Ch-101/-102 (RS-AS-23 Kodiak)

Typ:  strategická letecká protizemní řízená střela s plochou dráhou letu

Určení:  ničení důležitých rozměrných stacionárních pozemních cílů s předem známými souřadnicemi

Vyvinul:  Raduga

Verze:

Ch-102/iz.504B/9-A-4672 (RS-AS-23B Kodiak) – modifikace střely typu Ch-101/-102 s instalací 250 kt jaderné bojové hlavice. Naváděcí systém tohoto modelu se sestává z inerciálního systému z dílny RPKB Ramenskoje, satelitního přijímače z dílny moskevské KB NAVIS a systému TERCOM (Terrain Contour Matching), který porovnává mapu terénu s údaji z radiolokačního výškoměru.

Ch-101/iz.504A/9-A-2648 (RS-AS-23A Kodiak) – modifikace střely typu Ch-101/-102 s instalací 425 kg konvenční bojové hlavice. Vzhledem k vyšším nárokům na přesnost je součástí naváděcího systému tohoto modelu kromě inerciálního systému, satelitního přijímače a systému TERCOM též elektro-optický korekční systém typu Otblesk-U z dílny moskevského institutu CNIIAG. Zmíněný systém lze považovat za ruský protějšek amerického systému DSMAC (Digital Scene Matching Area Correlation), který porovnává digitální snímky terénu nahrané do paměti se skutečným obrazem z TV kamery. Instalace TV kamery systému typu Otblesk-U je přitom umístěna za kruhovým průzorem, který se nachází na břichu těla, přímo mezi sklápěcími křídly. Systém typu Otblesk-U je používán pouze v koncové fázi navedení. Po zbytek letu se střela typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) spoléhá na méně přesný systém TERCOM. Díky zmíněnému systému má střela typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) mít kruhovou odchylku pouhých 12 až 20 m. Protože má bojová hlavice střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) v porovnání s bojovou hlavicí střely typu Ch-102 (RS-AS-23B Kodiak) větší rozměry a hmotnost, dle některých zdrojů má tato zbraň méně objemné palivové nádrže, a tedy i kratší dolet (cca 3 500 km vs cca 4 500 km).

iz.504AP – pokročilá modifikace střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak). Tento model je opatřen palubním obranným systémem. Jeho součástí se stal aktivní RL rušič typu SP-504 a dvojice výmetnic 12-ti klamných RL/IČ (?) cílů typu L504. Jejich instalace se přitom nachází na bocích přední části těla. Změny se ale dotkly též dalších palubních systémů, včetně elektro-optického korekčního systému typu Otblesk-U. Zmíněný systém totiž u tohoto modelu využívá trojici pevných objektivů. Model iz.504AP představuje přímou reakci na vysokou zranitelnost pomalých nízkoletících střel s předvídatelnou trajektorií letu na moderním bojišti, které je doslova přesyceno prostředky PVO. Zkoušky střely typu iz.504AP se měly rozeběhnout v roce 2015. Produkce této zbraně byla podle všeho zahájena v roce 2021.

Ch-101 „modifikovaná“ – modifikace střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) s druhou bojovou hlavicí. Celková hmotnost bojových hlavic tohoto modelu přitom činí cca 800 kg, což je cca 2 x tolik než u standardního modelu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak). Zástavba druhé bojové hlavice do těla tohoto modelu byla podle všeho provedena na úkor paliva pro motor, tedy na úkor doletu.

