruské výroby (NPO Saturn) a jeden odhazovatelný urychlovací raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  kumulativně-trhavá typu 9B-2347 o hmotnosti 320 kg, submuniční typu 9V-2347 o hmotnosti 283 kg nebo jaderná

 

 

 

TTD:     
Délka: 5,695 m 
Průměr těla:   380 mm
Rozpětí stabilizátorů: 1,26 m
Startovací hmotnost: 930 kg
Max. rychlost: 937 až 1 007 km/h
Min. dosah: 17 km
Max. dosah: 115 km

 

 

 

 Poslední úpravy provedeny dne: 25.9.2018