SAC WZ-9 Divine Eagle (Shen Diao)

Výškový bezpilotní vzdušný prostředek velkého doletu (HALE) typu WZ-9 Divine Eagle je společným dílem 601. institutu a společnosti SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu. Posláním tohoto stroje je monitorování vzdušné situace v rámci včasné výstrahy před vzdušným napadením. K tomu údajně využívá radiolokátor, který je schopen detekovat i cíle s nízkou RCS, tedy letouny kategorie stealth, na poměrně velké vzdálenosti (za cenu nepříliš velké přesnosti). Svým celkovým vzezřením se UAV typu WZ-9 nápadně podobá nerealizovanému UAV typu S-62 z dílny ruské společnosti JSC P.O. Suchoje z přelomu tisíciletí. Jedná se tedy o dvoutrupý stroj s dolnoplošně uspořádaným štíhlým přímým křídlem s poměrně velkým rozpětím a zdvojenou svislou ocasní plochou s tvarem lichoběžníku a lichoběžníkovým předkřídlem. Zmíněné předkřídlo navzájem propojuje příďové partie obou dvou trupů. Na hřbetu příďové partie obou dvou trupů UAV typu WZ-9 se nacházejí zaoblené dielektrické kryty. Jeden z nich s největší pravděpodobností ukrývá anténu satelitního komunikačního systému (SATCOM). Instalace antén radaru se pravděpodobně nachází na vnějších bocích obou dvou trupů. Pohon tohoto velmi nekonvenčně koncipovaného stroje obstarává jeden 2 500 hp dvouproudový motor typu Al-222-25 ukrajinské výroby. Výhledově se ale počítá s tuzemským motorem typu WS-12. Instalace pohonné jednotky UAV typu WZ-9 se nachází uvnitř krátké doutníkovité gondoly, která je uchycena, za pomoci nízkého pylonu, k horní ploše křídla, v oblasti mezi oběma trupy, resp. mezi oběma SOP. Vzletové a přistávací zařízení tohoto stroje tvoří zatahovatelný čtyřbodový kolový podvozek. Zatímco příďové podvozky se zatahují (proti směru letu) do předních částí trupu, zadní podvozky se zasouvají (proti směru letu) do zadních částí trupů. Na vývoji UAV typu WZ-9 se zpočátku podíleli ruští specialisté. První zkušební exemplář tohoto stroje byl dokončen na jaře roku 2015. Rolovací zkoušky prvního prototypu UAV typu WZ-9 se rozeběhly v květnu toho samého roku. Do oblak se tento stroj údajně poprvé vydal v říjnu roku 2015. Ze snímku z července roku 2016 bylo možné vyvodit, že se zkoušky prvního zkušebního exempláře UAV typu WZ-9 přesunuly na letiště GAAC. V prosinci roku 2017 byl zde identifikován druhý exemplář tohoto stroje. Na počátku listopadu roku 2018 byl jeden exemplář UAV typu WZ-9 zachycen, komerčním satelitem, na letecké základně Malan, domovské základně 178. brigády UAV PLAAF. Z toho bylo možné vyvodit, že byl tento typ UAV právě tedy testován PLAAF. Ze satelitního snímku z ledna roku 2021 bylo zase možné vypozorovat, že byl právě tedy nejméně jeden UAV typu WZ-9 testován PLAAF, po boku UAV typu WZ-7 Soaring Dragon a WZ-10 Wind Shadow. Ze snímku, který pochází ze srpna roku 2023, bylo možné vyvodit, že vývoj UAV typu WZ-9 již dospěl do stádia sériové výroby.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  nejméně dva prototypy a neznámý počet sériových strojů

Uživatelé:  žádní

Navádění:   inerciální + GPS

Pohon:        jeden dvouproudový motor typu Progress Al-222-25 ukrajinské výroby s max. tahem 2 500 kp nebo jeden dvouproudový motor typu WS-12 čínské výroby

Vybavení:   přehledový radiolokátor včasné výstrahy (AWACS) neznámého typu

Poslední úpravy provedeny dne: 13.8.2023