Ch-58 (AS-11 Kilter)

Typ:  taktická letecká protiradiolokační řízená střela

Určení:  ničení pracujících pozemních radiolokačních stanic systémů protivzdušné obrany

Vyvinul:  Raduga

Verze:

Ch-58 – první sériově vyráběná modifikace střely typu Ch-58 (AS-11 Kilter) s pasivní RL samonaváděcí hlavicí typu PRGS-58. Do výzbroje VVS byl tento model zařazen v roce 1980.

Ch-58U – pokročilá modifikace střely typu Ch-58 (AS-11 Kilter) s modifikovanou pasivní RL samonaváděcí hlavicí typu PRGS-58M (L010M) a modifikovanými křídly s menším rozpětím (1,17 m vs 1,31 m). Instalace křídla střely typu Ch-58U (AS-11 Kilter) se navíc nachází mírně dále od přídě těla (o 118 mm). Svého vývojového předchůdce v podobě střely typu Ch-58 (AS-11 Kilter) tato zbraň ve výrobě nahradila v roce 1984. Do výzbroje VVS byla střela typu Ch-58U (AS-11 Kilter) oficiálně zařazena na počátku 90. let. Tento model lze odpalovat v průběhu letu ve výškách mezi 200 a 20 000 m rychlostí M=0,47 až M=2,35.

Ch-58E – exportní modifikace střely typu Ch-58U (AS-11 Kilter)

Ch-58M – pokročilá modifikace střely typu Ch-58U (AS-11 Kilter). Jakékoliv bližší informace o tomto modelu nejsou dostupné, vyjma toho, že se nachází ve výzbroji VVS.

Ch-58UŠ – pokročilá modifikace střely typu Ch-58U (AS-11 Kilter) s novou širokopásmovou poloaktivní RL samonaváděcí hlavicí typu 9B-7735 a modifikovaným autopilotem. Produkce střely typu Ch-58UŠ (AS-11 Kilter) byla zahájena někdy okolo roku 2010 nebo 2011. Tento model lze odpalovat v průběhu letu ve výškách mezi 200 m a 15 000 m rychlostí M=0,47 až M=1,5.  

Ch-58UŠE – exportní modifikace střely typu Ch-58UŠ (AS-11 Kilter). Široké veřejnosti byl tento model poprvé prezentován v srpnu roku 2003 na airshow MAKS 2003.

Ch-58UŠK – pokročilá modifikace střely typu Ch-58UŠ (AS-11 Kilter) s modifikovanou poloaktivní RL samonaváděcí hlavicí typu 9B-7735K, zkráceným tělem (o 620 mm) a sklopitelnými křídly a ocasními plochami (na místo pevných). Díky kratšímu tělu a sklopitelným křídlům a ocasním plochám lze tento model přepravovat uvnitř hlavních zbraňových šachet víceúčelového bojového letounu 5. generace typu Su-57 (Felon). Zkoušky střely typu Ch-58UŠK (AS-11 Kilter) byly realizovány za pomoci letounu typu Su-34 (Fullback). V současnosti probíhají práce na zavádění této zbraně do sériové výroby. Střelu typu Ch-58UŠK (AS-11 Kilter) lze odpalovat v průběhu letu ve výškách mezi 200 m a 20 000 m rychlostí M=0,47 až M=1,5. 

Ch-58UŠKE – exportní modifikace střely typu Ch-58UŠK (AS-11 Kilter). Široké veřejnosti byla střela typu Ch-58UŠKE (AS-11 Kilter) poprvé prezentována v srpnu roku 2007 na airshow MAKS 2007. V roce 2013 byl podepsán kontrakt na dodávku těchto střel do ČLR.

Ch-58UŠKE(IIR) – pokročilá modifikace střely typu Ch-58UŠKE (AS-11 Kilter) s instalací dvou termálních snímačů po stranách břicha přední části těla, přímo za příďovým dielektrickým krytem pasivní RL samonaváděcí hlavice. Díky jejich instalaci tento model dokáže zneškodnit i radiolokační stanici, kterou její obsluha v průběhu naváděcího procesu vypnula. Široké veřejnosti byla střela typu Ch-58UŠKE(IIR) poprvé prezentována v srpnu roku 2015 na airshow MAKS 2015.

