NAI Nanhang No.2

Typ:  nadzvukový výškový bezpilotní vzdušný terč

Určení:  působení v roli nepřátelského nadzvukového letounu při výcviku obsluh raketových komplexů PVO

Historie:  V roce 1958 byly 5. Akademií Národní obranné vědecko-technologické komise vydány specifikace na nadzvukový výškový bezpilotní vzdušný terč. Zmíněný stroj měl mít rychlost M=1,9 a dostup 18 000 až 20 000 m a měl sloužit k výcviku obsluh raketového komplexu PVO typu HQ-1/-2 (CH-SA-1 Guideline), který nebyl ničím jiným, než kopií sovětského raketového komplexu typu S-75 (RS-SA-2 Guideline). Vývoje požadovaného stroje, který později vešel ve známost jako Nanhang No.2, se přitom zhostil institut NAI (Nanjing Aviation Institute) z Nanjingu, který již měl na svědomí vlečný vzdušný terč typu Nanhang No.1. Na vývoji nadzvukového bezpilotního vzdušného terče typu Nanhang No.2, který byl zahájen v srpnu roku 1958, se přitom podíleli též vyučující a studenti NAI. Zmíněný stroj měl štíhlé vřetenovité tělo s protáhlou špicí s ogiválním profilem a kruhovou tryskou pohonné jednotky na zádi. Pohon bezpilotního vzdušného terče typu Nanhang No.2 obstarával náporový motor neznámého typu, který byl instalován v protáhlé podtrupové gondole s kruhovým lapačem vzduchu v čele. Přibližně v polovině délky těla tohoto stroje bylo uchyceno nevelké středoplošně uspořádané křídlo s rozpětím 2,07 m, plochou 1,87 m², nulovým vzepětím a půdorysem ve tvaru trojúhelníku. K zádi trupu vzdušného terče typu Nanhang No.2 byly připevněny klasicky koncipované ocasní plochy. Ocasní plochy tohoto stroje se přitom sestávaly z jedné trojúhelníkové svislé plochy (SOP) s malou výškou a velkou hloubkou a jedné nevelké středoplošně uspořádané vodorovné plochy (VOP) s půdorysem ve tvaru lichoběžníku. Vzdušný terč typu Nanhang No.2 měl startovat z podvěsu speciálně upraveného lehkého dvoumotorového podzvukového bombardovacího letounu typu Il-28 (Beagle) sovětské výroby. Protože náporové motory pracují až při určité rychlosti, nejprve měl být tento stroj urychlen za pomoci dvou odhazovatelných raketových motorů na TPL. Kompletaci prototypu vzdušného terče typu Nanhang No.2 se podařilo završit v březnu roku 1959, tedy po pouhých sedmi měsících od zahájení vývoje. V průběhu pozemních zkoušek tohoto stroje ale vyplula na povrch celá řada problémů. Aby toho nebylo málo, tak vyřešení některých z nich bylo v tehdejších čínských podmínkách nanejvýš komplikované. V ČLR tehdy zkrátka ještě nebyla vybudovaná potřebná zkušební a testovací základna pro tak náročný program, jakým je nadzvukový bezpilotní prostředek. Kromě toho nebylo vyřešeno financování programu Nanhang No.2, stejně jako organizace letových zkoušek. Zorganizování letových zkoušek se navíc ukázalo být pro NAI příliš náročným úkolem. Poté, co v roce 1961 padlo rozhodnutí, aby se NAI zaměřil výhradně na výuku, byly další práce na bezpilotním vzdušném terči typu Nanhang No.2 zastaveny, aniž by byl v rámci tohoto programu vykonán jediný let. Tento první čínský pokus o nadzvukový bezpilotní vzdušný prostředek tedy nakonec skončil neúspěchem.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  nejméně jeden prototyp

Nosič:  Il-28 (Beagle)

Uživatelé:  žádné

Navádění:   inerciální (autopilot)