Historie:  Vývoj perspektivního nástupce podzvukové strategické řízené střely s plochou dráhou letu typu Ch-55 (RS-AS-15 Kent), která se v roce 1983 stala hlavní zbraní strategických raketonosných a bombardovacích letounů typu Tu-95MS (Bear H) a Tu-160 (Blackjack A), byl zahájen v polovině 80. let. Konkrétně se jednalo o těžkou hypersonickou střelu typu Ch-90 (AS-X-21). Již v roce 1992 ale celý program Ch-90 (AS-X-21) zastavily rozsáhlé škrty ve zbrojním rozpočtu, což byl jeden z mnoha důsledků těžké ekonomické krize, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. Protože bylo více než zřejmé, že střela typu Ch-55 (RS-AS-15 Kent) nebude, díky rychlým pokrokům ve vývoji prostředků PVO, dlouho představovat efektivní prostředek pro ničení strategicky významných cílů protivníka, mezitím, v roce 1991, se v konstrukční kanceláři Raduga rozeběhly práce na nástupci této zbraně majícím technicky méně komplikovanou konstrukci, než měla hypersonická střela typu Ch-90 (AS-X-21). Vývoj zmíněné střely, která nesla označení Ch-101 v modifikaci s instalací konvenční bojové hlavice a Ch-102 v modifikaci s instalací jaderné bojové hlavice a byla řešena jako podzvuková, vzhledem k ekonomickým problémům postsovětského Ruska probíhal velmi pomalým tempem. Za chodu vývoje byl navíc projekt této zbraně několikrát přepracován. Tak např. došlo k náhradě původně zvažovaného dvouproudového motoru typu R128-300 z dílny AMNTK Sojuz, jehož vývoj by zkonzumoval nemalé finanční prostředky a nemálo času, motorem proudovým.  Ve vývojových plánech měla přitom vyšší prioritu verze Ch-102 (RS-AS-23B Kodiak) s jadernou bojovou hlavicí. Střela typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) obdržela identické uspořádání jako střela typu Ch-55 (RS-AS-15 Kent). Konstrukční tým Radugy tedy zmíněnou zbraň opatřil štíhlým sklápěcím křídlem a sklápěcími ocasními plochami, jednou svislou a dvěma vodorovnými s výrazným záporným vzepětím. Kuli redukci RCS ale střela typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) obdržela tělo s trojúhelníkovým a nikoliv kruhovým průřezem. Trojúhelníkový průřez těla navíc střele typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) zajistil lepší skladnost ve zbraňové šachtě nosiče. Pohon střely typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) obstarává malý dvouproudový motor typu RD-95TM-300 (iz.84) z dílny NPO Saljut. Zmíněný motor je přitom umístěn, stejně jako pohonná jednotka střely typu Ch-55 (RS-AS-15 Kent), uvnitř válcovité gondoly, která se vysouvá z břicha zadní části trupu (což má ale negativní vliv na RCS). K vyklopení křídel, ocasních ploch a motorové gondoly přitom dochází krátce po odpoutání od nosiče. Poprvé byla střela typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) údajně vypuštěna, z křídelního závěsníku modifikovaného letounu typu Tu-95MS (Bear H), v říjnu roku 1998 poblíž Achtubinska. Rozhodnutí o sériové výrobě této zbraně mělo padnout v říjnu roku 1999. Produkci střely typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) přitom údajně dostal na starost závod ze Smolenska. Státní zkoušky modelu Ch-102 (RS-AS-23B Kodiak) s jadernou bojovou hlavicí, jehož vývoj měl vyšší prioritu, byly završeny v roce 2010. Model Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) s konvenční bojovou hlavicí měl státními zkouškami projít v letech 2010 až 2011. První sérii motorů typu RD-95TM-300 (iz.84) závod NPO Saljut konstrukční kanceláři Raduga předal v roce 2010. To dokládá, že se plná produkce této zbraně rozeběhla v roce 2010 nebo 2011. Do výzbroje VVS byla střela typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) údajně oficiálně zařazena v roce 2013. Nosičem zmíněné zbraně se staly modifikované bombardovací letouny typu Tu-95MS (Bear H) a Tu-160 (Blackjack A), které jsou známy jako Tu-95MS (Bear H mod) a Tu-160M1 (Blackjack A mod). Nadzvukový proudový letoun typu Tu-160M1 (Blackjack A mod) přitom může přepravovat až 12 střel typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak), a to na dvou šestinásobných rotačních závěsnících typu 9A823K3. Zmíněné závěsníky se přitom umísťují, po jednom, do dvou trupových pumovnic. Naproti tomu podzvukový turbovrtulový letoun typu Tu-95MS (Bear H mod) k přepravě střel typu Ch-101/-102 (RS-AS-23A/B Kodiak) využívá, vzhledem k malé délce trupové pumovnice, čtyři zdvojené podkřídlové závěsníky typu AKU-5M. Zmíněný stroj tedy může přepravovat jen osm těchto střel. Poprvé byla tato zbraň bojově nasazena, v konvenční verzi Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak), dne 17. listopadu 2015 v protiteroristické operaci v Sýrii. Tehdy přitom dvojice letounů typu Tu-160M1 (Blackjack A mod) odpálila 16 střel typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) na pozice Islámského státu (IS). Dalších 16 těchto střel bylo na cíle nacházející se na území ovládaném IS