9K11/9K14 Maljutka (AT-3 Sagger)

Typ:  přenosný/mobilní protitankový raketový komplet středního dosahu

Určení:  ničení tanků a obrněných vozidel protivníka

Vyvinul:  KBM Kolomna

Verze:

9K11 Maljutka (AT-3A Sagger A) – první sériově vyráběná modifikace raketového kompletu typu Maljutka. Součástí tohoto modelu se stala střela typu 9M14 se systémem navedení typu CLOS a přenosné odpalovací zařízení typu 9P111 nebo šestinásobné mobilní odpalovací zařízení typu 9P110, které vychází kolového obojživelného obrněného vozidla typu BRDM-1. Obsluhu přenosné modifikace Maljutky obstarávají tři muži. Zatímco velitel-operátor obsluhuje naváděcí jednotku typu 9S415 opatřenou dalekohledem typu 9Š16, zbylí dva členové obsluhy mají na starosti odpalovací lišty typu 9P111 a pouzdro se střelou typu 9M14. Ta je uvnitř zmíněného pouzdra uložena s odděleným tělem od hlavice. Příprava celého kompletu typu 9K11 do bojové pozice zabere okolo pouhé jedné minuty. Na korbě mobilního odpalovacího zařízení typu 9P110 se nachází celkem 14 PTŘS typu 9M14 (z toho šest v bojové pozici - na odpalovacích lištách) a přenosná naváděcí jednotka typu 9V833M s dalekohledem typu 9Š14. Primárně je ale používána pevně vestavěná naváděcí jednotka typu 9V832 s dalekohledem typu 9S141. Její instalace se přitom nachází v příďové otočné pozorovací věžičce. Do výzbroje Sovětské armády byla tato modifikace Maljutky zařazena v roce 1963.

9K14M Maljutka-M (AT-3B Sagger B) – pokročilá modifikace raketového kompletu typu 9K11. Součástí tohoto modelu se stala střela typu 9M14M. Ta se přitom od svého předchůdce v podobě střely typu 9M14 odlišuje instalací silnější bojové hlavice, která je schopna prorazit pancíř o síle až 460 mm (v případě typu 9M14 tomu bylo 400 mm), a nového zapalovačem vykazujícího vyšší spolehlivostí. Jeho instalace se navíc nachází na odlišné pozici. Tento model se nejprve, v roce 1966, stal součástí zbraňového systému bojového vozidla pěchoty typu BMP-1. Zmíněné vozidlo je vybaveno naváděcí aparaturou typu 9S420 a odpalovací lištou pro jednu střelu typu 9M14M. Její instalace se přitom nachází na hřbetu 73 mm kanónu. Uvnitř tohoto stroje jsou ale umístěny ještě čtyři záložní PTŘS typu 9M14M. Jejich nabíjení je přitom prováděno ručně. V roce 1967 bylo shodně vyzbrojeno též výsadkové bojové vozidlo typu BDM-1. Tento stroj ale na své korbě přepravuje pouze tři PTŘS typu 9M14M. Šestinásobné odpalovací zařízení typu 9P122, které vychází z kolového obojživelného obrněného vozidla typu BRDM-2, bylo do výzbroje zařazeno v roce 1968. Letecká obměna tohoto raketového kompletu se zase stala součástí zbraňového systému ozbrojených transportních vrtulníků typu Mi-2URP (Hoplite) a Mi-8TV (Hip F). Zatímco součástí zbraňového systému prvně uvedeného typu, který vznikl v roce 1979, se staly čtyři PTŘS typu 9M14M, na zbraňové závěsníky druhého uvedeného vrtulníku, jehož původ lze vystopovat v roce 1974, lze umístit šest PTŘS tohoto typu.

9K14P Maljutka-P (AT-3C Sagger C) – pokročilá modifikace raketového kompletu typu 9K14. Součástí tohoto modelu se stala střela typu 9M14P s navedení typu SACLOS. Později byla ale do tohoto zbraňového systému začleněna též střela typu 9M14P1, která vykazuje vyšší průrazností pancíře (520 mm). Do výzbroje Sovětské armády byla Maljutka-P zařazena v roce 1969. Mobilní odpalovací zařízení Maljutky-P nese označení 9P133 a vychází, stejně jako odpalovací zařízení Maljutky-M, z vozidla typu BRDM-2. Střelu 9M14P mohou ale používat i starší přenosné verze kompletů řady Maljutka s ručním naváděcím systémem CLOS.

