Nanchang Q-5M / A-5M (‘Fantan’)

Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného letounu typu Q-5B (Q-5II) Fantan; tento model vznikl v rámci modernizačního programu letounů řady Q-5 (Fantan) ze stavu PLAAF a PLANAF

Určení:  ničení pozemních cílů nacházejících se v přífrontové vzdálenosti v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení pozemních cílů nacházejících se v hloubce území protivníka v rámci průnikových operací, ničení hladinových plavidel a ničení vzdušných cílů v manévrovém vzdušném boji

Odlišnosti od letounu Q-5B (Q-5B) Fantan:

- instalace dalších dvou párů (třetího a čtvrtého) zbraňových závěsníků pod vnějšími panely křídla – ty jsou vyhrazeny pro krátkodosahové PLŘS s pasivním IČ navedením (tímto celkový počet zbraňových závěsníků vzrostl z osmi na dvanáct)

- protažení přídě trupu v dielektrický kyt s ogiválním profilem a zaoblenou špicí bez PVD (zde se nachází instalace antény radiolokačního dálkoměru typu Pointer 2500)

- instalace příďové sestavy tyčových antén identifikačního systému „vlastní-cizí“ blíže u špice trupu

- instalace avionického vybavení italské značky Aeritalia (nyní Alenia) – jeho součástí se stal radiolokační dálkoměr typu Elta/FIAR Pointer 2500, průhledový displej (HUD) typu HUD-25, inerciální navigační systém typu Litton LN-39A, dva střelecké digitální počítače typu Singer s datovou sběrnicí MIL-STD-1553B (díky její instalace lze provádět průběžnou modernizaci avioniky pouhým vyměňováním stávajících bloků za nové), radiovýškoměr typu AG-5, VHF radiostanice typu AR-3201, výstražný radiolokační systém typu RW-30 a automatické výmetnice klamných IČ/RL cílů

- rozšířená škála podvěsné výzbroje – její součástí se kromě celé řady typů neřízené protizemní munice západní provenience staly též PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením (typy PL-5, PL-7, R.550 Magic a AIM-9P Sidewinder)

Historie:  Protože se bitevní speciály řady Q-5 (Fantan) musely díky primitivnímu avionickému vybavení spoléhat výhradně na neřízené pumy a neřízené rakety a navíc nemohly vykonávat bojovou činnost za ztížených meteorologických podmínek a v noci, zatímco moderní bojové letouny ostatních velmocí té doby byly již schopny napadat pozemní cíle za pomoci celé škály řízené munice za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci, ve druhé polovině 80. let Číňané podepsali slibnou smlouvu s Francouzi a Italy o společném postupu při modernizaci těchto strojů ze stavu PLAAF a PLANAF. Podmětem k tomuto kroku se přitom v neposlední řadě stala též úspěšná integrace avioniky a výzbroje západní provenience do draku exportního modelu A-5C (Fantan). Toto by ale nebylo vůbec možné, kdyby se mezitím, na konci 70. let, komunistická ČLR nesblížila se západem. Výsledkem tohoto procesu se přitom stal model Q-5M (Fantan) a Q-5K (Fantan). Zatímco model Q-5M (Fantan) počítal s avionickým vybavením italské značky Aeritalia (nyní Alenia) z brazilského lehkého bitevního letounu typu AMX, modernizační program Q-5K (Fantan) byl vystavěn na vestavbě avionického vybavení francouzských značek Thomson-CSF a Sextant Avionique. Prvně uvedený čínsko-italský typ Q-5M (Fantan) přitom vzešel z mezistátní smlouvy, která byla podepsána dne 1. srpna 1986. Projektové práce na toto téma se podařilo završit v červnu roku 1987. Oba prototypy modelu Q-5M (Fantan) vznikly konverzí sériových Q-5B Fantan (Q-5II) ze stavu PLAAF. Jejich kompletaci se přitom podařilo završit srpnu roku 1988. Zatímco první z nich se do oblak poprvé vydal dne 30. srpna téhož roku, letové zkoušky tohoto druhého se rozeběhly dnem 8. března 1989. Kariéru prvního prototypu letounu typu Q-5M (Fantan) ale již dne 17. října 1988 předčasně ukončila havárie. Jeho poslání proto následně musel převzít dodatečně zhotovený prototyp třetí. Ten vznikl opět konverzí sériového Q-5B Fantan (Q-5II) ze stavu PLAAF. Palubní vybavení letounu typu Q-5M (Fantan) přitom dokázalo zajistit přesné navedení do zájmové oblasti, a to i za špatných meteorologických podmínek a při dlouhotrvajících letech. Kromě toho tento model vykazoval větší pravděpodobností přežití v boji. Díky vzájemnému propojení digitální sběrnicí MIL-STD-1553B bylo navíc možné avioniku letounu typu Q-5M (Fantan) průběžně modernizovat pouhou výměnou stávajících systémů za nové. I přes tyto všechny přednosti se ale tento model, stejně jako konkurenční typ Q-5K (Fantan), sériové výroby nedočkal. Celý modernizační program letounů typu Q-5 (Fantan) ze stavu PLAAF totiž mezitím zcela pohřbilo embargo vůči ČLR ze strany západních zemí, které představovalo přímou reakci na krvavé potlačení lidového povstání na Tiananmenském náměstí, k němuž došlo v červnu roku 1989. Zkušební program obou přeživších prototypů modelu Q-5M (Fantan) byl přitom definitivně ukončen dnem 19. února 1991. Kromě PLAAF s tímto modelem počítaly též vzdušné síly Barmy (Myanmaru). Vojenské letectvo Barmy si přitom plánovalo pořídit celkem 24 sériových Q-5M (Fantan). Nakonec se ale muselo spokojit s méně pokročilým modelem A-5C (Fantan).

