Kamov Ka-52M Avangard-4 

Typ:  pokročilá modifikace průzkumného-velitelského-útočného vrtulníku typu Ka-52 (Hokum B)

Určení:  průzkum pozemního bojiště, vyhledávání a označování pozemních cílů, řízení bojové činnosti útočných vrtulníků, ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení tanků a jiných obrněných vozidel protivníka, ničení vrtulníků a jiných pomalých vzdušných cílů a řízení činnosti bezpilotních vzdušných prostředků (UAV)

Odlišnosti od typu Ka-52 (Hokum B):

- instalace kompozitního pancéřování kabiny posádky a životně důležitých systémů v podobě motorů, hlavního reduktoru a hydraulického bloku (na místo titanového), které zajišťuje lepší ochranu před projektily palných zbraní (bez vzrůstu vzletové hmotnosti). Pancéřování tohoto modelu má podobu sendviče z keramiky a polyethylenů. Jeho instalace si přitom vynutila vnést konstrukční změny do některých přepážek draku a změnit výrobní postupy.

- instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu TA-14, která je vyrobena výhradně z komponent tuzemské výroby, na místo APU typu Al-9V ukrajinské výroby

- instalace elektro-optického zaměřovacího systému typu GOES-451M na místo elektro-optického zaměřovacího systému typu GOES-451. Z vnějšku se zmíněné zařízení vyznačuje větším počtem okének optických senzorů (9 vs 6).

- instalace radiolokátoru kategorie AESA typu V006 Rezec uvnitř špice trupu na místo méně výkonného impulsního dopplerovského radiolokátoru typu FH-01 Mječ-1U (Arbalet-52). Protože je zmíněný radiolokátor chlazen vzduchem, na břichu příďového trupového dielektrického krytu tohoto modelu se nacházejí dva nevelké kapsovité lapače.

- instalace silnějších palubních generátorů elektrické energie (kuli větší spotřebě nových systémů)

- instalace digitálního letového a zbraňového počítače typu BCVM-52M na místo analogového letového a zbraňového počítače typu BCVM-52

- instalace modifikovaných zobrazovacích prvků v kabině posádky. Součástí vybavení kabiny posádky tohoto modelu se navíc stal přilbový zaměřovač typu NSCI-M.

- instalace nového datalinku typu ŠRS Briz, který disponuje vyšší přenosovou rychlostí (30 MBps vs 15 kbps) a dosahem 80 km

- otevřená architektura avioniky s vnitřní přenosnou rychlostí 100 MBps

- instalace optických kabelů u některých systémů na místo klasických kovových vodičů. Použití optických kabelů přitom sebou přináší úsporu energie, vyšší odolnost vůči elektromagnetickým pulzům a v neposlední řadě též úsporu hmotnosti (dle zadání měl totiž model Ka-52M mít podobnou hmotnost jako model Ka-52). Kromě toho jsou optické kabely schopny přenášet mnohonásobně větší objem dat než klasické vodiče a lépe ředit jejich tok. Díky posledně uvedenému lze při jejich porušení poslat data do cílového elementu opačnou stranou.

- instalace LED diod na místo klasických žárovek. Světlo z klasických žárovek totiž působí rušivě na činnost senzorů.

- instalace antény naváděcí jednotky dalekodosahových ŘS v přední části levého koncového křídelního vřetenovitého kontejneru. Z čela levého koncového křídelního vřetenovitého kontejneru tohoto modelu proto vystupuje plochý hranatý dielektrický kryt.

- instalace protáhlého vřetenovitého kontejneru (s ogivální dielektrickou „špicí“) typu „Kontejner AS BPLA“ se stanicí, která zajišťuje spojení s bezpilotními vzdušnými prostředky v reálném čase, pod koncem levého křídla

- instalace obranného komplexu typu L418 Monoblok na místo obranného komplexu typu L370V52 Vitebsk-52. Součástí zmíněného komplexu jsou mimo jiné nové směrové IČ rušiče typu L418-5. Ty využívají hlavice s hranatým tvarem a ukrývají lampy typu SP3-1500, které dokáží generovat IČ i UV záření. Naproti tomu uvnitř kulovitých hlavic směrového IČ rušiče typu L370-5 se nacházejí lampy typu SP2-1500.

