S8000 Banderol

Typ:  letecká protizemní řízená střela s plochou dráhou letu

Určení:  ničení pozemních cílů s předem známou polohou

Vyvinul:  Kronštadt

Verze:  žádné

Historie:  Letecká protizemní řízená střela s plochou dráhou letu s neoficiálním „ukrajinským“ označením S8000 Banderol (oficiální označení této zbraně není známo) vzešla ze zkušeností, které se podařilo nastřádat ruským ozbrojeným silám v průběhu „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. února 2022. Zmíněná zbraň byla vyvinuta petrohradskou společností Kronštadt se specializací na bezpilotní vzdušné prostředky (UAV). Nosičem střely typu Banderol se stal UAV typu Orion z dílny té samé společnosti, který lze považovat za ruský protějšek amerického UAV typu MQ-1 Predator. Zmíněný stroj přitom může přepravovat jednu tuto střelu na centrálním trupovém závěsníku. První poněkud nekvalitní fotografie UAV typu Orion se střelou typu Banderol v podvěsu se na internetu objevila v polovině března roku 2025. Vzhledem k tomu, že nosnost tohoto stroje činí 200 kg (dle jiných zdrojů 250 kg), startovací hmotnost střely typu Banderol nebude větší než tato hodnota. Údajně se ale počítá též s integrací této střely do zbraňového systému útočného vrtulníku typu Mi-28N/NM (Havoc). Zda bude střelu typu Banderol možné integrovat i do zbraňových systémů proudových taktických bojových letounů, není známo. Aby tuto zbraň mohly používat proudové bojové letouny, musela by totiž být schopna snášet velká přetížení a vysoké teploty. A zda to konstrukce střely typu Banderol umožňuje, není známo, neboť se s touto zbraní zatím počítá pouze pro pomalé vzdušné platformy. Střela typu Banderol má tělo s průřezem přibližně ve tvaru trojúhelníku (se zaoblenými rohy) a délkou cca 5 m, velmi štíhlé výklopné dolnoplošně uspořádané šípové křídlo s rozpětím cca 2,2 m a štíhlé ocasní plochy mající vzájemné uspořádání do tvaru obráceného písmene „Y“. Svým celkovým vzezřením se tedy střela typu Banderol podobá americké střele typu AGM-158C LRASM. Ve střední sekci trupu této zbraně, na úrovni sklápěcího křídla, se nachází sekce s bojovou hlavicí. Přímo před sekcí s bojovou hlavicí, ve špici trupu, a přímo za sekcí s bojovou hlavicí se nacházejí palivové nádrže. Za zadní palivovou nádrží se nalézá přístrojová sekce s naváděcími a řídicími systémy. V zakončení trupu střely typu Banderol je instalována pohonná jednotka. Konstrukce této zbraně je maximálně podřízena jednoduchosti a nízkým výrobním nákladům, aby ji bylo možné vyrábět ve velkých počtech jako spotřební zbraň pro „speciální vojenskou operaci“. Z tohoto důvodu pohon střely typu Banderol obstarává motor typu SW800Pro-A95 čínské značky Swiwin, což je motor pro letecké modeláře, který lze zakoupit na AliExpressu za několik tisíc až několik desítek tisíc USD. Dle některých zdrojů je zmíněnou zbraň možné alternativně opatřit blíže nespecifikovaným motorem domácí výroby, který má být ale výrazně dražší. Palivové nádrže střely typu Banderol pojmou 50 až 65 kg leteckého petroleje. Naváděcí systém této zbraně je vystavěn na satelitním přijímači se zvýšenou odolností vůči rušení typu Kometa-M8 z dílny VNIIRT Progress, který spolupracuje s ruským systémem GLONASS i americkým systémem GPS. Zmíněné zařízení bylo původně vyvinuto pro lehké UAV a našlo uplatnění např. u jednorázově použitelných sebevražedných UAV typu Geraň-2 (licenční kopie íránského UAV typu HESA Shahed-136) či u konverzních sad UMPK, za jejichž pomoci lze z běžných neřízených pum vytvářet klouzavé pumy se satelitním navedením. V palubním vybavení střely typu Banderol našla uplatnění celá řada importovaných součástek prakticky z celého světa. V troskách těchto zbraní, které získali Ukrajinci, se přitom podařilo nalézt mimo jiné baterie japonské značky Murata, modul pro výměnu telemetrických informací australské značky RF Design, servomotory jihokorejské značky Dynamixel či zesilovač rádiové frekvence americké značky Maxim Integrated Products. Přitom se jedná buďto o vysloveně komerčně dostupné civilní komponenty nebo o komponenty dvojího užití, což prakticky znemožňuje zablokování