14Ch

Typ:  pokročilá modifikace strategické letecké protizemní řízené střely s plochou dráhou letu typu 10Ch

Určení:  ničení rozměrných pozemních cílů s předem známými souřadnicemi

Vyvinul:  OKB-51 V.N. Čelomeje

Odlišnosti od modelu 10Ch:   

- instalace 425 kp pulzačního motoru typu D-5 na hřbetu zadní částí trupu na místo 325 kp pulzačního motoru typu D-3

- zlepšená aerodynamika trupu

- instalace modifikovaného křídla s lichoběžníkovým a nikoliv obdélníkovým půdorysem. Hloubka křídla tohoto modelu se plynule zmenšuje směrem od kořenů ke koncům.

Verze:

14Ch (iz.14) – základní výše popsaná modifikace střely typu 14Ch. Tento model vznikl ve dvou variantách, a to variantě s obdélníkovým křídlem a variantě s lichoběžníkovým křídlem.

14Ch (iz.34) – modifikace střely typu 14Ch s novým dřevěným křídlem s obdélníkovým půdorysem a křidélky na odtokové hraně. Díky novému křídlu tento model měl menší odchylku od stanoveného kurzu. Pro potřeby zkušebního programu bylo vyrobeno celkem 10 střel typu 14Ch (iz.34).

Historie:  Zatímco probíhaly zkoušky okřídlené střely s plochou dráhou letu typu 10Ch, která nebyla ničím jiným, než sovětskou kopií německé střely typu V-1 (Fieseler-103) s 325 kp pulzačním motorem typu D-3, se V.N. Čelomej pustil do prací na projektech několika nových pulzačních motorů určených k pohonu řízených střel. Konkrétně se jednalo o motor typu D-5 s tahem 425 hp, motor typu D-6 s tahem 710 kp a motor typu D-7 s tahem 900 kp. Prvně uvedený motor, D-5, pozemními stendovými zkouškami prošel v listopadu roku 1945 a stal se pohonnou jednotkou střely typu 14Ch, která vycházela ze střely typu 10Ch. Od střely typu 10Ch se zmíněná zbraň odlišovala nejen instalací silnějšího motoru, ale též vylepšenou aerodynamikou trupu. Protože měl motor typu D-5 v porovnání s motorem typu D-3 vyšší hmotnost, střela typu 14Ch obdržela též nové křídlo mající nižší hmotnost. Díky silnějšímu motoru a vylepšené aerodynamice měla být střela typu 14Ch dle předběžných výpočtů o nějakých 130 až 150 km/h rychlejší v porovnání se střelou typu 10Ch. V roce 1946 byla postavena, v kooperaci se závodem č.456, zkušební série střely typu 14Ch o 20-ti exemplářích. Mezi 1. a 29. červencem toho samého roku bylo v rámci závodních zkoušek těžkým čtyřmotorovým bombardovacím letounem typu Pe-8 vypuštěno 10 z nich. Zatímco šest těchto střel bylo opatřeno křídlem s obdélníkovým půdorysem, zbylé čtyři z nich měly křídlo s půdorysem ve tvaru lichoběžníku. Díky tomu měly dosahovat vyšší rychlosti. V obou dvou případech se přitom jednalo o křídla s celodřevěnou konstrukcí. Výsledky zkoušek střely typu 14Ch byly povzbudivé. Zmíněná zbraň totiž splňovala požadavky technického zadání. A nejen to. Ve verzi s lichoběžníkovým křídlem dokonce rychlostí, která činila přes 825 km/h, požadavky technického zadání překovávala o celých 10 %. Na druhou stranu dřevěná konstrukce křídla střely typu 14Ch měla nedostatečnou pevnost. V průběhu zkoušek byly proto zaznamenáno případy, kdy došlo k jejich ulomení. Přijetí střely typu 14Ch do výzbroje bylo proto podmíněno zesílením křídel. Do výzbroje VVS ale zmíněná střela nakonec přijata nebyla. Důvody odmítavého postoje k střele typu 14Ch ze strany VVS byly přitom identické jako u střely typu 10Ch. V roce 1947 V.N. Čelomej zpracoval projekt modifikace střely typu 14Ch, která vešla ve známost jako 14ChK1 a počítala se silnějším pulzačním motorem typu D-6 a křídlem s větší plochou. Zmíněná střela se měla stát součástí raketového komplexu typu Kometa-3 z dílny SB-1 MB (Speciální středisko č.1 Ministerstva vyzbrojení). Střela typu 14ChK1 ale nakonec neopustila rýsovací prkno. Na počátku roku 1948 bylo totiž vypsáno nové technické zadání k zbrani této kategorie, které obsahovalo přísnější požadavky na rychlost a dolet. V této souvislosti před projektem střely typu 14ChK1 dostal přednost projekt střely s proudovým pohonem z dílny OKB-155 A.I. Mikojana a M.I. Gurjeviče, která celkové uspořádání přebírala od stíhacího letounu typu MiG-9 (Fargo).

Uživatelé:  žádní

Nosič:  Pe-8 – 1 ks

Naváděcí systém:  inerciální (autopilot)

Pohon:  jeden pulzační motor typu D-5 s max. tahem 425 kp

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 840 kg