Nanchang Q-5A / Q-5Jia (‘Fantan A’)

Typ: speciální modifikace taktického útočného letounu typu Q-5 (Fantan A) zastávající roli nosiče taktické nukleární pumy typu KB-1
Určení: ničení uskupení pozemních vojsk za pomoci taktické nukleární pumy typu KB-1
Odlišnosti od letounu Q-5 (Fantan A):
- modifikovaná trupová pumovnice instalací závěsníku nukleární pumy na místo standardních pumových závěsníků a potahu s výřezem ve tvaru těla nukleární pumy typu KB-1 na místo dvoudílných podélně dělených dvířek. Vzhledem k značným rozměrům zmíněná puma spodní polovinou svého těla vystupuje ven z trupové pumovnice.
- instalace modifikovaného bombardovacího zaměřovače. Bombardovací zaměřovač tohoto modelu je uzpůsoben k zaměřování cílů při horizontální letu.
- instalace sklápěcí clony, které zamezuje oslnění pilota jaderným výbuchem, uvnitř kokpitu. K vysunutí zmíněné clony dochází, za pomoci elektricky poháněného mechanismu, automaticky po odpoutání nukleární pumy od závěsníku.
- instalace zařízení pro monitorování stavu nukleární pumy
- zvětšená zásoba paliva
Historie: V roce 1969 sílící napětí mezi ČLR a SSSR vyvrcholilo několika příhraničními ozbrojenými střety, včetně sedmiměsíčního příhraničního konfliktu u ostrova Damansky (Zhenbao) na řece Ussuri. A nejen to. Po tomto konfliktu sovětské vedení dokonce zvažovalo masivní jaderný úder na ČLR, jehož cílem měla být města a jaderná zařízení. V přímé reakci na to byla čínské vláda evakuována z Pekingu, zatímco čínská armáda opustila své základny. Od tohoto záměru ale Sověty nakonec odradily hrozby USA jaderným útokem na 130 sovětských měst. V této souvislosti byl čínským vedením za hlavního protivníka označen SSSR a nikoliv USA. SSSR navíc od konce 60. let na Dálném východě, tedy v sousedství ČLR, soustředil mohutnou vševojskovou armádu, která mu při případném dalším konfliktu měla zajistit velkou palebnou převahu nad tou čínskou. Přímou reakcí ze strany ČLR na tuto novou hrozbu se stala taktická nukleární puma s označením KB-1 (Kuangbiao-1 = Hurricane-1). Protože rozměrné podzvukové bombardovací letouny typu H-5 (Beagle) a H-6 (Badger) byly shledány jako nevhodné k plnění úkolů na frontě, za základ nosiče pumy typu KB-1 byl zvolen nadzvukový útočný letoun typu Q-5 (Fantan A). Modifikace tohoto derivátu nadzvukového stíhacího letounu typu J-6 (Farmer D mod), čínské licenční kopie sovětského MiGu-19S (Farmer D), zastávající roli nosiče pumy typu KB-1 vešla ve známost jako Q-5A či Q-5Jia a zmíněnou zbraň mohla přepravovat v polozapuštěné pozici do modifikované trupové pumovnice. Do útrob pumovnice tohoto stroje se totiž puma typu KB-1 díky svým rozměrům prostě celá nevešla. Práce na jaderném bombardéru typu Q-5A (Fantan A) se rozeběhly v roce 1970, tedy krátce po zavedení první výrobní modifikace útočného letounu typu Q-5 (Fantan A) do výrobního programu závodu č.320 z Nanchangu. Na nosič zmíněné zbraně bylo upraveno celkem šest letounů typu Q-5 (Fantan A). Ke svému cíli se měl letoun typu Q-5A (Fantan A) přibližovat letem rychlostí 900 km/h ve výšce 300 m. V této výškové hladině jsou totiž bojové letouny pro radiolokátory PVO jen velmi obtížně odhalitelným cílem, neboť „podlétávají“ jejich zorné pole. Vlastní shoz jaderné pumy měl být ale proveden, z bezpečnostních důvodů, v průběhu strmého stoupání pod úhlem 45° do výšky 1 200 m. Z horizontálního letu v malé výšce do strmého stoupání měl přitom jaderný bombardér typu Q-5A (Fantan A) přecházet nějakých 12 km před dosažením cíle. Při shozu při prudkém stoupání totiž puma díky setrvačnosti chvíli nabírá výšku, načež začne pozvolna sestupovat po parabolické trajektorii. To prodlužuje délku jejího pádu, což pilotovi nosiče dává více času na opuštění cílové oblasti. Po odhození pumy typu KB-1 se měl zmíněný letoun otočit o 180° a rychle zmizet z bojiště. Tato metodika shozu pumy je ale velmi náročná na přesnost pilotáže. Sebemenší nepřesnost totiž v tomto