Typ:  operativně-taktický bezpilotní vzdušný prostředek krátkého doletu

Určení:  sledování a zaměřování pozemních a hladinových cílů a ničení pozemních cílů

Historie:  Lehký operativně-taktický bezpilotní vzdušný prostředek krátkého doletu typu Korsar z dílny KB Luč z Rybinsku korporace Vega vzešel ze zadání Ministerstva obrany Ruské federace z roku 2012. Tento ruský protějšek amerického UAV typu RQ-7 Shadow UAV je produktem OKR (zkušebně-konstrukční práce) Korsar a slouží k vyhledávání sledování a zaměřování pozemních a hladinových cílů a ničení pozemních cílů, včetně živé síly protivníka a obrněné techniky, za denních i nočních podmínek. Do budoucna se ale s tímto strojem počítá též při vedení REB. UAV typu Korsar byl poprvé prezentován na neveřejné expozici výstavy Armija 2015, která se konala v červnu roku 2015 v Kubince. V srpnu toho samého roku, na airshow MAKS 2015, bylo oznámeno, že VVS první zkušební exempláře UAV typu Korsar převezme do konce roku 2016. Se zahájením sériové výroby se tehdy počítalo v prvním čtvrtletí roku 2017. V září roku 2015 na veřejnost unikl snímek zmenšeného technologického demonstrátoru UAV typu Korsar. Sériová modifikace tohoto stroje byla široké veřejnosti poprvé prezentována na Přehlídce vítězství, která se konala dne 9. května 2018 v Moskvě, na Rudém náměstí. Návštěvníci zmíněné přehlídky měli možnost shlédnout dvojici těchto strojů na korbách nákladních automobilů s válcovitými odpalovacími pouzdry PTŘS typu Ataka (AT-9 Spiral) a RPG neznámého typu. Na boku přední části trupu jednoho z nich strojů (023) se navíc nacházela kresba celkem 28-ti rudých hvězd. Ty přitom mohou odpovídat počtu bojových letů. Součástí zkoušek UAV typu Korsar se totiž stalo též zkušební nasazení v rámci protiteroristické operace v Sýrii. V době konání zmíněné přehlídky měl UAV typu Korsar již státní zkoušky za sebou. Do programu státních zkoušek se zapojily nejméně tři zkušební stroje. Na výstavě Armija-2019, která se konala v červnu roku 2019 v Kubince, byla poprvé prezentována modifikace UAV typu Korsar, která se vyznačuje instalací zploštěného dielektrického krytu s kruhovým půdorysem na břichu trupu, na pozici kulovitého pouzdra elektro-optického pozorovacího systému. Zmíněný model má zřejmě sloužit k radiolokačnímu průzkumu. Na výstavě MAKS 2019, která se konala v srpnu roku 2019, byla zase poprvé prezentována exportní modifikace tohoto stroje, s celou škálou užitečného zatížení. Produkci UAV typu Korsar dostal na starost nově vybudovaný závod v Rybinsku. Výrobní kapacity zmíněného podniku měly přitom umožňovat produkci až 100 těchto strojů ročně. UAV typu Korsar se měl stát vůbec prvním produktem výrobního závodu na UAV z Rybinsku. Vývojové plány počítaly též s modifikací tohoto stroje s prodlouženým operačním poloměrem ze 120-ti km na 200 km. Sériová výroba UAV typu Korsar se ale podle všeho zatím ještě nerozeběhla. Důvodem toho s největší pravděpodobností je nedostupnost vhodné pohonné jednotky. Pohon zkušebních exemplářů UAV typu Korsar obstarává motor typu APD-50 z dílny konstrukčního střediska Itlan, který vzešel z OKR s šifrou Korsar-DVS. Zmíněný motor není ničím jiným, než derivátem italského motoru typu Zanzottera 498H, a již od počátku je považován pouze za prozatímní řešení do doby, než se podaří dokončit vývoj vhodného motoru domácí konstrukce. Konkrétně se mělo jednat o motor typu APD-45 z dílny konstrukčního střediska Itlan. Vývoj zmíněného motoru byl zadán v roce 2015 a probíhal v rámci OKR s šifrou Trajektorija-V. Termín završení zmíněných zkušebně-konstrukčních prací byl přitom stanoven na rok 2017. Zdárnému dokončení vývoje této pohonné jednotky ale nakonec zabránily neshody mezi střediskem Itlan a KB Luč. KB Luč proto následně pro UAV typu Korsar zakoupila italské jednotky Zanzottera 630H.

Popis:  UAV typu Korsar je řešen jako středoplošník s přímým křídlem a ocasními plochami uspořádanými do tvaru obráceného písmene „V“. Trup tohoto stroje má doutníkovitý tvar, ostré „okraje“ v oblasti před křídlem a výrazně vyvýšený hřbet v oblasti nad křídlem. Křídlo UAV typu Korsar má obdélníkový půdorys a sestává se ze tří částí, a to jedné pevné střední a dvou demontovatelných vnějších. Ocasní plochy tohoto stroje mají obdélníkovitý tvar a jsou uchyceny ke koncům dvou štíhlých nosníků, které vybíhají z odtokové hrany křídla. Pohon UAV typu Korsar obstarává jeden pístový motor typu APD-50. Zmíněný motor je instalován v zadní části trupu a roztáčí jednu dvoulistou tlačnou vrtuli v tlačném uspořádání. Motor UAV typu Korsar má max. výkon 50 hp. Vzletové a přistávací zařízení tohoto stroje tvoří zatahovatelný tříbodový kolový podvozek příďového typu. Zatímco příďový podvozek se zatahuje do břicha špice trupu, hlavní podvozky se zasouvají do útrob znatelně rozšířené přední partie křídelních nosníků ocasních ploch.

Verze:

Korsar (demonstrátor) – zmenšený technologický demonstrátor UAV typu Korsar. Jediný exemplář tohoto stroje sdílí celkové uspořádání s prototypovou modifikací UAV typu Korsar. Má však menší rozměry, pevný (a nikoliv zatahovatelný) podvozek a trup s více tupou špicí.

Korsar (prototyp) – prototypová modifikace UAV typu Korsar s odlišně tvarovaným trupem majícím více zaoblený „čumák“ a méně ostré okraje a postrádajícím vyvýšení zadní partie hřbetu, v oblasti nad křídlem, odlišnou kapotou motoru s rozměrným hřbetním lapačem vzduchu, dolnoplošně (a nikoliv středoplošně) uspořádaným křídlem a odlišnými ocasními plochami sestávajícími se ze dvou šípových lichoběžníkových SOP a jedné obdélníkové VOP navzájem propojující oba ocasní nosníky

Korsar (sériový) – základní výše popsaná sériová modifikace UAV typu Korsar se středoplošně uspořádaným křídlem a ocasními plochami uspořádanými do tvaru obráceného písmene „V“

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko (VVS)

Navádění:   inerciální (autopilot) + rádiové-povelové

Pohon:        jeden pístový motor neznámého typu s max. výkonem 50 hp

Vybavení:   jeden pístový motor typu Itlan APD-50 (derivát italského typu Zanzottera 498Hs) s max. výkonem 50 hp

Výzbroj:     PTŘS s poloautomatickým povelovým systémem dálkového navedení typu 9M120 Ataka (AT-9 Spiral) a RPG neznámého typu

Poslední úpravy provedeny dne: 26.9.2020