Russkij bespilotnik VT-40

Typ:  miniaturní sebevražedný útočný bezpilotní vzdušný prostředek

Určení:  ničení bodových pozemních cílů.

Historie:  Ruská invaze na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývaná „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022, se stala prvním konfliktem na světě, v němž doznaly masového využití tzv. FPV (first person view) drony. Jedná se o civilní drony pro létání pro zábavu, které jsou opatřeny kamerou a které jsou svým uživatelem ovládány za pomoci rádia. Uživatel má přitom v průběhu pilotování FPV dronu na sobě nasazeny brýle virtuální reality, ve kterých vidí obraz z jeho palubní kamery v reálném čase. Ve zmíněném konfliktu FPV drony našly uplatnění na obou bojujících stranách v doslova masovém měřítku. Zmíněné drony jsou totiž velmi levné, neboť jsou sestaveny z komerčně dostupných součástek. Pro FPV drony ale hovoří též schopnost krátkodobě vyvinout rychlost až 200 km/h a vynikající obratnost. Zmíněné drony přitom dokáží prakticky okamžitě změnit směr či rychle přejít do střemhlavého letu. Kromě toho jsou, díky velmi malým rozměrům, velmi nenápadné. Z tohoto důvodu je velmi obtížné je odhalit a zneškodnit. Díky kameře lze navíc za jejich pomoci sledovat dění v reálném čase. FPV drony ale v konfliktu na Ukrajině našly též uplatnění při shozu různých náloží a v roli tzv. kamikadze dronů. Zkušený operátor přitom takový kamikadze FPV dron dokáže navést s přesností řádově v centimetrech na nejméně chráněné místo na bojovém vozidle, např. mezi bloky reaktivního pancíře, či do konkrétního okna budovy. Bojové FPV drony se proto osvědčily nejen proti různé bojové technice, stojící i jedoucí, ale i proti živé síle ukryté v různých budovách či zákopech a různým anténám a senzorům. Za jejich pomoci navíc operátor může útočit na cíle, které se nacházejí mimo visuální dosah, což standardní protitankové zbraně v podobě řízených střel a RPG neumožňují. Operátor tedy může FPV dronem útočit na cíl, který se nachází několik kilometrů daleko, ze skrytu zákopu, bunkru či nějaké budovy. Díky tomu všemu se FPV drony staly, spolu s dělostřelectvem, jednou z nejdůležitějších zbraní na ukrajinském bojišti. Z hlediska poměru cena/výkon je lze dokonce řadit mezi nejvíce efektivní zbraně dnešní doby. Na druhou stranu mají FPV drony nízkou nosnost a poměrně malý dolet. Kromě toho lze jejich navádění rušit. Původně byly FPV drony jednotkám obou bojujících stran dodávány různými dobrovolnickými skupinami. Přitom se jednalo o drony, které sestavovali ručně přímo jejich členové. Zatímco Ukrajinské ministerstvo pro digitální transformaci v čele s ministrem pro energetiku M. Fedorovem poměrně rychle zareagovalo vytvořením výzkumného-vývojového a nákupního aparátu FPV dronů s masivním využitím crowdfundingu, který byl oddělen od tradičního Ukrajinského obranně-průmyslového komplexu, ruské dobrovolnické skupiny zabývající se sestavováním FPV dronů pro svou činnost poměrně dlouho marně hledaly vládní podporu, neboť ruská vláda upřednostňovala velké a současně politicky vlivné konglomeráty obranného průmyslu. Dne 8. února 2023 byl zde proto spuštěn program Sudoplatov „Sudnyj Denj“, jehož cílem se stalo nejen vyškolení velkého počtu operátoru FPV dronů, ale též výpomoc s organizací distribuce této techniky k bojovým útvarům. Do programu Sudoplatov „Sudnyj Denj“ byl následně začleněn FPV dron typu VT-40 (VT = Vladen Tatarskij), který byl navržen nadšeneckou skupinou „Russkij