Lehký víceúčelový bezpilotní vzdušný prostředek krátkého doletu typu Orlan-2 z dílny STC (Specialnyj technologičeskij centr) z Petrohradu může mimo jiné provádět průzkum a pozorování pozemního bojiště, vyhledávání, sledování, identifikování a zaměřování pozemních cílů, hlídkovou činnost, monitorování oblastí, vzdušné snímkování či mapování oblastí. Zmíněný stroj má zploštělý trup s půdorysem ve tvaru šestiúhelníku, který plynule přechází v šípové křídlo. Konce křídla UAV typu Orlan-2 jsou přitom ohnuty kolmo směrem dolů. Pohon tohoto stroje obstarává jeden elektromotor. Zmíněný motor roztáčí jednu dvoulistou vrtuli v tažném uspořádání, která se nachází na špici trupu. Užitečné zatížení UAV typu Orlan-2 je instalováno v levé polovině trupu a lze jej snadno navzájem zaměňovat přímo v polních podmínkách. Pořízené video a snímky za pomoci palubního vybavení tohoto stroje jsou opatřeny parametry, jakými jsou např. souřadnice. Díky instalaci palubního generátoru může být užitečné zatížení UAV typu Orlan-2 aktivní po dobu celé mise. UAV typu Orlan-2 může působit autonomně nebo být řízen operátorem z pozemní řídící stanice. Ze zmíněné pozemní řídící stanice lze řídit činnost hned čtyř těchto strojů současně. Jeden z nich přitom může zastávat roli retranslační stanice pro zbývající tři UAV. UAV typu Orlan-2 vzlétá z ruky a přistává na padáku. Součástí celého komplexu typu Orlan-2 je nejméně jedna řídící stanice, anténa, souprava náhradních dílů a autonomní zdroj elektrické energie (benzínový generátor). UAV typu Orlan-2 byl vyvinit z iniciativy výrobce. Závodní zkoušky tohoto stroje byly završeny v roce 2011. Provozovatelem UAV typu Orlan-2 se stala ruská armáda.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko (pozemní armáda a VDV)

Navádění:   inerciální + rádiové povelové

Pohon:        jeden elektromotor neznámého typu     

Vybavení:   videokamera nebo fotoaparát (užitečné zatížení tohoto stroje činí do 1 kg)