Historie:  Vývoj perspektivního nástupce taktické protiradiolokační řízené střely typu Ch-28 (AS-9 Kyle), první zbraně této kategorie sovětské konstrukce, byl zahájen v roce 1967, tedy v době, kdy tato zbraň ještě ani nebyla součástí raketového arsenálu frontového letectva VVS. Důvodem toho byla skutečnost, že střela typu Ch-28 (AS-9 Kyle) měla celou řadu nedostatků. Zmíněná zbraň měla značně komplikovanou konstrukci. Kromě toho byla poměrně velká a těžká. Díky tomu mohly její přepravu zajišťovat pouze bojové letouny těžší váhové kategorie. Proti střele typu Ch-28 (AS-9 Kyle) ale hovořil též pohonný systém. Pohonnou jednotkou této zbraně se totiž stal raketový motor na KPL, který využíval vysoce toxické okysličovadlo. Dle zadání měl nástupce střely typu Ch-28 (AS-9 Kyle) obdržet instalaci maximálně autonomního, spolehlivého, na obsluhu nenáročného a proti rušení odolného naváděcího systému. Kromě toho měl mít dostatečně velký dolet nato, aby bylo za jeho pomoci možné útočit na pozemní radiolokační stanice ze vzdálenosti nacházející se mimo dosah prostředků PVO. Sovětský průmysl přitom na zmíněné zadání odpověděl projektem střely typu Ch-28M (Ch-24P), která nebyla ničím jiným, než derivátem nepříliš úspěšné střely typu Ch-28 (AS-9 Kyle). Protože tato střela nesplňovala požadavky VVS, nakonec neopustila rýsovací prkno. V roce 1971 tak před střelou typu Ch-28M (Ch-24P) dostala přednost střela kvalitativně nové konstrukce, která počítala s raketovým pohonem na TPL. Zmíněná střela vešla ve známost jako Ch-58 (AS-11 Kilter) a měla se stát jednou z komponent zbraňového komplexu typu Jaguar specializovaného protiradiolokačního útočného letounu typu MiG-25BM (Foxbat F). Později ale tato zbraň rozšířila též sortiment podvěsné výzbroje taktických bojových letounů typu Su-17M3/M4 (Fitter H/K) a Su-24 (Fencer). Zkoušky pasivní RL samonaváděcí hlavice této střely, známé jako PRGS-58, zpočátku, v průběhu roku 1974, probíhaly na speciální vzdušné zkušebně, která vycházela z čtyřmotorového turbovrtulového transportního letounu typu An-12 (Cub). Kompletní útočný protiradiolokační komplex typu Jaguar zkouškami prošel v roce 1977. Přestože se střela typu Ch-58 (AS-11 Kilter) součástí zbraňového arsenálu VVS oficiálně stala v roce 1980, zkušební program této zbraně byl probíhal až do roku 1982. Protiradiolokační střely řady Ch-58 (AS-11 Kilter) se ve výzbroji VVS nacházejí, spolu s  protiradiolokačními střelami řady Ch-25MP (AS-12A Kegler) a Ch-31P (AS-17A Krypton), do dnešních dnů.

Uživatelé:  SSSR

Nosič:  MiG-25BM (Foxbat F) - 4 ks, Su-17M3/M4 (Fitter H/K) - 2 ks, Su-24 (Fencer A/B/C) - 2 ks, Su-24M (Fencer D) - 2 ks a Su-34 (Fullback)

Ch-58

Naváděcí systém:  inerciální systém (autopilot) typu SAU-58 (navádění v počáteční a střední fázi letu) a pasivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na elektromagnetické záření emitované cílem) typu PRGS-58 (navádění v koncové fázi letu). Naváděcí soustava této zbraně spolupracuje s pasivním lokátorem typu Jaguar letounu typu MiG-25BM (Foxbat F), pasivním lokátorem typu Fantasmagorija letounu typu Su-24M (Fencer D) a pasivním lokátorem typu Vyjuga-17 letounu typu Su-17M3/M4 (Fitter H/K). Zatímco prvně uvedený lokátor je vestavěn přímo do draku nosiče, poslední dva zmíněné lokátory mají podobu podvěsných kontejnerů.

Pohon:  jeden dvojpulzní raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  kumulativně-trhavá o hmotnosti 149 kg nebo jaderná typu TK-57

* po sklopení 0,4 m

¹ dosah při odpalu v průběhu letu rychlostí M=2,35 ve výšce 20 000 m. Pokud je tato zbraň odpálena při letu rychlostí M=1,5 ve výšce 10 000 m, její dosah činí 120 km. Ze všech nosičů střely typu Ch-58U (AS-11 Kilter) je přitom letu rychlostí M=2,35 ve výšce 20 000 m schopen pouze letoun typu MiG-25BM (Foxbat F).

² dosah při odpalu v průběhu letu rychlostí M=1,5 ve výšce 15 000 m. Pokud je tato zbraň odpálena při letu shodnou rychlostí ve výšce 10 000 m, její dosah činí přibližně 160 až 165 km.

³ dosah při odpalu v průběhu letu rychlostí M=1,5 ve výšce 20 000 m. Pokud je tato zbraň odpálena při letu shodnou rychlostí ve výšce 10 000 m, její dosah činí přibližně 160 až 165 km.

 Poslední úpravy provedeny dne: 25.9.2018