odpáleno, dvojicí letounů typu Tu-160M1 (Blackjack A mod), 19. dne toho samého měsíce. Závěrečný útok na pozice IS za pomoci střel s plochou dráhou letu se konal 20. listopadu 2015. Tehdy dvojice letounů typu Tu-160M1 (Blackjack A mod) vypustila dalších 16 střel typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak). Jedním z důvodů použití střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) v Sýrii se bezesporu stala demonstrace síly. Tím druhým bylo otestování této zbraně na reálném bojišti. Nasazení tak pokročilé a drahé zbraně, jakou je střela typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak), totiž nemělo z vojenského hlediska v konfliktu tohoto typu své opodstatnění. Prvního skutečně masového nasazení se zmíněná zbraň dočkala až v ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývané „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. Díky tomu se nespočet vraků střel typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) dostal do rukou západních expertů. Při jejich ohledání se přitom podařilo zjistit, že v konstrukci střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) našla uplatnění celá řada elektronických součástek západní výroby. Mnohé elektronické součástky, které se podařilo najít ve vracích střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) na Ukrajině, byly navíc vyvinuty již v 60. a 70. letech 20. století. Kromě toho se podařilo odhalit, že je drak této zbraně zhotoven převážně z hliníkových slitin. Některé komponenty střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) jsou vyrobeny z nerezavějící oceli. Moderní kompozitní materiály našly v konstrukci této zbraně jen minimální využití, v podstatně jen na ocasních plochách a krytech antén. Kromě toho se podařilo zjistit, že je na drak střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) aplikován standardní nátěr a nikoliv RAM nátěr (nátěr pohlcující elektro-magnetické záření), jak je často uváděno ruskými zdroji. Jediným opatřením snižujícím zjistitelnost se tedy u této zbraně stalo tvarování těla, které má ale kovovou konstrukci (což má ale negativní vliv na RCS). Rusko střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) na Ukrajině používá k ničení celé řady cílů, včetně městské zástavby, průmyslových budov a energetické infrastruktury. Na Ukrajině byly přitom nalezeny též vraky vylepšené modifikace iz.504AP, která je opatřena prostředky REB. Na konci března roku 2024 bylo oznámeno, že v rámci masivního nočního raketového úroku ruské VVS poprvé použilo modifikaci střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) se dvěma bojovými hlavicemi. Zástavba druhé bojové hlavice do těla tohoto modelu byla přitom podle všeho provedena na úkor paliva pro motor, tedy na úkor doletu. Důvodem vzniku takto modifikované střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) se pravděpodobně stala skutečnost, že většina objektů ukrajinské infrastruktury má vysokou odolnost, neboť byla postavena ještě za dob SSSR. Hmotnost bojové hlavice většiny přesných zbraní, které se nacházejí ve výzbroji ruských ozbrojených sil, přitom není vyšší než 500 kg, což je k zneškodnění takto odolných staveb často málo. Z toho samého důvodu byla podle všeho obnovena produkce 3 000 kg pumy typu FAB-3000. Kratší dolet takto modifikované střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) přitom není vysloveně na škodu, neboť při útocích na cíle na Ukrajině není max. dolet standardní verze této zbraně zdaleka využíván. Ve „speciální vojenské operaci“ se střela typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) stala nejmasověji nasazovanou střelou s plochou dráhou letu. Již na konci roku 2022 byly na Ukrajině nacházeny vraky těchto střel, které byly vyrobeny teprve před několika měsíci. To dokládá, že ruský průmysl má prakticky již od počátku invaze problémy s produkcí střel typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) v množství požadovaném VVS. Problémy s výrobou těchto zbraní jsou podle všeho důsledkem sankcí, které byly uvaleny na Rusko v přímé reakci na zmíněnou invazi. Zmíněné sankce totiž Rusům významně znesnadňují získávání západních výrobků. A ve vybavení střely typu Ch-101 (RS-AS-23A Kodiak) našla, jak již bylo uvedeno, uplatnění celá řada elektronických součástek západní výroby. Do dnešních dnů bylo ukrajinskou PVO zachyceno nejméně 500 těchto střel.

Uživatelé:  pouze Rusko

Nosič:  Tu-95MS (Bear H mod) - 8 ks a Tu-160M1 (Blackjack A mod) - 12 ks

Způsob navedení:  Ch-101: inerciální systém (autopilot) + satelitní systém + TERCOM + elektro-optický korekční systém (DSMAC) typu Otblesk-U; Ch-102: inerciální systém (autopilot) + satelitní systém + TERCOM

Pohon:  jeden dvouproudový motor typu RD-95TM-300 (iz.84) s tahem cca 360 kp

Bojová hlavice:  Ch-101: konvenční o hmotnosti 425 kg; Ch-102: jaderná o síle 250 kt

Poslední úpravy provedeny dne: 14.4.2024