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o modulární raketové bloky typu 9-A-5013, PTŘS s kombinovaným poloaktivním laserovým a radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (RS-AT-15 Springer), PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Klevok-A (Hermes-A), protizemní ŘS typu Ch-BPLA, protizemní ŘS s pasivním IČ navedením typu 9A7755 (iz.305) a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (RS-SA-29 Gizmo)

Historie:  Zkušenosti, které se podařilo nastřádat s bitevními vrtulníky typu Ka-52 (Hokum B) v průběhu operační služby a bojového nasazení v Sýrii a na Ukrajině, doznaly zužitkování při návrhu vylepšené modifikace tohoto stroje. Zmíněný model vešel ve známost jako Ka-52M a vzešel ze zkušebně-konstrukčních prácí (OKR) s šifrou Avangard-4, které byly objednány na počátku dubna roku 2019. Protože v průběhu nasazení v protiteroristické kampani v Sýrii vyplulo na povrch, že titanová „vana“ kabiny modelu Ka-52 (Hokum B) nedokáže ochránit posádku před projektily z kulometů velkých ráží, model Ka-52M obdržel kompozitní pancéřování. Ochrana z vysokopevnostního kompozitu má přitom posádce vrtulníku typu Ka-52M zajistit účinnou ochranu před projektily až do ráže 23 mm a údajně též před palbou z 57 mm protiletadlových automatických kanónů, a to bez vzrůstu vzletové hmotnosti. Naproti tomu titanová „vana“ kabiny modelu Ka-52 (Hokum B) poskytuje účinnou ochranu před projektily do ráže jen 12,7 mm, a to ještě pouze ze spodu. Z boku je totiž schopna odolat nanejvýš projektilům ráže pouhých 7,62 mm. Naproti tomu pohonného systému se změny nedotkly. Došlo pouze k záměně ukrajinské APU typu Al-9V jednotkou typu TA-14 ruské výroby. Zdaleka nejvíce změn doznala avionika, včetně senzorového vybavení. Vrtulník typu Ka-52M přitom obdržel nový radiolokátor. Konkrétně se jedná o vícerežimový radiolokátor typu V006 Rezec, který využívá anténu kategorie AESA s 640-ti vysílacími prvky, pracuje v pásmu X a má hmotnost 200 kg. Radiolokátor typu FH-01 Mječ-1U (Arbalet-52) vrtulníku typu Ka-52 (Hokum B), který je opatřen mechanicky natáčenou anténou, má totiž rozlišovací schopnost pouhých 30 cm, což prakticky znemožňuje provést identifikaci zachycených cílů, např. zda se jedná o vlastní vozidlo nebo vozidlo nepřítele. Radiolokátor typu V006 má údajně mít rozlišovací schopnost 15 cm. Přitom dokáže vyhledávat, sledovat a zaměřovat pozemní, hladinové i vzdušné cíle, provádět mapování terénu a vyhledávat nebezpečné meteorologické jevy. Díky režimu SAR, kterým radiolokátor typu Mječ-1U nedisponuje, radiolokátor typu V006 může sledovat i pohyblivé pozemní a hladinové cíle na velké vzdálenosti. Kromě toho dokáže detekovat cíle na více než dvojnásobnou vzdálenost a provést jejich identifikaci na několikanásobnou vzdálenost v porovnání s radiolokátorem typu Mječ-1U. Jeho hmotnost je přitom přibližně čtvrtinová. Radiolokátor typu V006 v neposlední řade disponuje schopností kontinuálně sledovat hrozby v podobě letounů, vrtulníků a řízených střel a v součinnosti s výstražným RL systémem a řídit odpalování klamných cílů z výmetnic typu UV-26 dle charakteru hrozby. V navigačním a mapovacím režimu zase umožňuje provádět detekci překážek až do úrovně drátů vysokého napětí a tyto informace předávat autopilotovi. Díky radiolokátoru typu V006 je vrtulník typu Ka-52 jako první z řady Ka-50/-52 (Hokum) schopen autonomního letu v režimu kopírování terénu, a to ve výškách mezi 20-ti a 50-ti m rychlostí přes 200 km/h. Testovací verze radiolokátoru typu V006 byla přitom