BrahMos-NG (BrahMos-M)

Typ:  taktická letecká protilodní řízená střela s plochou dráhou letu

Určení:  ničení pozemních cílů a hladinových plavidel

Vyvinul:  BrahMos Aerospace

Verze:  –

Historie:  Nadzvuková protizemní a protilodní řízená střela středního dosahu typu BrahMos-NG, zpočátku známá jako BrahMos-M, je vyvíjena rusko-indickou společností BrahMos Aerospace jako lehčí doplněk střely typu PJ-10 BrahMos. Střela typu BrahMos-NG bude vyráběna, stejně jako střela typu BrahMos, v pozemní, letecké, lodní a ponorkové modifikaci. Po koncepční stránce je tato zbraň řešena jako přesná aerodynamická zmenšenina střely typu BrahMos. Odlišně je koncipováno pouze křídlo. Zatímco křídlo střely typu BrahMos se sestává ze čtyř ploch, které zaujímají vzájemné uspořádání do tvaru písmene „X“, křídlo střely typu BrahMos-NG má podobu dvou horizontálních ploch s tvarem lichoběžníku. V porovnání se střelou typu BrahMos je tato zbraň přibližně o tři metry kratší a o více než 1 000 kg lehčí. Díky tomu bude moci roli nosiče střely typu BrahMos-NG zastávat nejen těžký víceúčelový bojový letoun typu Su-30MKI (Flanker H), ale i středně těžký víceúčelový bojový letoun typu MiG-29K/KUB (Fulcrum) či vyvíjený bojový letoun 5. generace typu FGFA. Do podvěsu letounu typu Su-30MKI (Flanker H) bude navíc možné umístit hned tři tyto střely. Naproti tomu střelu typu BrahMos může tento stroj přepravovat v jednom jediném exempláři. Díky menším celkovým rozměrům navíc střela typu BrahMos-NG má menší čelní RCS než střela typu BrahMos, což z ní činí obtížnější cíl pro PVO protivníka. Maketa střely typu BrahMos-NG byla široké veřejnosti poprvé prezentována v roce 2014 na indické výstavě DEFEXPO-2014. Se zahájením zkoušek střely typu BrahMos-NG se počítá v roce 2019.   

Uživatelé:  žádní

Nosič:  MiG-29K/KUB (Fulcrum) – 2 ks, Su-30MKI (Flanker H) – 3 ks a FGFA – 2 ks

Způsob navedení:  inerciální systém (autopilot) neznámého typu (navádění v počáteční a střední fázi letu) a aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) neznámého typu (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden náporový motor a jeden odhazovatelný urychlovací raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  průbojná o hmotnosti 200 až 300 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 23.9.2018