případě může vést k tomu, že puma mine cíl o stovky metrů. První exemplář letounu typu Q-5A (Fantan A) se od vzletové dráhy napoprvé odpoutal dne 1. srpna 1970. Pro potřeby ostrých zkoušek pumy typu KB-1, které byly realizovány na jaderném polygonu Lop Nur, byl vybrán pilot Yang Guoxiang a letoun typu Q-5A (Fantan A) s trupovým číslem 11264. Konkrétně se jednalo o letoun, který se nyní nachází za branami leteckého muzea z Datangshanu. Yang následně v rámci příprav na shoz nukleární pumy typu KB-1 během pouhého roku svrhl více než 150 maket této zbraně. Přitom se mu dařilo zasahovat cíl s odchylkou pod pouhých 12 m. První pokus o shoz pumy typu KB-1 byl uskutečněn dne 30. prosince 1971. Letoun Q-5A (11264) se zmíněnou pumou v podvěsu se přitom od VPD odpoutal v 12:20. Zmíněný stroj nejprve nabral výšku 3 000 m. Poté klesl na výškovou hladinu 500 m. Přitom akceleroval na 900 km/h. Když se nacházel 9 km od cíle, jeho pilot dostal povolení k provedení pumového útoku. Pilot proto přitáhl knipl k sobě, aby přešel z horizontálního letu do stoupání pod úhlem 45°. Krátce nato stiskl tlačítko pro uvolnění pumy, načež se s letounem Q-5A (11264) stočil na zpáteční cestu. K jeho překvapení se ale puma stále nacházela na závěsníku. Následně zkontroloval všechny ovládací prvky v kabině, aby se ujistil, že nedošlo k žádné chybě v proceduře shozu. Poté tento neúspěch ohlásil velení. Ze země následně dostal rozkaz k provedení nouzového shozu. Ani v tomto režimu se ale puma typu KB-1 nemínila odpoutat od závěsníku. Po dalším neúspěšném pokusu o nouzový odhoz této zbraně nicméně zjistil, že mu již zbývá palivo na pouhých 40 min letu. Pilotovy proto zbývaly dvě možnosti, letoun Q-5A (11264) nasměrovat do neobydlené pouště a opustit jej na padáku nebo s ním nouzově přistát, což bylo velmi nebezpečné, už jenom kuli malé světlosti mezi břichem zavěšené pumy a povrchem VPD. I přesto volba nakonec padla na nouzové přistání. Vzhledem k riziku uvolnění pumy, která dokáže srovnat se zemí celé střední město, ze závěsníku se předtím všech cca 10 000 zaměstnanců zmíněné letecké základny odebralo do protileteckých krytů. Nakonec se vše naštěstí obešlo bez problémů. V rámci programu KB-1 tak bylo provedeno první a současně úspěšné přistání čínského bojového letounu s funkční jadernou pumou v podvěsu. Po poletové prohlídce bylo zjištěno, že za selhání mechanismu pro uvolnění pumy mohl zkrat, který byl důsledkem praskliny na izolaci. Následně proto zařízení pro shoz pumy letounu Q-5A (11264) prošlo úpravami. Druhý pokus o svržení pumy typu KB-1 byl uskutečněn dne 7. ledna 1972 a byl úspěšný. Přitom se jednalo o 13. čínský jaderný test v celkovém pořadí. Síla detonace se pohybovala mezi 8 a 20 kt TNT. Protože nukleární puma typu KB-1 nakonec nebyla zařazena do výzbroje, předtím, než byly letouny typu Q-5A (Fantan A) předány PLAAF, prošly konverzí na standardní útočné stroje.

Verze: -
Vyrobeno: šest exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových Q-5)
Uživatelé: pouze ČLR
Posádka: jeden pilot
Pohon: dva proudové motory typu Liming WP-6 (kopie sovětského typu RD-9B) s max. tahem po 3 250 kp s přídavným spalováním
Radar: žádný
Vybavení: - zaměřovací: optický bombardovací zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)
- obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ (sestava tří drobných nestejně velkých tandemově uspořádaných tyčových antén instalovaná pod přídí trupu) a výstražný RL systém
Výzbroj: jedna taktická nukleární puma typu KB-1, přepravovaná v polozapuštěné poloze do trupové pumovnice (na křídelní závěsníky tohoto modelu se umisťuje pouze dvojice 400 l nebo 760 l PTB)
| TTD: | |
| Rozpětí křídla: | 9,68 m |
| Délka bez/s PVD: | 15,42/16,20 m |
| Výška: | 4,33 m |
| Prázdná hmotnost: | ? |
| Max. vzletová hmotnost: | ? |
| Max. rychlost: | ? |
| Praktický dostup: | ? |
| Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 4.2.2026