nainstalována na vrtulník Ka-52K (žlutá 103), který bylo možné shlédnout v srpnu roku 2019 na moskevské airshow MAKS 2019. Protože je zmíněný radiolokátor chlazen vzduchem, vrtulník Ka-52K (žlutá 103) měl na levém okraji příďového trupového dielektrického krytu instalován nevelký kapsovitý lapač vzduchu. Elektro-optickou jednotku typu GOES-451, která díky nedostatečnému rozlišení čipů neumožňuje provádět identifikaci cílů na větší vzdálenosti, zase u vrtulníku typu Ka-52M nahradila vylepšená modifikace tohoto zařízení. Zmíněná elektro-optická jednotka nese označení GOES-451M a má násobně vyšší rozlišení denního kanálu, nový IČ snímač, který pracuje v duálních pásmech LWIR a NIR s možností softwarového prolínání, nový laserový dálkoměr typu ATLD-12 a duální laserový přijímač typu LLSN-UO. Cíl typu tank je přitom toto zařízení schopno detekovat ze vzdálenosti 10 km a identifikovat ze vzdálenosti 8 km. Systém typu GOES-451M navíc dokáže navádět za pomoci laseru střelu odpálenou jiným vzdušným prostředkem, což systém typu GOES-451 neumožňoval. Duální laserový přijímač tohoto zařízení má funkci iluminátoru, díky které lze cíl lépe identifikovat. Zmíněná funkce konkrétně slouží k identifikaci cílů s nejasným tepelným kontrastem. Veškeré výstupy ze systému typu GOES-451M jsou navíc plně digitální. Naproti tomu u systému typu GOES-451 není digitalizace výstupů úplná. To přitom umožňuje zpracovávat obraz z výstupů tohoto zařízení softwarem a provádět automatické rozpoznávání a sledování cílů. Nové uložení systému typu GOES-451M navíc lépe kompenzuje nežádoucí vibrace při střelbě z kanónu. Součástí zaměřovacího vybavení vrtulníku typu Ka-52M se navíc stal přilbový zaměřovač typu NSCI-M, který slouží k zobrazování letových dat, navigaci a vyhledávání cílů. Součástí zmíněného zaměřovače je inerciální systém, poziční diody, které pracují v součinnosti s detektory instalovanými na rámu kabiny, a výstup a vstup ve standardu ARINC 818 pro vysokorychlostní přenos. Svým řešením se tedy přilbový zaměřovač typu NSCI-M podobá přilbovému zaměřovači typu TopOwl evropského vrtulníku typu Tiger. Přilbový zaměřovač typu NSCI-M přitom posádce vrtulníku typu Ka-52M umožňuje odpalovat naváděnou munici i na cíle, které se nacházejí mimo zorná pole jejich naváděcích hlavic. Zmíněný zaměřovač je navíc propojen s noktovizní kamerou systému typu GOES-451M, což umožňuje na stínítko helmy promítat obraz krajiny nejen před vrtulníkem, ale i pod či za ním. Díky tomu se posádka vrtulníku typu Ka-52M při noční činnosti, včetně přistání v terénu, obejde bez brýlí nočního vidění. Palubní vybavení tohoto stroje navíc disponuje schopností tzv. syntetického vidění, kdy kombinuje obraz z radiolokátoru a optických senzorů do jednoho, a schopností vytvářet 3D mapy terénu. Posledně uvedené přitom posádce vrtulníku typu Ke-52M významně usnadňuje činnost v úplné tmě a v oblastech bez dostatečného teplotního kontrastu, jakou jsou např. pouště. Úplnou novinkou ve vybavení vrtulníku typu Ka-52M se stala aparatura, díky které si tento stroj může vyměňovat navzájem informace s bezpilotními vzdušnými prostředky (UAV) v reálném čase. Výhledově se však u vrtulníku typu Ka-52M počítá s instalací aparatury k řízení činnosti UAV s prvky umělé inteligence. Zmíněný stroj ale obdržel též nový obranný komplex typu L418 Monoblok, který vychází z obranného komplexu typu L370V52 Vitebsk-52 vrtulníku typu Ka-52 (prototypy vrtulníku typu Ka-52M byly ale ještě opatřeny starším komplexem typu Vitebsk-52). Naproti tomu kanónová výzbroj