jejich dovozu do Ruska prostřednictvím sankcí. Kromě toho se v troskách střel typu Banderol podařilo nalézt okolo dvou tuctů mikročipů čínské, švýcarské, japonské a jihokorejské výroby. Použití komerčně dostupných komponent nejenže umožňuje obcházet sankce, ale též znatelně snižuje pořizovací cenu této zbraně. Dle Ukrajinské vojenské rozvědky má hlavním zprostředkovatelem dodávek zahraničních součástek pro výrobce střel typu Banderol být společnost CHIP I JSC. Tříštivo-trhavá bojová hlavice této zbraně nese označení OFBČ-150 a má hmotnost 115 kg (z toho přitom 49,5 kg připadá na výbušnou náplň). Střela typu Banderol má mít cestovní rychlost 520 až 580 km/h a dolet 500 km. Kromě toho má být obratnější než ostatní střely s plochou dráhou letu ruské výroby. Střela typu Banderol znatelně zvýšila bojový potenciál ruských UAV. Dosah všech předešlých zbraní pro UAV ruské konstrukce totiž nepřesahuje hodnotu 10 km. Kromě toho se jedná o zbraně určené k ničení bodových cílů, jakými jsou různá polní opevnění, palebná postavení či bojová vozidla. Naproti tomu za pomoci střely typu Banderol lze utočit i na cíle, které byly předtím pouze v dosahu podstatně dražších střel určených pro proudové bojové letouny, jakými jsou např. střely typu Ch-59M (RS-AS-18 Kazoo) či Ch-69. Střela typu Banderol navíc ruským UAV umožňuje vést útoky ze vzdálenosti nacházející se mimo dosah prostředků PVO, což všechny předchozí ruské zbraně pro UAV neumožňovaly. Pokud se střela typu Banderol stane též výzbrojí bitevních vrtulníků řady Mi-28N/NM (Havoc), bude pro tyto stroje představovat rovněž významné rozšíření bojovým možností, neboť dosah jejich nejvýkonnější zbraně v podobě střely typu iz.305 (LMUR) není větší než 25 km. Cenou za nízkou pořizovací cenu střely typu Banderol se ale stal nižší ničivý účinek v porovnání se střelami s plochou dráhou letu určenými pro proudové bojové letouny. Na druhou stranu je tato střela díky malým rozměrům a poměrně velké letové rychlosti podstatně obtížnějším cílem pro PVO než sebevražedné UAV s vrtulovým pohonem, jakými jsou např. UAV typu Geraň-2. Další nevýhodou střely typu Banderol je absence koncového samonavedení, což omezuje její použití na stacionární cíle s předem známou polohou. Nelze však vyloučit to, že ruský průmysl nepracuje na verzích této střely s různými typy koncového samonavedení, stejně jako na verzích s dalšími typy bojových hlavic. Produkce střel typu Banderol probíhá v závodě společnosti Kronštadt z Dubny, který zajišťuje též produkci nosičů této zbraně v podobě UAV typu Orion. Dne 28. května 2025 přitom jednu z hal tohoto podniku zasáhlo nejméně osm ukrajinských sebevražedných UAV. První zprávy o nasazení střely typu Banderol ve „speciální vojenské operaci“ pocházejí z konce dubna roku 2025. Zmíněné střely měly být přitom tehdy použity k útokům na cíle v Oděské a Mykolajivské oblasti. Přibližně ve stejnou dobu, dne 26. dubna, se střela typu Banderol objevila v jenom krátkém záběru reportáže agentury TASS z návštěvy Místopředsedy Bezpečnostní rady Ruské federace D.A. Medveděva polygonu Kapustin Jar. Mezi 30. dubnem a 13. květnem roku 2025 bylo potvrzeno použití nejméně devíti těchto střel na Ukrajině. Ke dni 27. května toho samého roku bylo zaznamenáno již okolo 20-ti útoků za pomoci střel typu Banderol. První bližší informace o této zbrani byly ukrajinskou zpravodajskou službou HUR zveřejněny dne 11. května 2025. Ukrajincům se totiž mezitím podařilo získat nejméně jeden exemplář této zbraně s nevybuchlou bojovou hlavicí, který tak mohli důkladně prostudovat. Přestože má střela typu Banderol údajně dolet 500 km, ve „speciální vojenské operaci“ tato zbraň nebyla zatím vypouštěna ze vzdálenosti větší než 300 km. Dle některých zdrojů má ukrajinská PVO údajně problémy s včasnou detekcí těchto střel.

Uživatelé:  Rusko

Nosič:  Orion – 1 ks

Naváděcí systém:  inerciální + satelitní

Pohon:  jeden proudový motor typu Swiwin SW800Pro-A95 čínské výroby s max. tahem 81,6 kp

Bojová hlavice:  tříštivo-trhavá typu OFBČ-150 o hmotnosti 115 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 22.7.2025