Nanchang Q-5K / A-5K Kong Yun (‘Fantan’)
Typ: pokročilá modifikace taktického útočného letounu typu Q-5B (Q-5II) Fantan; tento model vznikl v rámci modernizačního programu letounů řady Q-5 (Fantan) ze stavu PLAAF a PLANAF
Určení: ničení pozemních cílů nacházejících se v přífrontové vzdálenosti v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení pozemních cílů nacházejících se v hloubce území protivníka v rámci průnikových operací, ničení hladinových plavidel a ničení vzdušných cílů v manévrovém vzdušném boji
Odlišnosti od letounu Q-5B (Q-5II) Fantan:
- instalace dalšího, třetího, páru zbraňových závěsníků pod vnějšími panely křídla alá A-5C (tímto celkový počet zbraňových závěsníků vzrostl z osmi na deset)
- modifikovaná příď trupu se zaobleným okénkem laserového dálkoměru typu TMV-630 na šikmo seříznuté špici bez PVD
- instalace příďové sestavy tyčových antén identifikačního systému „vlastní-cizí“ blíže u špice trupu
- instalace avionického vybavení francouzských značek Thomson-CSF a Sextant Avionique – jeho součástí se stal laserový dálkoměr typu Thomson-CSF TMV-630, průhledový displej (HUD) typu Thomson-CSF VE-110, inerční navigační systém typu Sagem ULIS91, radiovýškoměr typu TRT, datový procesor typu Crouzet a videokamera
- rozšířená škála podvěsné výzbroje – její součástí se stala celá řada typů neřízené protizemní munice západní provenience
Historie: Protože se bitevní speciály řady Q-5 (Fantan) musely díky primitivnímu avionickému vybavení spoléhat výhradně na neřízené pumy a neřízené rakety a navíc nemohly vykonávat bojovou činnost za ztížených meteorologických podmínek a v noci, zatímco moderní bojové letouny ostatních velmocí té doby byly již schopny napadat pozemní cíle za pomoci celé škály řízené munice za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci, ve druhé polovině 80. let Číňané podepsali slibnou smlouvu s Francouzi a Italy o společném postupu při modernizaci těchto strojů ze stavu PLAAF a PLANAF. Podmětem k tomuto kroku se přitom v neposlední řadě stala též úspěšná integrace avioniky a výzbroje západní provenience do draku exportního modelu A-5C (Fantan). Toto by ale nebylo vůbec možné, kdyby se mezitím, na konci 70. let, komunistická ČLR nesblížila se západem. Výsledkem tohoto procesu se přitom stal model Q-5M (Fantan) a Q-5K (Fantan). Zatímco model Q-5M (Fantan) počítal s avionickým vybavením italské značky Aeritalia (nyní Alenia) z brazilského lehkého bitevního letounu typu AMX, modernizační program Q-5K (Fantan) byl vystavěn na vestavbě avionického vybavení francouzských značek Thomson-CSF a Sextant Avionique. Posledně uvedený čínsko-francouzský typ Q-5K (Fantan) přitom vzešel z mezistátní smlouvy, která byla podepsána v červnu roku 1987. Oba prototypy tohoto modelu (rudá 21092 a 21091) vznikly konverzí sériových Q-5B Fantan (Q-5II) ze stavu PLAAF. První z nich Q-5K (rudá 21092) se přitom od oblak poprvé vydal dne 17. září 1991. Letové zkoušky tohoto druhého (rudá 21091) byly zahájeny krátce nato. Operační zkoušky obou prototypů letounu typu Q-5K (Fantan) údajně zajistila 28. divize útočných letounů PLAAF. Přestože model Q-5K (Fantan) vykazoval v porovnání se svým předchůdcem v podobě typu Q-5B Fantan (Q-5II) razantně vyšší bojovou efektivitou, sériové výroby se nakonec, stejně jako konkurenční model Q-5M (Fantan), nedočkal. Celý modernizační program letounů typu Q-5 (Fantan) ze stavu PLAAF totiž mezitím zcela pohřbilo embargo vůči ČLR ze strany západních zemí, které představovalo přímou reakci na krvavé potlačení lidového povstání na Tiananmenském náměstí, k němuž došlo v červnu roku 1989.
Verze: -
Vyrobeno: dva exempláře (vznikly konverzí sériových Q-5II)
Uživatelé: žádní
Posádka: jeden pilot
Pohon: dva proudové motory typu Liming WP-6A3 (vývojová modifikace sovětského typu RD-9B) s max. tahem po 3 820 kp s přídavným spalováním
Radar: žádný
Vybavení: - zaměřovací: laserový dálkoměr typu TMV-630 francouzské značky Thomson-CSF s dosahem 10 km a odchylkou 5 m (jeho instalace se nachází za nevelkým okénkem včleněným do seříznuté špice trupu) a optický střelecký-bombardovací zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)
- obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ (dvě sestavy tří drobných nestejně velkých tandemově uspořádaných tyčových antén instalované po jedné pod přídí trupu a na vrcholu SOP) a výstražný RL systém
Výzbroj: dva 23 mm kanóny typu „Type 23-2K“ (modifikace sovětského typu NR-23) se zásobou 100 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na dvou párech tandemově uspořádaných podtrupových pylonů (s nosností po 250 kg) na třech párech podkřídlových pylonů – neřízené pumy, raketové bloky, 400 l PTB* (max. 2 ks) a 760 l PTB* (max. 2 ks)
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 9,68 m |
Délka: | ? |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
** PTB se umisťují na střední pár křídleních závěsníků
Poslední úpravy provedeny dne: 30.12.2013