vrtulníku typu Ka-52M zůstala bez změn. Díky lepší zaměřovací optice a novým algoritmům pro výpočet balistických křivek je nicméně střelba z kanónu tohoto stroje na větší vzdálenosti více přesná. Podvěsná výzbroj vrtulníku typu Ka-52M byla výrazně rozšířena, a to o modulární raketové bloky typu 9-A-5013, PTŘS typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (RS-AT-15 Springer), PTŘS typu Klevok-A (Hermes-A), protizemní ŘS typu Ch-BPLA, protizemní ŘS typu 9A7755 (iz.305) a PLŘS krátkého dosahu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (RS-SA-29 Gizmo). V případě střel typu Klevok-A a 9A7755 se přitom jedná o zbraně, za jejichž pomoci lze napadat cíle nacházející se mimo dosah optické detekce naváděcích hlavic. Z tohoto důvodu jsou v počáteční a střední části letu řízeny autopilotem se satelitní korekcí. Podvěsy lze navíc u vrtulníku typu Ka-52M umisťovat na závěsníky asymetricky. To u předchozích verzí vrtulníků řady Ka-50/-52 (Hokum) nebylo možné, a to kuli nutnosti fyzického propojení kabely. Naproti tomu na každý závěsník vrtulníku typu Ka-52M je možné umístit jiný typ munice. Zbraňový počítač tohoto stroje navíc dokáže sám nabízet nejvhodnější munici pro nalezený cíl. Kromě toho palubní vybavení tohoto stroje umožňuje současně postřelovat dva cíle dvěma až čtyřmi střelami. Pro potřeby zkušebního programu byly vyrobeny celkem dva prototypy vrtulníku typu Ka-52M. Předání obou zmíněných strojů ke zkouškám bylo stanoveno do prosince roku 2020. První z nich byl přitom zalétán dne 10. srpna 2020. Svůj veřejný debut si vrtulník typu Ka-52M odbyl na moskevské airshow MAKS 2021, která se konala v červenci roku 2021 v Žukovském. Návštěvníci zmíněné airshow přitom mohli shlédnout jeden z prototypů tohoto stroje za letu. Z blízka si však bylo jeden z prototypů vrtulníku typu Ka-52M možné poprvé prohlédnout až na statické ukázce výstavy Armija 2021, která byla pořádána v srpnu toho samého roku v Kubince. Mezitím, v červenci roku 2021, bylo oznámeno, že oba dva prototypy vrtulníku typu Ka-52M již mají za sebou tovární zkoušky a že budou v dohledné době předány ke zkouškám státním. Ty se přitom rozeběhly v srpnu roku 2021. Završení státních zkoušek a dopracování obou dvou prototypů vrtulníku typu Ka-52M dle jejich výsledků byla tehdy naplánováno na říjen roku 2022. Mezitím byl jeden z nich prezentován široké veřejnost na výstavě Armija 2021, která se konala na konci srpna roku 2021 na letišti Kubinka. Zde, dne 24. srpna 2021, byl podepsán kontrakt na prvních 30 sériových strojů. Prvních 15 z nich mělo být VVS odevzdáno v roce 2022. Termín předání zbylých 15-ti těchto strojů byl stanoven na rok 2023. Další vrtulníky typu Ka-52M byly pro VVS objednány na výstavě Armija 2022, která se konala v srpnu roku 2022. V tomto případě ale počet objednaných exemplářů nebyl zveřejněn. Výhledově Ministerstvo obrany počítá s pořízením až 114-ti vrtulníků typu Ka-52M. Prvních cca 10 sériových Ka-52M bylo VVS předáno na konci roku 2022. V lednu roku 2023 bylo oznámeno, že tyto stroje začaly být nasazovány v rámci tzv. „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze na Ukrajinu, která byla započata dne 24. února 2022. První snímky vrtulníků typu Ka-52M z nasazení na Ukrajině se ale na internetu objevily až v červenci roku 2023. Zmíněné stroje přitom v rámci nasazení ve „speciální vojenské operaci“ používají i nové vrtulníkové protizemní ŘS typu „iz.305“ s dosahem přes 14 km.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy a neznámý počet sériových strojů

