Ch-101/-102 (RS-AS-23 Kodiak)

Typ:  strategická letecká protizemní řízená střela s plochou dráhou letu kategorie stealth

Určení:  ničení důležitých rozměrných stacionárních pozemních cílů s předem známými souřadnicemi

Vyvinul:  Raduga

Verze:

Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) – modifikace střely typu Ch-101 s instalací 400 kg konvenční bojové hlavice

Ch-102 (RS-AS-23B Kodiak) – modifikace střely typu Ch-101 s instalací 250 kt jaderné bojové hlavice 

Historie:  Vývoj perspektivního nástupce podzvukové strategické řízené střely s plochou dráhou letu typu Ch-55 (AS-15 Kent), která se v roce 1983 stala hlavní zbraní strategických raketonosných a bombardovacích letounů typu Tu-95MS (Bear H) a Tu-160 (Blackjack A), v podobě těžké hypersonické střely typu Ch-90 (AS-X-21) byl zahájen v polovině 80. let. Již v roce 1992 ale celý program Ch-90 (AS-X-21) zastavily rozsáhlé škrty ve zbrojním rozpočtu, což byl jeden z mnoha důsledků těžké ekonomické krize, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské státy, včetně Ruska. Protože bylo více než zřejmé, že střela typu Ch-55 (AS-15 Kent) nebude, díky rychlým pokrokům ve vývoji prostředků PVO, dlouho představovat efektivní prostředek pro ničení strategicky významných pozemních cílů, v polovině 90. let se v konstrukční kanceláři Raduga rozeběhly práce na nové technicky méně komplikované strategické letecké řízené střele této kategorie. Zmíněná střela vešla ve známost jako Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) v modifikaci s instalací konvenční bojové hlavice, resp. jako Ch-102 (RS-AS-23B Kodiak) v modifikaci s instalací jaderné bojové hlavice, a obdržela identické uspořádání jako její předchůdce v podobě střely typu Ch-55 (AS-15 Kent). Konstrukční tým Radugy tedy střelu typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) opatřil štíhlým sklápěcím křídlem a sklápěcími ocasními plochami, jednou svislou a dvěma vodorovnými s výrazným záporným vzepětím. V konstrukci této zbraně ale našly ve větší míře uplatnění technologie stealth. To se mimo jiné promítlo též do tvaru těla, které má trojúhelníkový průřez. Pohon střely typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) obstarává malý dvouproudový motorek. Ten je umístěn, stejně jako pohonná jednotka střely typu Ch-55 (AS-15 Kent), uvnitř válcovité gondoly, která se vysouvá z břicha zadní části trupu. Poprvé byla střela typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) údajně vypuštěna v říjnu roku 1998, a to poblíž Achtubinska z křídelního závěsníku modifikovaného letounu typu Tu-95MS (Bear H). Střelecké zkoušky v Achtubinsku pokračovaly až do roku 2002. Rozhodnutí o sériové výrobě této zbraně padlo v říjnu roku 1999. Produkci střely typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) přitom dostal na starost závod ze Smolenska. Zatímco dle některých zdrojů se sériová výroba této zbraně rozeběhla již v roce 2002, dle jiných zdrojů se tomu nestalo dříve než po roce 2010. Do výzbroje VVS byla střela typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) údajně zařazena v roce 2013. Poprvé byla tato zbraň bojově nasazena, v konvenční verzi Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak), dne 17. listopadu 2015, a to v rámci protiteroristické operace v Sýrii. Tehdy přitom dvojice letounů typu Tu-160M1 (Blackjack A mod) odpálila 16 střel typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) na pozice Islámského státu (IS). Dalších 16 těchto střel bylo na cíle nacházející se na území ovládaném IS odpáleno, dvojicí letounů typu Tu-160M1 (Blackjack A mod), 19. dne toho samého měsíce. Závěrečný útok na pozice IS za pomoci střel s plochou dráhou letu se konal 20. listopadu 2015. Tehdy dvojice letounů typu Tu-160M1 (Blackjack A mod) vypustila dalších 16 střel typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak). Jedním z důvodů použití střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) v Sýrii se bezesporu stala demonstrace síly. Tím druhým bylo otestování této zbraně na reálném bojišti. Nasazení tak pokročilé a drahé zbraně, jakou je střela typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak), totiž nemělo z vojenského hlediska v konfliktu tohoto typu své opodstatnění.

Uživatelé:  pouze Rusko

Nosič:  Tu-95MS (Bear H mod) - 8 ks a Tu-160M1 (Blackjack A mod) - 12 ks

Způsob navedení:  inerciální systém (autopilot) s elektro-optickým korekčním systémem (navádění v počáteční a střední fázi letu) a pasivní TV samonaváděcí hlavice (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden dvouproudový motor typu RD-95TM-300 s tahem cca 360 kp

Bojová hlavice:  Ch-101: konvenční o hmotnosti 400 kg; Ch-102: jaderná o síle 250 tk

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2019