Maljutka-2 (AT-3E Sagger E) – pokročilá modifikace raketového kompletu typu 9K14P. Tento model vzešel z modernizačního programu raketových kompletů řady Maljutka a do výzbroje byl zařazen v roce 1992. Součástí Maljutky-2 se staly střely řady 9M14-2, které se vyznačují instalací výměnné bojové hlavice. Zatímco model 9M14-2 je vybaven 3,5 kg kumulativní bojovou hlavicí s průrazností pancíře do 800 mm, model 9M14-2M využívá 4,2 kg tandemovou bojovou hlavici s průrazností reaktivního pancíře (ERA) do 720 mm, model 9M14-2F je opatřen 3 kg termobarickou  bojovou hlavicí. Posledně uvedená modifikace protitankové střely typu 9M14-2, 9M14-2F, slouží pro ničení živé síly protivníka a lehké obrněné techniky.

Historie:  Specifikace na první domácí přenosný protitankový raketový komplet, který vešel ve známost pod názvem Maljutka (AT-3 Sagger), byly vypsány dne 6. července 1961. Dle zmíněného zadáním se součástí zmíněného raketového kompletu měla stát protitanková střela vykazující dosahem 3 km, průrazností pancíře 200 mm a hmotností menší než 10 kg. Na zmíněné zadání zareagovala Tulská KBP, se střelou typu 9M12, a Kolomenská KBM, se střelou typu 9M11. Vítězem konkurzu se přitom stala střela typu 9M11 z dílny Kolomna, a to i přesto, že šlo o méně výkonnou a konzervativněji pojatou konstrukci. Střelecké zkoušky této zbraně se podařilo završit dnem 20. prosince 1962. Operačně plně způsobilou se přitom první modifikace raketového kompletu typu Maljutka (AT-3 Sagger), která vešla ve známost jako 9K11, oficiálně stala dne 16. září 1963. Ve výrobním programu se tento mimořádně úspěšný zbraňový systém udržel až do roku 1984. Maljutka byla ale vyráběna též, na základě licence, v Bulharsku a v Jugoslávii. Kromě toho z této zbraně vychází čínský raketový systém typu HJ-73 (CAT-1) a iránský raketový systém typu RAAD.

Uživatelé:  Afghánistán, Albánie, Alžír, Angola, Bulharsko, ČLR, ČSSR (po rozpadu ČR i SR), Egypt, Etiopie, Irán, Irák, Jemen, Jugoslávie (po rozpadu Bosna, Chorvatsko a Srbsko), KLDR, Kuba, Kypr, Laos, Libye, Maďarsko, Mosambik, Myanmar (Barma), Nikaragua, Nigérie, Peru, Polsko, Rumunsko, Somálsko, SSSR, Sýrie, Uganda, Vietnam, Zambie a teroristická organizace Hizbaláh

Řízená střela 9M14:

Naváděcí systém:  9M14 a 9M14M: povelový systém dálkového navedení (CLOS). Navádění tohoto modelu zajišťuje přímo operátor za pomoci malého joysticku. Ten proto musí nepřetržitě sledovat jak letící střelu, tak i cíl. Naváděcí povely jsou letící střele předávány prostřednictvím kabelu, který se odvíjí z její zadní části. Přesnost navedení je dána schopnostmi operátora a vzdáleností cíle. Použitelnost této zbraně je navíc omezena viditelností.

9M14P a 9M14-2: poloautomatický povelový systém dálkového navedení (SACLOS); Sledování cíle zajišťuje elektro-optický systém. Ten předává informace o poloze cíle letící střele prostřednictvím kabelu, který se odvíjí z její zadní části. Operátor pouze udržuje cíl v zorném poli zaměřovací optiky. Tento model je rovněž použitelný pouze za dobré viditelnosti.  

Pohon:  dva raketové motory na TPL (startovací a letový)

Bojová hlavice:  9M14: kumulativní o hmotnosti 2,6 kg s průbojností pancíře do 400 mm; 9M14M
a 9M14P: kumulativní s průbojností pancíře do 460 mm; 9M14P1: kumulativní s průbojností pancíře do 520 mm; 9M14-2: kumulativní o hmotnosti 3,5 kg s průbojností pancíře do 800 mm; 9M14-2M: tandemová kumulativní o hmotnosti 4,2 kg s průbojností reaktivního pancíře do 720 mm; 9M14-2F: termobarická o hmotnosti 3 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 18.10.2010