Hongdu Q-5L/N (‘Fantan’)

Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného letounu typu Q-5C/D (Fantan)

Určení:  ničení pozemních cílů nacházejících se v přífrontové vzdálenosti v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení pozemních cílů nacházejících se v hloubce území protivníka v rámci průnikových operací, ničení hladinových plavidel a ničení vzdušných cílů v manévrovém vzdušném boji

Odlišnosti od letounu Q-5C/D (Fantan):

- instalace polokapkovitého krytu (s průzračnou čelní částí) laserového přijímače přímo pod špicí trupu

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o 564 kg pumu s poloaktivním laserovým navedením typu JG-500 - ta se umisťuje v počtu dvou exemplářů na střední pár křídleních závěsníků

- rozšířené podvěsné vybavení o kontejner s laserovým značkovačem typu K/PSZ01 (ten se obvykle umisťuje na jeden z předních podtrupových závěsníků) a 1 140 l konformní podtrupovou přídavnou palivovou nádrž s člunovitým tvarem (její instalace si ale vyžaduje sejmout oba páry podtrupových zbraňových závěsníků)

- instalace nové břitové antény radiostanice s většími rozměry na hřbetu trupu, přímo za průzračným překrytem pilotní kabiny (úprava zavedená do konstrukce jen některých exemplářů tohoto modelu)

Historie:  Vývoj první verze nadzvukového útočného letounu typu Q-5 (Fantan) uzpůsobené k ničení pozemních cílů za pomoci přesně naváděné munice, která vešla ve známost pod označením Q-5E/F (Fantan), byl zahájen na konci 90. let. Model Q-5E/F (Fantan) vycházel z letounu typu Q-5D (Fantan) a jeho hlavní zbraní se stala dvojice 564 kg pum s poloaktivním laserovým navedením typu JG-500. Letoun typu Q-5E/F (Fantan) vznikl jako levnější doplněk pokročilejších bojových letounů typu JH-7 (Flounder) a Su-30MKK/MK2 (Flanker G variant 1/2) a měl operovat ve dvoučlenné bojové skupině (hunter/killer). Zatímco jeden z těchto strojů, Q-5F (Fantan), měl nést kontejner s laserovým značkovačem (hunter), ten druhý, Q-5E (Fantan), měl zastávat roli nosiče dvou pum (killer). Jedním z důvodů tohoto poněkud těžkopádného řešení byla přitom vysoká hmotnost zmíněného zbraňového systému. Díky tomu by totiž letoun typu Q-5 (Fantan) s jedním zaměřovacím kontejnerem a dvěma pumami v podvěsu měl příliš malý dolet. Kromě toho bylo použití dvou letounů vynuceno nízkou mírou automatizace tohoto zbraňového systému. Z tohoto důvodu celý naváděcí proces kladl na jednoho pilota, který se samozřejmě současně musí věnovat pilotáži, neúnosně velké nároky. Toto poněkud nepraktické řešení ale PLAAF odmítlo. Později proto zbraňový systém s naváděnými pumami typu JG-500 prošel změnami, které vedly k poklesu hmotnosti a zvýšení automatizace. Nyní bylo proto možné zaměřovací kontejner, typu K/PSZ01 nebo K/JDC01, i dvojici naváděných pum zavěsit na jediný letoun typu Q-5 (Fantan). Konkrétně se jednalo o model Q-5L/N (Fantan), který kromě jednotlivých komponent tohoto zbraňového systému obdržel též 1 140 l konformní podtrupovou palivovou nádrž z modelu Q-5G (Fantan). Jednalo se o experimentální modifikaci letounu typu Q-5E (Fantan) s konformní přídavnou palivovou nádrží pod trupem. Zatímco všechny exempláře modelu Q-5L (Fantan) vznikly konverzí letounů typu Q-5C (Fantan), základem všech exemplářů modelu Q-5N (Fantan) se staly letouny typu Q-5D (Fantan). Letouny typu Q-5L/N (Fantan) se ale příliš nerozšířily. Kromě toho byly tyto stroje s naváděnými pumami typu JG-500 v podvěsu pozorovány jen zpočátku služby. Po většinu své služební kariéry, kterou velmi rychle ukončily reformy z roku 2017, byly letouny typu Q-5L/N (Fantan) viděny pouze při cvičných letech v konfiguraci s klasickými neřízenými pumami. Zmíněný stroj byl totiž už v době zavedení do výzbroje beznadějně morálně zastaralý. Kromě toho byly již tehdy dostupné podstatně modernější bojové letouny typu JH-7 (Flounder) a Su-30MKK/MK2 (Flanker G variant 1/2).

Verze:  -

Vyrobeno:  několik desítek exemplářů (všechny vznikly konverzí letounů typu Q-5C a Q-5D)

Uživatelé:  pouze ČLR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Liming WP-6A3 (vývojová modifikace sovětského typu RD-9B) s max. tahem po 3 820 kp s přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:  - zaměřovací: laserový přijímač (jeho instalace se nachází uvnitř polokapkovitého krytu umístěného přímo pod špicí trupu), podvěsný laserový značkovač typu K/PSZ01 nebo K/JCD01 (kontejner s tímto zařízením se obvykle umisťuje na jeden z předních podtrupových závěsníků) a optický střelecký-bombardovací zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ (dvě sestavy tří drobných nestejně velkých tandemově uspořádaných tyčových antén instalované po jedné pod krytem laserového přijímače nacházejícího se pod přídí trupu a na vrcholu SOP), výstražný RL systém a automatické výmetnice klamných IČ/RL cílů

Výzbroj:     dva 23 mm kanóny typu „Type 23-2K“ (modifikace sovětského typu NR-23) se zásobou 100 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a podvěsná výzbroj**, přepravovaná na dvou párech tandemově uspořádaných podtrupových pylonů (s nosností po 250 kg)* a na třech párech podkřídlových pylonů – 564 kg pumy s poloaktivním laserovým navedením typu JG-500 (max. 2 ks), neřízené pumy, raketové bloky, 400 l PTB (max. 2 ks) a 760 l PTB (max. 2 ks)

* po předchozí demontáži obou párů podtrupových závěsníků lze pod trup umístit rozměrnou konformní přídavnou palivovou nádrž

** obvyklou kombinaci podvěsu tvoří: jeden kontejner s laserovým značkovačem (na pravém předním podtrupovém pylonu) + dva raketové bloky (na vnitřním páru křídelních pylonů) + dvě naváděné pumy typu JG-500 (na prostředním páru křídelních pylonů) + dvě PTB (na vnějším páru křídelních pylonů)

Poslední úpravy provedeny dne: 30.12.2013