Kamov Ka-126 (‘Hoodlum B’)

Typ:  pokročilá modifikace lehkého víceúčelového vrtulníku typu Ka-26 (Hoodlum A)

Určení:  kultivace zemědělských ploch chemickým postřikem, spojovací činnost, přeprava osob a nákladu, provádění složitých stavebních montážních a demontážních prací, odsun raněných, pátrací a záchranná činnost a hlídková činnost  

Odlišnosti od typu Ka-26:

- instalace jednoho turbohřídelového motoru typu TV-O-100 (jeho instalace se nachází v zadní části hřbetní trupové nástavby trupu) na místo dvou pístových jednotek typu M-14V26 (jejich instalace se nacházela uvnitř mohutných gondol připevněných prostřednictvím krátkých pylonů k bokům horní části zádě trupu) – v této souvislosti se na hřbetu trupu, přímo za nosnými rotory, objevil mohutný kapsovitý lapač vzduchu a na protažené zádi, přímo mezi ocasními nosníky, mohutná nálevkovitá výfuková trubice

- instalace méně robustních bočních trupových pylonů – ty nyní zastávají pouze roli nosníků hlavního podvozku a přídavných palivových nádrží (v připadě typu Ka-26 nesly též dvojici motorových gondol)

- modifikovaná vnitřní konstrukce draku (některé konstrukční celky draku tohoto modelu jsou zhotoveny z kompozitních materiálů)

- instalace nového avionického vybavení

Historie:  Práce na perspektivním nástupci lehkého zemědělského vrtulníku typu Ka-26 (Hoodlum A), který díky víceúčelové konstrukci založené na výměnných modulech našel rozsáhlé uplatnění v celé řadě dalších odvětví nejen sovětského národního hospodářství, se rozeběhly již na počátku 80. let, tedy krátce poté, co brány závodu KumAPP z Kumertau opustily poslední sériové exempláře tohoto úspěšného stroje. Tehdy totiž hlavní domácí provozovatel vrtulníků typu Ka-26 (Hoodlum A) v podobě Aeroflotu vyslovil zájem o obdobně koncipovaný stroj s větší nosností. Na zmíněný požadavek tohoto jediného sovětského leteckého dopravce přitom OKB N.I. Kamova ještě v roce 1984 zareagovala projektem pokročilé modifikace vrtulníku Ka-26 (Hoodlum A). Ta přitom vešla ve známost pod označením Ka-26M a počítala s instalací silnějších turbohřídelových pohonných jednotek (na místo pístových) na bočních trupových pylonech. Ještě v raném stádiu projektových prací ale dostala přednost zástavba jednoho turbohřídelového motoru typu TV-O-100 do zadní části hřbetní trupové nástavby. V této souvislosti bylo označení tohoto nástupce víceúčelového vrtulníku typu Ka-26 (Hoodlum A) změněno z Ka-26M na Ka-126 (Hoodlum B). V roce 1985 se do programu Ka-126 (Hoodlum B) zapojil též rumunský závod IAR. Tento podnik totiž dostal v rámci dělby práce mezi státy RVHP na starost realizaci vlastní sériové výroby. Kompletaci neletového exempláře vrtulníku Ka-126 (Hoodlum B), který byl vyhrazen pro pozemní zkoušky, se podařilo završit na počátku roku 1986. První letový prototyp vrtulníku typu Ka-126 (Hoodlum B) se od země poprvé odpoutal dne 19. října 1987. V průběhu roku 1988 se do zkušebního programu zapojily ještě čtyři stroje ověřovací série. V zemi svého původu byl ale zkompletován pouze první z nich. Jeho letové zkoušky se přitom rozeběhly dnem 19. října 1988. Zbylé tři předsériové Ka-126 (Hoodlum B), z nichž ten první se do oblak poprvé vydal dne 31. prosince toho samého roku, již pocházely z montážní linky rumunského podniku IAR. Pro jejich kompletaci přitom posloužily konstrukční celky dodané sovětským výrobcem. Sériová výroba vrtulníku typu Ka-126 (Hoodlum B) se rozeběhla v roce 1991. Do celého programu Ka-126 (Hoodlum B) ale neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. Protože Rusové krátce nato stáhli skupinu svých technických poradců a navíc přestali dodávat konstrukční díly, celá produkce vrtulníku Ka-126 (Hoodlum B) se ještě v roce 1991 zcela zastavila. Do té doby se podařilo závodu IAR dokončit montáž pouhých deseti sériových Ka-126 (Hoodlum B). Pro jejich kompletaci přitom posloužily, stejně jako v případě všech tří předsériových strojů, originální konstrukční díly sovětského původu. V době ukončení produkce se ve výrobní hale zmíněného podniku nacházelo též 20 rozpracovaných draků v různém stupni technické připravenosti. Zatímco všechny nedokončené draky skončily v železném šrotu, všechny dokončené exempláře vrtulníku typu Ka-126 (Hoodlum B) byly až na ten první předány Rusům. V Rusku byly pak tyto stroje využívány konstrukční kanceláří OAO N.I. Kamova a několika státními organizacemi. Jediný Ka-126 (Hoodlum B), který byl ponechán Rumunům, se nacházel v provozu pouze do konce roku 1992. Protože vrtulník typu Ka-126 (Hoodlum B) díky jednomotorovému uspořádání nesplňoval nové požadavky civilního sektoru na provozní bezpečnost, od zvažované obnovy sériové výroby tohoto stroje v prostorách závodu z Ulan-Ude stejně jako od realizace projektu odvozeného modelu Ka-128 s instalací silnějšího motoru typu Turboméca Arriel 101 francouzské výroby bylo nakonec zcela opuštěno ve prospěch dvoumotorového modelu Ka-226 (Hoodlum C). Dvoumotorové vrtulníky totiž mají z hlediska provozní bezpečnosti před vrtulníky jednomotorovými významně navrch, protože jsou schopny bezpečně pokračovat v letu po předchozím výpadku jednoho z motorů.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  dva prototypy (jeden letový a jeden neletový pro pozemní zkoušky), čtyři předsériové a deset sériových strojů

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:       jeden turbohřídelový motor typu Glušenkov TV-O-100 s výkonem 720 hp

Kapacita:   za dvoumístnou pilotní kabinu tohoto stroje lze připevnit modul s nákladovou kabinou s rozměry 2,04 m x 1,30 m x 1,40 m, která pojme 7 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 000 kg, hák „vzdušného jeřábu“ s nosností 1 500 kg, nákladovou valníkovou plošinu nebo zásobník na chemický postřik (kapalný nebo tuhý) s rozptylovacím zařízením

Poslední úpravy provedeny: 2.10.2012