Kamov Ka-32A1

Typ:  speciální požární modifikace středně těžkého víceúčelového vrtulníku typu Ka-32A

Určení:  likvidace požárů v horních patrech výškových budov, na palubách ropných tankerů, v chemickém a ropném průmyslu a v oblastech těžby ropy a zemního plynu, boj s lesními požáry a evakuace osob z výškových budov

Odlišnosti od typu Ka-32A:

- instalace 3 000 l sklolaminátové nádrže na vodu pod podlahou nákladové kabiny

- instalace dvou nádrží s pěnotvornou látkou s celkovým objemem 300 l uvnitř rozměrného demontovatelného hranatého krytu uchyceného k pravoboku trupu, přímo před hlavním podvozkem, resp. přímo pod postranní palivovou nádrží č.5

- instalace dvou elektrických čerpadel vody uvnitř nákladové kabiny – ta jsou opatřena dlouhými hadicemi a slouží k plnění trupové 3 000 l nádrže v průběhu visu v malé výšce nad vodní plochou (naplnění 3 000 l trupové nádrže při visu přitom zabere 1 min a 20 s)

- instalace mohutného demontovatelného teleskopického trubicovitého vodního děla systému Sprej (s dosahem okolo 45-ti m při pracovním průtoku 40 l/s) na levoboku trupu, přímo před hlavním podvozkem, resp. přímo pod postranní palivovou nádrží č.5. Zmíněné vodní dělo je napojeno na 3 000 l trupovou nádrž a slouží zejména k hašení požárů v horních patrech výškových budov (za pomoci čisté vody i pěny). Za jeho pomoci ale vrtulník typu Ka-32A1 může též rozprašovat vodu nad ohniskem požáru, aniž by se musel pohybovat přímo nad ním. Po demontáži tohoto zařízení lze na levobok trupu vrtulníku typu Ka-32A1 připevnit mohutné dělo na aerosolové granáty s bubnovým zásobníkem.

- instalace vertikální tlakové výpusti na břichu zadní části trupu. Zmíněná výpusť je napojena na 3 000 l trupovou nádrž a slouží zejména k hašení bodových lokálních ohnisek vznícení (za pomoci čisté vody i pěny). Kromě toho lze za jeho pomoci vytvořit pěnový koberec s šířkou 6 až 8 m a délkou 1,5 km, který zamezuje dalšímu rozšiřování požáru, a v neposlední řadě též napustit demontovatelnou pozemní nádrž využívanou pozemními jednotkami.

- instalace dvou demontovatelných tandemově uspořádaných kazet s 2 x 12-ti lahvemi se stlačeným vzduchem (stlačeným vzduchem se tlakuje vodní dělo a vertikální břišní výpusť) na levém boku trupu, přímo před hlavním podvozkem, resp. přímo nad vodním dělem

- instalace jednoho pohyblivého dálkově ovládaného vyhledávacího světlometu typu I-2AG na levoboku trupu, přímo před hlavním podvozkem, a jednoho pohyblivého manuálně obsluhovaného světlometu téhož typu uvnitř nákladové kabiny, přímo za nákladovými vraty

- instalace rozhlasového systému typu ZSVS, který se sestává z palubního intercomu typu SPU-9 a jednotky se zesilovači typu P01-03 a reproduktory typu P05-04 s výkonem 6 x 75 W (její instalace se nachází na pravém boku trupu, přímo před hlavním podvozkem, resp. přímo pod postranní palivovou nádrží č.5)

- instalace elektricky ovládaného jeřábu typu LPG-300 s nosností 300 kg u nákladových vrat, které se nacházejí na levém boku trupu, přímo za hlavním podvozkem

- instalace slaňovacího systému typu Su-R válečkového typu – zmíněný systém využívá pět úchytů, z nichž tři se nacházejí u nákladových vrat a dva u nouzového výstupu, a 50 m dlouhá lana. Ta se napojují na palubní jeřáb a umožňují slanění osobám o hmotnosti do 100 kg.

- rozšířené avionické vybavení o dvojici VHF radiostanic, které zajišťují spojení s pozemním hasícím týmem

- rozšířené podvěsné vybavení o podvěsné záchranné klece typu TSK-1 (s kapacitou 3 osoby), TSK-2 (s kapacitou 20 osob) a TSK-3 (s kapacitou 10 osob), které slouží k evakuaci osob z hořících výškových budov a k dopravě požárníků do horních pater výškových budov

- rozšířené podvěsné vybavení o podvěsné hasící zařízení typu „Bambi Bucket“ kanadské výroby mající podobu vaku zhotoveného z pogumované tkaniny (s kapacitou 5 m³, resp. 5 000 l, vody) a zavěšeného na 30 m dlouhém laně (toto zařízení slouží k hašení plošných požárů a lze jej velmi snadno naplnit v průběhu visu v malé výšce nad vodní plochou)

