Typ:  speciální modifikace středně těžkého víceúčelového vrtulníku typu Ka-32T zastávající roli „vzdušného jeřábu“

Určení:  provádění složitých montážních a demontážních prací

Odlišnosti od typu Ka-32T:

- instalace háku vzdušného jeřábu uvnitř střední části trupu

- instalace výsuvné (směrem dolů) hranaté bohatě zasklené kabiny operátora vzdušného jeřábu na břichu zadní části trupu, přímo za hlavním podvozkem (zmíněná kabina se vysouvá do pracovní pozici až po vzletu)

- instalace druhého řízení, které je řešeno jako elektro-impulsní, ve výsuvné kabině operátora (tento model lze řídit jak z příďové pilotní kabiny, za pomoci standardního mechanického řízení, tak ze záďové kabiny „jeřábníka“, za pomoci FBW)

- instalace speciálního TV systému, který slouží k sledování nákladu v podvěsu v průběhu letu – jeho součástí se staly dvě kamery s měnitelnou clonou a ohniskovou vzdáleností, jedna nepohyblivá instalovaná ve vertikální poloze uvnitř trupu a jedna otočná (v podélném směru) umístěná pod koncem ocasního nosníku, a dvou displejů (po jednom na palubce pilota a druhého pilota)

- instalace speciálního systému tlumícího vibrace vyvozované nákladem v podvěsu

- instalace modifikovaného okénka s většími rozměry a vypouklým profilem na nákladových vratech

Historie:  Na konci 80. let Aeroflot k přepravě rozměrných nákladů na malé vzdálenosti o hmotnosti vyšší než 3 t používal těžké vrtulníky typu Mi-6 (Hook) nebo M-26 (Halo), popř. nechal takový náklad rozebrat na menší díly, aby mohl k jeho přepravě použít středně těžký vrtulník typu Mi-8 (Hip). Protože toto řešení bylo velmi nepraktické a neekonomické, do středu jeho pozornosti se tehdy dostal vrtulník typu Ka-32T. Do podvěsu tohoto nevelkého stroje bylo totiž možné umístit náklad o hmotnosti až 5 t. Na tuto skutečnost přitom OKB N.I. Kamova zareagovala specializovanou modifikací vrtulníku typu Ka-32T zastávající roli „tzv. vzdušného jeřábu“. Zmíněný model vešel ve známost pod označením Ka-32K a kromě háku vzdušného jeřábu obdržel též instalaci speciálního TV sledovacího systému, který se sestával ze dvou kamer a dvou displejů, a automatického stabilizačního systému. Ten eliminoval vibrace vyvozované nákladem v podvěsu v průběhu letu. Obsluhu vzdušného jeřábu zajišťoval druhý pilot ze speciální bohatě zasklené kabiny, která se vysouvala z břicha zadní části trupu. Prototyp „vzdušného jeřábu“ typu Ka-32K nesl nestandardní oranžovo-bílo-černý kabát a vznikl konverzí sériového vrtulníku typu Ka-32T. Konkrétně přitom šlo o stroj s registrací CCCP-31007 a výrobním číslem 5703 ze stavu Severokavkazského direktorátu Aeroflotu. Zkoušky prototypu Ka-32K (CCCP-31007) probíhaly u Výzkumného institutu pro použití letecké techniky v národním hospodářství (PANCh) z Krasnodaru. Do oblak se přitom tento stroj poprvé vydal dne 28. prosince 1991. Svůj veřejný debut si prototyp Ka-32K (CCCP-31007) odbyl v roce 1992 na Berlínské airshow ILA 92. V roce 1994 byl však upraven dle požadavků společnosti Russian Air Transport Department působící na území Německa. To již nesl ruskou registraci RA-31007. V rámci zmíněných úprav přitom mimo jiné přišel o výsuvnou břišní kabinu operátora. Naproti tomu TV sledovací systém a autostabilizační systém byl zachován. Ještě ten samý rok byl nicméně zpětně dopracován do své původní podoby. Poté byl předán Státnímu zkušebnímu institutu Civilního letectva (GosNII GA). Kariéru jediného exempláře „vzdušného jeřábu“ Ka-32K ale dne 22. října 2005 předčasně ukončila tragická nehoda. Zmíněný stroj byl konkrétně ztracen v Bulharsku při srážce s vedením vysokého napětí.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Ka-32T)

Uživatelé:  pouze Rusko

Posádka:    pilot a druhý pilot/navigátor/operátor

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VM s max. výkonem po 2 200 hp

Kapacita:    náklad do celkové hmotnosti 5 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Poslední úpravy provedeny: 8.8.2015