9K121 Vichr (AT-16 Scallion)

Typ:  letecký protitankový raketový komplet velkého dosahu

Určení:  ničení tanků, obrněných vozidel, polních opevnění, živé síly protivníka, hladinových plavidel o nízkém výtlaku a nízkoletících vzdušných cílů pohybujících se rychlostí do 800 km/h

Vyvinul:  KBP (KB Priborostroenija)

Sestava kompletu:

- válcovité přepravně-startovací kontejnery s řízenými střelami typu 9A4172 (v případě modelu Vichr) nebo 9A4172K (v případě modelu Vichr-M)

- šestinásobné odpalovací zařízení typu APU-6 (v případě vrtulníků typu Ka-50 a Ka-52) nebo osminásobné odpalovací zařízení typu APU-8 (v případě letounu typu Su-25T)

- elektro-optický zaměřovací systém s laserovým značkovačem

Verze kompletu:

9K121 Vichr – první modifikace kompletu typu Vichr. Součástí tohoto kompletu se stala střela typu 2A4172. Do výzbroje VVS byl raketový komplet typu Vichr formálně zařazen v roce 1985.

9K121M Vichr-M – pokročilá modifikace kompletu typu Vichr. Součástí tohoto kompletu se stala střela typu 2A4172K Vichr-1. Do výzbroje VVS byl raketový komplet typu Vichr-1 formálně zařazen v roce 1990.

PTŘS:

9A4172 – řízená střela raketového kompletu typu Vichr

9A4172K Vichr-1 – řízená střela raketového kompletu typu Vichr-M

Historie:  Letecký protitankový raketový komplet typu Vichr (AT-16 Scallion) z dílny KBP (KB Priborostroenija) z Tuly vzešel z programu jednomístného útočného vrtulníku typu Ka-50 (Hokum A) z dílny OKB N.I. Kamova. Zmíněný vrtulník přitom představoval přímou reakci ze strany SSSR na americký bitevní vrtulník typu AH-64 Apache, stejně jako dvoumístný vrtulník typu Mi-28 (Havoc A) z dílny OKB M.L. Mila, který zase již od počátku počítal s méně výkonným protitankovým raketovým kompletem typu Ataka-V (AT-9 Spiral). Vývoj protitankového raketového kompletu typu Vichr (AT-16 Scallion) byl zahájen v roce 1980 a probíhal pod vedením A.G. Šipunova. Testy tohoto zbraňového systému se rozeběhly v roce 1982. Do výzbroje VVS byl raketový komplet typu Vichr (AT-16 Scallion) formálně zařazen v roce 1985. Mezitím padlo rozhodnutí, aby byl začleněn též do zbraňového systému podzvukového útočného letounu typu Su-25T (Frogfoot C). Součástí kompletu Vichr se stala PTŘS typu 9A4172, která má velmi štíhlé válcovité tělo a kachní uspořádání ploch. Zatímco na zádi zmíněné střely se nacházejí výklopná obdélníková křídla, na přídi těla PTŘS typu 9A4172 jsou instalovány výsuvné šípové ovládací plochy. Ovládací plochy i křídla PTŘS typu 9A4172 přitom zaujímají vzájemné uspořádání do tvaru písmene „X“. K jejich rozevření dochází až poté, co zmíněná střela opustí válcovitý přepravě-startovací kontejner. Zatímco vrtulník typu Ka-50 (Hokum A) přepravě-startovací kontejnery se střelami kompletu typu PTŘS typu 9A4172 přepravoval na dvou šestinásobných odpalovacích zařízeních typu APU-6, letoun typu Su-25T (Frogfoot C) k jejich přepravě využíval dvojici osminásobných odpalovacích zařízení typu APU-8. Střela typu 9A4172 se stala první vrtulníkovou PTŘS sovětské konstrukce s poloautomatickým systémem dálkového navedení po laserovém paprsku (LOSBR). Všechny předchozí sovětské letecké PTŘS byly přitom naváděny za pomoci rádiových povelů. Díky tomu se jejich navádění neobešlo bez zásahů ze strany operátora. Naproti tomu při navádění PTŘS typu 9A4172 postačuje držet laserovou značku na cíli. Zatímco vrtulník typu Ka-50 (Hokum A) využíval laserový značkovač, který byl součástí elektro-optického zaměřovacího kompletu typu I-251V Škval, letoun Su-25T (Frogfoot C) obdržel elektro-optický zaměřovací komplet typu I-251 Škval. Naváděcí systém PTŘS typu 9A4172 ale umožňuje zaútočit též cíl, který je ozařován laserovým značkovačem jiného prostředku. Kromě toho se komplet typu Vichr (AT-16 Scallion) stal prvním sovětským leteckým protitankovým raketovým kompletem umožňujícím navádět na cíl dvě střely současně. PTŘS typu 9A4172 byla navíc zdaleka nejrychlejší protitankovou střelou sovětské konstrukce. V roce 1990 byla do výzbroje VVS formálně zařazena vylepšená verze raketového kompletu typu Vichr (AT-16 Scallion), která vešla ve známost jako 9K121M Vichr-M. Součástí zmíněného kompletu se stala vylepšená střela, která nese označení 9A4172 Vichr-1. Zmíněná střela přitom v porovnání se střelou typu 9A4172 má větší dálkový dosah (10 km). Široké veřejnosti byla zmíněná zbraň poprvé prezentována v roce 1992 na Pařížské airshow. I přes své kvality se raketový komplet typu Vichr (AT-16 Scallion) ve výzbroji VVS poměrně dlouhou dobu nacházel pouze ve velmi omezeném množství. Důvodem toho byla skutečnost, že se výroba nosičů této zbraně v podobě vrtulníku typu Ka-50 (Hokum A) a letounu typu Su-25T (Frogfoot C) nakonec omezila na limitovanou sérii. To byl přitom důsledek rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991, a následné těžké ekonomické krize, která zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. První velká objednávka na raketové komplety typu Vichr (AT-16 Scallion) byla přitom podepsána až v roce 2013. Tehdy Ministerstvo obrany Ruska u ižhevského podniku NPO Ižmaš objednalo blíže nespecifikovaný počet těchto kompletů, ve verzi Vichr-M, za 13 miliard rublů s termínem dodání do konce roku 2015. Masovější rozšíření tohoto výkonného raketového kompletu přitom umožnilo zahájení produkce útočného vrtulníku typu Ka-52 (Hokum B), který není ničím jiným, než dvoumístnou modifikací vrtulníku typu Ka-50 (Hokum A). V současnosti je vrtulník typu Ka-52 (Hokum B) jediným nosičem raketového kompletu typu Vichr-M (AT-16 Scallion) Ruských vzdušných sil.

Nosič:  Ka-50 (Hokum A) - 12 ks, Ka-52 (Hokum B) - 12 ks, Mi-28NM - 12 ks a Su-25T/TM (Frogfoot C) - 16 ks

Uživatelé:  Egypt a Rusko

Řízená střela 9A4172K:

Naváděcí systém:  poloautomatický systém dálkového navedení po laserovém paprsku (LOSBR). Zmíněná střela se v průběhu letu ke svému cíli drží v ose laserového paprsku, který je zaměřen na cíl. Naváděcí systém kompletu typu Vichr přitom umožňuje navádět dvě PTŘS současně.

Pohon:  jeden raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  tandemová kumulativní o hmotnosti 12 kg s průrazností homogenního pancíře do 1 000 mm

* za denních podmínek; resp. 0,5 - 5 km za nočních podmínek

Poslední úpravy provedeny dne: 11.4.2022