Typ:  exportní modifikace těžkého útočného vrtulníku typu Ka-52M

Určení:  průzkum pozemního bojiště, vyhledávání a označování pozemních cílů, řízení bojové činnosti útočných vrtulníků, ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení tanků a jiných obrněných vozidel protivníka, ničení vrtulníků a jiných pomalých vzdušných cílů a řízení činnosti bezpilotních vzdušných prostředků (UAV)

Odlišnosti od typu Ka-52M:

- instalace elektro-optického zaměřovacího systému typu OES-52 na místo elektro-optického zaměřovacího systému typu GOES-451M. V této souvislosti mohutnou válcovitou věžičku nacházející se pod přídí trupu nahradila o poznání menší věžička se zploštělým profilem.

- variabilní složení palubního vybavení dle přání konkrétního zákazníka

Historie:  S vrtulníkem typu Ka-52M, který vzešel z modernizačního programu těžkého útočného vrtulníku typu Ka-52 (Hokum B), se již od počátku počítalo též jako s exportním artiklem. Exportní modifikace tohoto stroje nese označení Ka-52E a vyznačuje se zejména instalací elektro-optického pozorovacího systému typu OES-52 z dílny NPK SPP, který byl předtím použit na palubním vrtulníku typu Ka-52K, na místo elektro-optického pozorovacího systému typu GOES-451M. Důvodem začlenění tohoto zařízení do zbraňového systému exportního modelu Ka-52E se stala skutečnost, že kvalita obrazového výstupu ze systému typu GOES-451M znatelně zaostává za světovou konkurencí. Hlavní nevýhodou tohoto systému je skutečnost, že se jeho součástí stal termovizní snímač ze systému Strix francouzské značky Sagem bitevního vrtulníku typu Tiger. Na zmíněný termovizní snímač sice ruský průmysl obdržel výrobní licenci, prodloužení zmíněné licenční smlouvy ale zamezily sankce, které představovaly přímou reakci ze strany západních zemí na ruskou anexi Krymu (jaro roku 2014) a podporu proruských separatistů na Ukrajině. Rusové sice obdrželi blíže nespecifikovaný počet francouzských termovizních snímačů pro systém typu OES-52, v současnosti by však neměly být pro ně dostupné, a to kuli sankcím za invazi na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. února 2022. Ruský průmysl tedy vrtulník typu Ka-52E nabízí se systémem, který není schopen sám vyrábět, tedy pokud se Rusku nepodařilo získat větší počet zmíněných termovizních snímačů před uvalením sankcí nebo pokud se jej nepodařilo tamnímu průmyslu zkopírovat metodou zpětného inženýrství a zavést do výroby. Exportní model Ka-52E je navíc řešen jako modulární. Díky tomu lze jeho vybavení navolit dle požadavků konkrétního zákazníka. Široké veřejnosti byl tento model poprvé prezentován na výstavě Dubai Airshow 2021, která se konala v listopadu roku 2021. Výrobci se ale pro vrtulník typu Ka-52E zatím nepodařilo najít žádného odběratele. Některé země sice o vrtulník typu Ka-52E projevili zájem, nakonec ale zvolili jiné řešení. Většina stávajících provozovatelů vrtulníků řady Mi-24/-35 (Hind) si navíc raději pořizuje méně pokročilé, zato znatelně levnější, vrtulníky typu Mi-35M (Hind J), neboť se jedná o chudé země třetího světa, které si tak drahý vrtulník, jakým je typ Ka-52E, zkrátka nemohou dovolit. Jednou ze zemí, která pořízení těchto strojů vážně zvažovala, byla Sýrie. Tomuto záměru ale ozbrojeným silám Sýrie zabránila občanská válka, která skončila pádem prorusky orientovaného režimu Bašára Asada. Vrtulník typu Ka-52E se dostal též do hledáčku ozbrojených sil Indie. Zmíněný stroj zde ale propadl v porovnávacích zkouškách s americkým vrtulníkem typu AH-64E Guardian. Írán zase dal před vrtulníkem typu Ka-52E přednost vrtulníku typu Mi-28 (Havoc). Na Dubai Airshow 2021 bylo sice oznámeno, že budou uskutečněny dodávky vrtulníků typu Ka-52E Arménii, Kazachstánu a Spojeným Arabským Emirátům, žádný z těchto států si nicméně tyto stroje nepořídil. Spojené Arabské Emiráty totiž provozují velký počet letecké a vrtulníkové techniky americké výroby. Pokud by si pořídily ruskou techniku, hrozila by jim ztráta podpory již provozované americké techniky kuli zákonu o boji proti americkým protivníkům prostřednictvím sankcí (CAATSA). Proti pořízení vrtulníků typu Ka-52E Spojenými Arabskými Emiráty ale hovoří též početná flotilu amerických útočných vrtulníků typu AH-64D Apache, které rozhodně ještě nejsou na odpis. Pořízení těchto strojů Arménií zase vylučuje odstoupení této země od smlouvy s Ruskem o společné obraně (ODKB), která legalizovala pobyt ruských vojsk na území tohoto státu, spolu s celkovým odvrácením Arménie od Ruska po druhé válce o Náhorní Karabach (září až listopad 2020) a negativními zkušenostmi s dodávkami ruské techniky. Rusové totiž v prosinci roku 2019 Arménii dodali čtveřici letounů typu Su-30SM (Flanker H) bez výzbroje, a tak tyto stroje nemohla zapojit do bojů o Náhorní Karabach. Kazachstán zase od zahájení „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývaná již zmíněná invaze na Ukrajinu, vyčkává, jak se situace vyvine a žádnou ruskou techniku si nepořizuje. Každopádně v současnosti je pravděpodobnost úspěchu vrtulníku typu Ka-52E na mezinárodním trhu prakticky mizivá. Jedním z důvodů toho jsou vysoké ztráty vrtulníků typu Ka-52 (Hokum B) na Ukrajině. Nepříliš dobrou reklamu navíc tomuto stroji dělají stížnosti Egypta, jediného zahraničního provozovatele vrtulníků této řady, které vycházejí z nevyřešeného dodavatelského řetězce. Pořízením vrtulníků typu Ka-52E navíc případní zákazníci riskují sankce ze strany západních zemí. Z tohoto důvodu export těchto strojů připadá v úvahu pouze do zemí, které jsou již západními sankcemi postiženy, jakou je např. KLDR nebo Írán. Kromě toho je schopnost výrobce plnit případné zahraniční zakázky ze sankčních podmínek, kdy je navíc přetížen prováděním oprav poškozených vrtulníků typu Ka-52 (Hokum B) ruských vzdušných sil při nasazení na Ukrajině a doplňováním bojových ztrát výrobou nových strojů, více než diskutabilní. Proti typu Ka-52E ale hovoří též poměrně vysoká pořizovací cena, která se má pohybovat okolo 40-ti miliónů USD.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden předváděcí demonstrátor (jeho základem se pravděpodobně stal jeden z prototypů modelu Ka-52M)

