Nanchang Q-5A / Q-5Jia (‘Fantan’)

Typ:  speciální modifikace taktického útočného letounu typu Q-5 (Fantan) zastávající roli nosiče taktické nukleární pumy typu H524-23

Určení:  ničení pozemních cílů nacházejících se v hloubce území protivníka za pomoci taktické termonukleární pumy typu H524-23 (KB-1) v rámci průnikových operací

Odlišnosti od letounu Q-5 (Fantan):

- modifikovaná trupová pumovnice instalací závěsníku jaderné pumy na místo standardních pumových závěsníků a potahu s výřezem ve tvaru těla termonukleární pumy typu H524-23 (KB-1) na místo dvoudílných podélně dělených dvířek (vzhledem ke značným rozměrům puma typu H524-23 vystupuje spodní polovinou svého těla ven z trupové pumovnice)

- instalace modifikovaného bombardovacího zaměřovače (bombardovací zaměřovač tohoto modelu je uzpůsoben pro zaměřování cílů při horizontální letu)

Historie:  Sílící napětí mezi ČLR a SSSR, které v roce 1969 vyvrcholilo několika příhraničními ozbrojenými střety, si vyžádalo urychleně zavést do výzbroje PLAAF nejen specializovaný útočný letoun pro přímou palebnou podporu pozemních jednotek, ale i specializovaný letoun pro ničení významných pozemních cílů za pomoci taktické jaderné pumy v rámci průnikových operací. Práce na takto specializované modifikaci nadzvukového útočného letounu typu Q-5 (Fantan) se přitom rozeběhly již v roce 1970, tedy krátce poté, co byl tento derivát denního stíhacího letounu typu J-6 (licenční MiG-19S Farmer D) zaveden do výrobního programu závodu č.320 z Nanchangu. Jedinou zbraní průnikové modifikace útočného speciálu typu Q-5 (Fantan), která vešla ve známost jako Q-5A (Fantan) nebo též jako Q-5Jia, se stala taktická termonukleární puma typu H524-23 (KB-1). Protože tato zbraň vykazovala relativně velkými rozměry, spodní polovinou svého těla vystupovala z útrob trupové pumovnice. Prototyp letounu typu Q-5A (Fantan) se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 1. srpna 1970. K prvnímu shozu termonukleárním pumy v rámci programu Q-5A (Fantan) došlo dne 30. prosince 1971. Dne 7. ledna 1972 pak jeden exemplář letounu typu Q-5A (Fantan) v rámci manévrů, které byly realizovány na jaderném polygonu Lop Nur, vykonal shozem 20 kt jaderné pumy 13. čínský jaderný test v celkovém pořadí. Zmíněný shoz přitom uskutečnil letoun s trupovým číslem 11264, tedy ten samý letoun, který se nyní nachází za branami leteckého muzea z Datangshanu. Jaderný průnikový bombardér typu Q-5A (Fantan) vznikl v počtu pouhých několika desítek exemplářů a v aktivní službě se nacházel jen velmi krátkou dobu. Ke zvolenému cíli se přitom přibližoval letem v přízemní výšce. V této výškové hladině jsou totiž bojové letouny pro radiolokátory PVO jen velmi obtížně odhalitelným cílem, neboť „podlétávají“ jejich zorné pole. Vlastní shoz jaderné pumy byl ale z bezpečnostních důvodů realizován až v průběhu strmého stoupání pod úhlem 45 až 90°.

Verze:  -

Vyrobeno:  několik desítek exemplářů

Uživatelé:  pouze ČLR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Liming WP-6 (kopie sovětského typu RD-9B) s max. tahem po 3 250 kp s přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:   - zaměřovací: optický bombardovací zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ (sestava tří drobných nestejně velkých tandemově uspořádaných tyčových antén instalovaná pod přídí trupu) a výstražný RL systém

Výzbroj:     jedna taktická termonukleární puma typu H524-23 (KB-1), přepravovaná v polozapuštěné poloze do trupové pumovnice (na křídelní závěsníky se umisťuje pouze dvojice 400 l nebo 760 l PTB)

Poslední úpravy provedeny dne: 8.1.2014