STC Orlan-3

Lehký víceúčelový bezpilotní vzdušný prostředek krátkého doletu typu Orlan-3 z dílny STC (Specialnyj technologičeskij centr) z Petrohradu může mimo jiné provádět průzkum a pozorování pozemního bojiště, vyhledávání, sledování, identifikování a zaměřování pozemních cílů, hlídkovou činnost, monitorování oblastí či vzdušné snímkování. UAV typu Orlan-3 lze ale použít též k ekologickému monitoringu, vzdušnému mapování, inspekcím ropovodů, plynovodů a vedení vysokého napětí, vyhodnocování následků živelných katastrof, ostraze důležitých objektů, podpoře bezpečnostních složek, monitorování stavu budov a přírodních rezervací, meteorologickému průzkumu či propagačnímu snímkování. Zmíněný stroj má krátký trup s plochými boky, který svou zadní částí plynule přechází ve štíhlý nosník ocasních ploch s kruhovým průřezem s plynule se zmenšujícím průměrem. Křídlo UAV typu Orlan-3 je uchyceno k zadní části trupu a má hornoplošné uspořádaní, lichoběžníkový půdorys a výrazné kladné vzepětí. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávají z jedné lichoběžníkové SOP a jedné přímé VOP a zaujímají vzájemné uspořádaní do tvaru kříže. Instalace ocasních ploch se přitom nachází na konci dlouhého nosníku, který vybíhá ze zadní části trupu. Pohon UAV typu Orlan-3 obstarává jeden pístový motor, který spaluje metanol. Zmíněný motor roztáčí jednu dvoulistou vrtuli v tažném uspořádání a je instalován v přední části vřetenovité gondoly, která je uchycena, za pomoci vysokého vertikálního pylonu s obdélníkovým tvarem, k hřbetu přední části trupu. Zadní část zmíněné gondoly tvoří palivová nádrž, která je zhotovena z průzračného materiálu. Protože je UAV typu Orlan-3 řešen jako rozkládací, lze jej přepravovat v kompaktním kufříku. Užitečné zatížení UAV typu Orlan-3 má podobu modulů, které lze snadno navzájem zaměňovat přímo v polních podmínkách. Pořízené video a snímky za pomoci palubního vybavení tohoto stroje jsou opatřeny parametry, jakými jsou např. souřadnice. Díky instalaci palubního generátoru může být užitečné zatížení UAV typu Orlan-3 aktivní po dobu celé mise. UAV typu Orlan-3 může působit autonomně nebo být řízen operátorem z pozemní řídící stanice. Ze zmíněné pozemní řídící stanice lze řídit činnost hned čtyř těchto strojů současně. Jeden z nich přitom může zastávat roli retranslační stanice pro zbývající tři UAV. UAV typu Orlan-3 startuje z přenosného skládacího pozemního katapultu a přistává za pomoci padáku. Součástí celého komplexu typu Orlan-3 je pozemní řídící stanice dva UAV v přepravním kufříku, startovací katapult, souprava náhradních dílů, výměnné moduly s užitečným zatížením a speciální software. Komplex typu Orlan-3 vznikl ve třech variantách, a to přenosné, mobilní a stacionární. UAV typu Orlan-3 byl jedním ze čtyř typu UAV, které v roce 2010 prošly oběma etapami státních srovnávacích testů. Zatímco první etapa se konala v srpnu v GUC a účastnilo se ji 22 UAV od 12-ti výrobců, do druhé etapy, která byla realizována mezi zářím a říjnem na polygonu Alabino, se zapojilo celkem 9 UAV. Největším odběratelem komplexů typu Orlan-3 se stalo ruské Ministerstvo obrany. Nevelký počet těchto bezpilotních komplexů ale odebraly též další vládní organizace a civilní subjekty.

Verze:

Orlan-3 – první výrobní modifikace UAV typu Orlan-3

Orlan-3M – pokročilá modifikace UAV typu Orlan-3

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko (MVD, pozemní armáda a VDV)

Orlan-3M

Navádění:   inerciální + rádiové povelové

Pohon:        jeden pístový motor neznámého typu   

Vybavení:   videokamera, girostabilizovaná TV kamera, IČ kamera nebo fotoaparát (užitečné zatížení tohoto stroje činí 1,8 až 2 kg)