Uživatelé:  žádní

Posádka:   pilot a druhý pilot/navigátor/operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Klimov VK-2500-01 s max. výkonem po 2 400 hp, resp. po 2 700 hp v mimořádném 2,5 min režimu

Radar:        víceúčelový RL kategorie AESA typu V006 Rezec, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru má následující pracovní režimy: OZP pro sletování zemského povrchu a vodní hladiny, OPV pro sledování vzdušného prostoru, meteorologický režim Meteo a MVP pro zabezpečení letu v malé výšce. Radar typu V006 přitom může současně pracovat v režimu OZP a Meteo. Zatímco cíl typu tanker je schopen detekovat na vzdálenost 150 km, cíl typu železniční most na vzdálenost 100 km, cíl typu tank na vzdálenost 15 km, cíl typu skupina tanků na vzdálenost 80 km, cíl typu stíhací letoun (s RCS 3 m²) na vzdálenost 50 km z přední polosféry, resp. 20 km ze zadní polosféry. V režimu Meteo radar typu V006 dokáže zachytit meteorologické útvary na vzdálenost nejméně 200 km a turbulence na vzdálenost nejméně 40 km.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OES-52 s max. dosahem 10 km (zploštělé otočné válcovité pouzdro nacházející se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku)

                   - obranné: obranný komplex typu L418 Monoblok. Zmíněný komplex se sestává z výstražného RL systému, výstražného UV protiraketového systému typu L418-2 (dva páry senzorů umístěné po jednom na bocích přední části trupu, přímo před kabinou posádky, a na bocích ocasního nosníku, přímo za vodorovnou ocasní plochou), výstražného radiolokačního systému, laserového výstražného systému, směrového IČ rušiče typu L418-5 (dvě hranaté otočné hlavice umístěné na břichu trupu, přímo vedle hlavního podvozku), aktivního RL rušiče a čtyř výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů typu (ty jsou vestavěny, po dvou, do boků obou koncových křídelních pouzder)

Výzbroj:     dálkově ovládané střeliště typu NPPU-80 s jedním pohyblivým 30 mm kanónem typu 2A42 s odměrem 2°30‘ směrem doleva a 9° směrem doprava, elevací +3°30‘, depresí -37° a zásobníkem na 460 nábojů, instalované na pravém boku trupu, v oblasti pod pomocným křídlem, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na čtyřech pylonech nacházejících se pod pomocným křídlem – odpalovací rámy s šesti přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS typu 9A4172-1 protitankového raketového kompletu typu 9K121 Vichr (RS-AT-16 Scallion) (max. 2 ks), odpalovací rámy s šesti přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS typu 9M120-1 Ataka protitankového raketového kompletu typu Ataka-VM (RS-AT-9 Spiral) (max. 2 ks), odpalovací lišty typu APU-305 s jednou protizemní ŘS s pasivním IČ navedením typu iz.305E (max. 4 ks), moduly typu Strelec-V se dvěma přepravně-startovacími kontejnery s PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M39 Igla-V (RS-SA-18 Grouse) (max. 2 ks), moduly typu Strelec-VM se dvěma přepravně-startovacími kontejnery s PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (RS-SA-29 Gizmo) (max. 2 ks), modulární raketové bloky typu 9-A-5013 (10, 15, 20 nebo 25 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm), raketové bloky typu B-8V20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 4 ks) a B-13L1 (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 2 ks), kanónové kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů), 100 kg pumy typu FAB-100 (max. 4 ks), 120 kg pumy typu FAB-120 (max. 4 ks), 250 kg pumy typu FAB-250 (max. 4 ks), 500 kg pumy typu FAB-500 (max. 2 ks), kontejnerové pumy typu RBK-250 (max. 4 ks) a RBK-500 (max. 2 ks), submuniční kontejnery typu KMGU-2 (max. 4 ks), zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 2 ks) a 500 l PTB typu PTB-500 (max. 4 ks)