Historie:  Požární speciál typu Ka-32A1 vzešel, spolu s ozbrojeným policejním speciálem typu Ka-32A2, ze zadání Moskevské radnice. Důvodů pro pořízení specializovaných požárních vrtulníků ze strany vedení této metropole Ruska bylo přitom hned několik. Tím prvním se staly úzké ulice a časté dopravní zácpy. Ty totiž velmi komplikovaly přesun hasičských vozů do místa určení v požadovaném čase. Další důvodem pořízení vrtulníkové požární techniky se stala značná výška mnohých moskevských budov. Do horních pater celé řady výškových budov totiž často nedosáhly ani žebříky ani hadice. Kromě výše uvedeného pro pořízení požárních vrtulníků hovořila skutečnost, že se v okolí Moskvy nachází velký počet průmyslových podniků. V průmyslovém objektu totiž i relativně malý požár dokáže velmi rychle přerůst do obludných rozměrů. Vrtulník typu Ka-32A1 byl proto uzpůsoben pro hašení jak plošných požárů, tak i požárů jednotlivých budov. K hašení plošných požárů přitom sloužil kanadský systém „Bambi Bucket“, který měl podobu vaku zhotoveného z pogumované tkaniny. Ten byl zavěšen pod trupem na 30 m dlouhém laně a pojal 5 000 l vody. Jeho naplnění se dělo při visu nad vodní plochou. K vyprázdnění zmíněného vaku stačilo pouze stisknout tlačítko nacházející se na páce cyklického řízení. K hašení bodových požárů zase sloužilo demontovatelné vodní dělo, které bylo možné připevnit na levobok přední části trupu, nebo vertikální tlaková výpusť, vetknutá do břicha zadní části trupu. Horizontální i vertikální vodní dělo vrtulníku typu Ka-32A1 odebíralo vodu z 3 000 l nádrže, která se nacházela pod podlahou nákladové kabiny. Vodu z trupové nádrže bylo navíc možné mísit s pěnotvornou látkou. Ta byla přepravována uvnitř dvou nádržek s celkovým objemem 300 l nacházejících se uvnitř hranatého krytu, který se připevňoval k pravoboku trupu. Smíšením celého objemu trupové nádrže vody s pěnotvornou látkou bylo přitom možné získat 60 000 až 200 000 l pěny. K tlakování trupové 3 000 l nádrže sloužil vzduch, který byl odebírán ze standardních takových lahví. Ty se zase umisťovaly, v počtu 24-ti exemplářů, do dvou 12-ti násobných kontejnerů uchycených k levoboku trupu. Plnění 3 000 l trupové nádrže bylo možné provádět v průběhu visu nad vodní hladinou. Tento proces zabral pouhou 1 min a 20 s. Do vzdálenosti 0,5 km, 3 km a 5 km přitom vrtulník typu Ka-32A1 dokázal za 1 h dopravit 50 t, 36 t a 28 t vody. Vrtulník typu Ka-32A1 bylo ale možné použít též evakuaci osob ze střech, balkónů a oken hořících výškových budov. K tomu přitom sloužily speciální záchranné klece typu TSK-1 (s kapacitou 3 osoby), TSK-2 (s kapacitou 20 osob) a TSK-3 (s kapacitou 10 osob), které se umisťovaly po závěsu pod trup. Zmíněné klece byly řešeny jako snadno demontovatelné a na místo určení byly dopravovány uvnitř nákladového prostoru vrtulníku. Kromě evakuace osob bylo podvěsné klece řady TSK možné použít též k dopravě požárníků do horních pater. Ti k tomu ale mohli využít též slaňovací systém typu Su-R. Požární speciál typu Ka-32A1 byl postaven ve dvou exemplářích,  RA-31072  (v.č. 8903) a RA-31073 (v.č. 8904). První z nich se přitom do oblak poprvé vydal dne 12. ledna 1994. Zpočátku oba zmíněné stroje nenesly žádnou registraci. Později však obdržely bílá trupová čísla „01“. Trupové číslo „bílá 01“ ve skutečnosti nebylo identifikačním číslem, ale telefonním číslem požární služby. Závodní zkoušky vrtulníku typu Ka-32A1 se podařilo završit na počátku roku 1994. Speciální letecký oddíl Požárního sboru města Moskvy oba zmíněné stroje formálně převzal dne 10. března toho samého roku. Provoz obou požárních speciálů typu Ka-32A1 ale ve skutečnosti zajišťovala společnost Kamov-Aero z testovacího letiště JSC N.I. Kamova, které se nachází poblíž hlavního obchvatu Moskvy. Vrtulníky typu Ka-31A1 se přitom podílely mimo jiné na hašení požáru závodu na pneumatiky ze dne 28. listopadu 1996 a požáru 540 m vysoké TV věže v Ostankinu ze dne 27. srpna 2000. V prosinci roku 2003 byly oba zmíněné stroje předány MČS (Ministerstvo pro mimořádné události). Předtím, než byly zařazeny do řadové služby v barvách MČS, ale prošly generální opravou a konverzí na model Ka-32A3.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře

Uživatelé:  pouze Rusko (Kamov-Aero a MČS)

Posádka:    pilot, druhý pilot/navigátor a operátor

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VMA s max. výkonem po 2 200 hp

Kapacita:   3 000 l vody a 600 l pěnotvorné látky, přepravované v nádržích, které se nacházejí uvnitř rozměrného hranatého demontovatelného krytu uchyceného k pravoboku trupu, přímo před hlavním podvozkem, nebo záchranná klec typu TSK-1 s kapacitou 3 osoby, TSK-2 s kapacitou 20 osob a nosností 2 000 kg či TSK-3 s kapacitou 10 osob a nosností 1 000 kg, přepravovaná ve vnějším podvěsu pod trupem

Poslední úpravy provedeny: 8.8.2015