Verze:

Q-5M (A-5M) – základní modifikace letounu typu Q-5M

Q-5MI (A-5MI) – modifikace letounu typu Q-5M s instalací odpalovacích lišt krátkodosahových PLŘS s pasivním IČ navedením typu PL-7 (kopie francouzského typu R.550 Magic) na koncích křídla. Jediný exemplář tohoto modelu s největší pravděpodobností vznikl konverzí třetího prototypu letounu typu Q-5M.

Vyrobeno:  tři exempláře (vznikly konverzí sériových Q-5II)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Liming WP-6A3 (vývojová modifikace sovětského typu RD-9B) s max. tahem po 3 820 kp s přídavným spalováním

Radar:        radiolokační dálkoměr typu Pointer 2500 izraelsko-italské značky Elta/FIAR, instalovaný uvnitř špice trupu

Vybavení:  - zaměřovací: optický střelecký-bombardovací zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ (dvě sestavy tří drobných nestejně velkých tandemově uspořádaných tyčových antén instalované po jedné pod přídí trupu a na vrcholu SOP), výstražný RL systém RW-30 a automatické výmetnice klamných IČ/RL cílů

Výzbroj:     dva 23 mm kanóny typu „Type 23-2K“ (modifikace sovětského typu NR-23) se zásobou 100 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na dvou párech tandemově uspořádaných podtrupových pylonů (s nosností po 250 kg) a na čtyřech párech podkřídlových pylonů – 227 kg neřízené pumy typu Mk.82 americké výroby, kazetové pumy typu BL.755 britské výroby, raketové bloky, PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-5* (max. 4 ks) a PL-7* (kopie francouzského typu R.550 Magic) (max. 4 ks) domácí výroby a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R.550 Magic* (max. 4 ks) francouzské výroby, PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu AIM-9P Sidewinder* (max. 4 ks) americké výroby, 400 l PTB* (max. 2 ks) a 760 l PTB* (max. 2 ks)

* PLŘS se umisťují na dva vnější páry křídleních závěsníků

** PTB se umisťují na druhý pár křídleních závěsníků

Poslední úpravy provedeny dne: 30.12.2013