STC RB-341V Leer-3
Bezpilotní vzdušný komplex typu RB-341V Leer-3 z dílny STC (Specialnyj technologičeskij centr) z Petrohradu slouží k rušení bezdrátových komunikačních prostředků protivníka, zejména pak mobilních telefonů, a vedení psychologické války. Zmíněný komplex je schopen monitorovat nepřátelskou komunikaci a identifikovat a lokalizovat nepřátelské vysílače. Kromě toho komplex typu Leer-3 dokáže blokovat mobilní signál vybraným předplatitelům a současně vybraným předplatitelům zasílat falešné SMS a hovory (a v budoucnu též krátká videa). Součástí komplexu typu Leer-3 je pozemní řídící stanoviště na bázi automobilu KamAZ 5350 s pracovišti dvou operátorů, z nichž jeden zajišťuje pilotáž UAV a ten druhý obsluhu užitečného zatížení, dva UAV typu Orlan-10 a jeden přenosný skládací startovací katapult. Palubní vybavení REB verze UAV typu Orlan-10 přitom dokáže rušit nepřátelskou komunikaci do vzdálenosti 3,5 km až 6 km. Palubní REB stanice zmíněného stroje je schopna rušit signál až tří mobilních operátorů současně. Součástí vybavení tohoto stroje je ale též jednorázově použitelný rušič, který se shazuje v průběhu letu na zem. První Orlany-10 měly ještě problémy se sítěmi 3G a 4G, a tedy i se smartphony. Zmíněný stroje tedy zpočátku mohly blokovat a posílat zprávy jen na starší mobilní telefony. Tento nedostatek se podařilo vyřešit až u vybavení pozdějších Orlanů-10. Komplex typu Leer-3 vznikl v roce 2014. První exempláře tohoto komplexu byly do výzbroje ruské armády zařazeny na konci roku 2015. Prvním provozovatelem komplexu typu Leer-3 se stal Východní vojenský okruh (VVO). Operačními zkouškami komplex typu Leer-3 prošel při protiteroristické operaci v Sýrii. Zmíněná operace byla oficiálně zahájena vládním výnosem ze dne 30. září 2015 a jejím cílem se stala podpora vládních vojsk při boji proti ISIL a dalším islámským protivládním vzbouřencům. Teprve až poté se začaly komplexy typu Leer-3 objevovat u ruské armády ve větších počtech. Komplex typu Leer-3 se ale prokazatelně zapojil též do bojů v ukrajinském Dombasu. Poprvé byl jeden z těchto komplexu v Dombasu identifikován v roce 2015, a to v Doněcku.
Verze: -
Vyrobeno: ?
Uživatelé: Rusko (pozemní armáda)
Navádění: inerciální + rádiové povelové
Pohon: jeden pístový motor neznámého typu
Vybavení: stanice pro vedení REB
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 3,10 m |
Délka: | 1,80 m |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | 18 kg |
Operační rychlost: | 70 až 130 km/h |
Praktický dostup: | 5 000 m |
Operační rádius: | 120 km |
Vytrvalost: | 10 h |
poslední úpravy provedeny dne: 1.2.2019