Uživatelé:  Rusko

 

 

 

Posádka:    pilot a druhý pilot/navigátor/operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Klimov VK-2500-01 s max. výkonem po 2 400 hp, resp. po 2 700 hp v mimořádném 2,5 min režimu

Radar:        víceúčelový RL kategorie AESA typu V006 Rezec, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru má následující pracovní režimy: OZP pro sletování zemského povrchu a vodní hladiny, OPV pro sledování vzdušného prostoru, meteorologický režim Meteo a MVP pro zabezpečení letu v malé výšce. Radar typu V006 přitom může současně pracovat v režimu OZP a Meteo. Zatímco cíl typu tanker je schopen detekovat na vzdálenost 150 km, cíl typu železniční most na vzdálenost 100 km, cíl typu tank na vzdálenost 15 km, cíl typu skupina tanků na vzdálenost 80 km, cíl typu stíhací letoun (s RCS 3 m2) na vzdálenost 50 km z přední polosféry, resp. 20 km ze zadní polosféry. V režimu Meteo radar typu V006 dokáže zachytit meteorologické útvary na vzdálenost nejméně 200 km a turbulence na vzdálenost nejméně 40 km.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu GOES-451M (mohutné otočné válcovité pouzdro nacházející se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku). Zmíněné zařízení se sestává z IČ senzoru, TV kamery (s dosahem 10 km) a laserového dálkoměru (s dosahem 12 km) a ozařovače cílů a slouží pro vyhledávání a sledování pozemních cílů (automatické), navádění PTŘS (automatické nebo poloautomatické) a zaměřování pohyblivého kanónu typu 2A42

                  - obranné: obranný komplex typu L418 Monoblok. Zmíněný komplex se sestává z výstražného UV protiraketového systému typu L418-2 (dva páry senzorů umístěné po jednom na bocích přední části trupu, přímo před kabinou posádky, a na bocích ocasního nosníku, přímo za vodorovnou ocasní plochou), výstražného radiolokačního systému, laserového výstražného systému, směrového IČ rušiče typu L418-5 (dvě hranaté otočné hlavice umístěné na břichu trupu, přímo vedle hlavního podvozku), aktivního RL rušiče a čtyř výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů typu (ty jsou vestavěny, po dvou, do boků obou koncových křídelních pouzder)

Výzbroj:     dálkově ovládané střeliště typu NPPU-80 s jedním pohyblivým 30 mm kanónem typu 2A42 s odměrem 2°30‘ směrem doleva a 9° směrem doprava, elevací +3°30‘, depresí -37° a zásobníkem na 460 nábojů, instalované na pravém boku trupu, v oblasti pod pomocným křídlem, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na čtyřech pylonech nacházejících se pod pomocným křídlem – odpalovací rámy s osmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS typu 9A4172-1 protitankového raketového kompletu typu 9K121 Vichr (RS-AT-16 Scallion) (max. 2 ks), odpalovací rámy s osmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS typu 9M120-1 Ataka protitankového raketového kompletu typu Ataka-VM (RS-AT-9 Spiral) (max. 2 ks), odpalovací rámy se čtyřmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS s kombinovaným poloaktivním  laserovým a radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (RS-AT-15 Springer)*, odpalovací rámy se čtyřmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Klevok-A (max. 2 ks), odpalovací rámy s přepravně-startovacími kontejnery s protizemními ŘS typu Ch-BPLA, odpalovací lišty typu APU-305 s jednou protizemní ŘS s pasivním IČ navedením typu 9A7755, moduly typu Strelec-V se dvěma přepravně-startovacími kontejnery s PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M39 Igla-V (RS-SA-18 Grouse) (max. 2 ks), moduly typu Strelec-VM se čtyřmi přepravně-startovacími kontejnery s PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (RS-SA-29 Gizmo) (max. 2 ks), modulární raketové bloky typu 9-A-5013 (10, 20 nebo 30 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm), raketové bloky typu B-8V20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 4 ks) a B-13L1 (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 2 ks), kanónové kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů), 100 kg pumy typu FAB-100 (max. 4 ks), 120 kg pumy typu FAB-120 (max. 4 ks), 250 kg pumy typu FAB-250 (max. 4 ks), 500 kg pumy typu FAB-500 (max. 2 ks), kontejnerové pumy typu RBK-250 (max. 4 ks) a RBK-500 (max. 2 ks), submuniční kontejnery typu KMGU-2 (max. 4 ks), zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 2 ks) a 500 l PTB typu PTB-500 (max. 4 ks)

 

 

 

TTD:     
Ø nosných rotorů:  14,45 m
Rozpětí křídla:   7,34 m
Celková délka: 15,96 m
Délka trupu: 13,56 m
Výška: 4,95 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 12 200 kg
Max. rychlost: 300 km/h
Praktický dostup:   5 500 m
Max. dolet:    460 km

 

 

                                   

Poslední úpravy provedeny: 30.7.2023