Nanchang Q-5B / Q-5Yi (‘Fantan’) raketonosný

Typ:  modifikace námořního torpédonosného letounu typu Q-5B (Fantan) zastávající roli nosiče protilodních řízených střel typu YJ-8K (C-801)

Určení:  ničení hladinových plavidel za pomoci řízených střel typu YJ-8 (C-801)

Odlišnosti od letounu Q-5B (Fantan) č.1:

- instalace vyhledávacího-naváděcího radiolokátoru typu „Type 317A“ na místo navigačního radiolokátoru typu Jia-13 uvnitř výrazně prodlouženého a výrazně rozšířeného zaobleného příďového krytu

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o protilodní řízenou střelu s aktivním RL navedením typu YJ-8K (C-801)

Historie:  Jelikož vývoj nadzvukového torpédonosného letounu typu Q-5B (Q-5Yi), který vznikl na počátku 70. let, zcela ztroskotal na problémech technického rázu, PLANAF se nadále muselo plně spoléhat na podzvukové torpédonosné letouny typu H-5 (bezlicenční Il-28 Beagle). Protože protilodní torpéda bylo již tehdy možné považovat za morálně zastaralou techniku, neboť jejich použití se neobešlo bez průniku do palebného vějíře palubních prostředků PVO v podobě PLŘS a kanónů, a navíc letouny typu H-5 díky podzvukové rychlosti již tehdy představovaly příliš snadný cíl pro stíhací letouny protivníka, ve druhé polovině 70. let se rozeběhly práce na modifikaci neúspěšného nadzvukového torpédonosného letounu typu Q-5B zastávající roli nosiče protilodních řízených střel. Zmíněná raketonosná modifikace letounu typu Q-5B vešla ve známost pod shodným označením a její zbraňový systém se sestával z vyhledávacího-naváděcího radiolokátoru typu „Type 317A“, který disponoval vyhledávacím dosahem 50 km, a dvou protilodních řízených střel s aktivním RL navedením typu YJ-8K (C-801). Zkoušky této zbraně se přitom rozeběhly v srpnu roku 1978. Minimálně do roku 1980 se ale zkoušky střely typu YJ-8K (C-801) údajně omezovaly pouze na starty z palub rychlých člunů. Přestože byly zkoušky této zbraně údajně úspěšné, příliš se nerozšířila. Protože letoun typu Q-5B nesplňoval zadání z hlediska letových výkonů, PLANAF jej nakonec převzalo jen ve velmi malém počtu. Poslední exempláře tohoto modelu přitom dolétaly na konci 80. let.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  pouze ČLR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Liming WP-6A (modifikace sovětského typu RD-9B) s max. tahem po 3 750 kp s přídavným spalováním

Radar:        impulsní dopplerovský navigační radiolokátor typu „Type 317A“, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru vykazuje vyhledávacím dosahem 50 km a slouží pro vyhledávání a sledování hladinových cílů a navádění protilodních řízených střel typu YJ-8K (C-801).

Výzbroj:      dva 23 mm kanóny typu „Type 23-2K“ (modifikace sovětského typu NR-23) se zásobou 100 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a dvě protilodní řízené střely s aktivním RL navedením typu YJ-8 (C-801), přepravované pod křídlem

Poslední úpravy provedeny dne: 30.12.2013