bespilotnik. Vývoj zmíněného dronu přitom započal již dne 30. září 2022. Dron typu VT-40 je řešen jako multikoptéra se krabicovitým trupem, který ukrývá kameru, baterii a řídící jednotku, a čtveřicí třílistých nosných rotorů. Ty jsou přitom instalovány na koncích čtyř horizontálních nosníků, které mají vzájemné uspořádání do tvaru písmene „X“. Každý z nich roztáčí jeden elektromotor. Ke krabicovitému trupu dronu typu TV-40 lze připevnit různé typy munice o hmotnosti od 1,3 kg do hmotnosti 3,0 kg, za jejíž pomoci lze ničit různé cíle, od polního opevnění až po různá vojenská vozidla, včetně vozidel obrněných. Bojovou nálož přitom tento stroj dokáže dopravit na vzdálenost cca 7 až 10 km. Dron typu VT-40 je údajně z 90-ti % sestaven z komponent ruské výroby. Základem jeho draku je hliníkový rám. Při výrobě tohoto stroje našla uplatnění technologie 3D tisku. Jeho produkce se rozeběhla na počátku léta roku 2023. První video s nasazením dronu typu VT-40 bylo zveřejněno dne 5. července toho samého roku. V září roku 2023 mělo být v rámci „speciální vojenské operace“ vypuštěno 500 těchto strojů. Za jejich pomoci mělo být zničeno 69 automobilů, 18 obrněných transportérů, 17 bojových vozidel pěchoty, 7 tanků a 3 dělostřelecké systémy. V říjnu toho samého roku bylo zveřejněno video se zásahem ukrajinského raketového komplexu PVO typu Strela-10 (RS-SA-13 Gopher) dronem typu VT-40. V říjnu roku 2023 již mělo být bojově nasazeno více než 700 těchto dronů. Za jejich oběť mělo přitom padnout 31 automobilů, 4 obrněné transportéry, 10 bojových vozidel pěchoty, 13 tanků a 1 dělostřelecký systém. V listopadu toho samého roku bylo zveřejněno první video z nasazení dronu typu VT-40 s instalací kamery pro činnost v noci. Zpočátku celý program Sudoplatov „Sudnyj Denj“ probíhal na dobrovolnické bázi. K zlomu v postoji k výrobcům FPV dronů ze strany vládních aparátů došlo až na podzim roku 2023. Tehdy se totiž Ministerstvo ruské federace rozhodlo nalít finance do tuzemské výroby FPV dronů. Tím v podstatě celý program Sudoplatov „Sudnyj Denj“ přešel pod Ministerstvo obrany. Současně byl razantně rozšířen. Teprve až tento krok vedl ke skutečně masovému a systematickému používání FPV dronů ruskými ozbrojenými silami. Dle prohlášení ruského ministra obrany se denní produkce dronů této kategorie pro ruské ozbrojené síly měla od prosince roku 2023 v průbéhu osmi měsíců zvýšit z 1 000 ks na 4 000 ks, tedy na čtyřnásobek. Naproti tomu Ukrajinský průmysl má dle vyjádření náměstkyně ministra pro strategický průmysl z počátku března roku 2024 kapacity ke kompletaci 150 000 FPV dronů denně. Díky vojenské pomoci ze strany států NATO pro ozbrojené síly Ukrajiny navíc domácí průmysl není jediným dodavatelem této techniky. Ruský průmysl přitom ve výrobě FPV dronů za tím Ukrajinským nezaostává pouze kvantitou, ale i kvalitou. Již na jaře roku 2024 se totiž na drony typu VT-40 snesla tvrdá kritika právě kuli špatné výrobní kvalitě. S kritikou se ale setkalo též použití levných a současně nekvalitních součástek. Přitom okolo jedné třetiny těchto strojů není vůbec schopno vzlétnout kuli různým výrobním defektům. Výrobce dronu typu VT-40 tedy podle všeho upřednostňuje kvantitu před kvalitou. Jako velký problém při nasazení těchto strojů na Ukrajině se navíc ukázalo být ukrajinské elektronické rušení. Systém řízení všech ruských FPV dronů totiž nadále vyžívá shodné frekvence jako v roce 2022. A ty jsou již Ukrajinci dobře známy. Z tohoto důvodu se zaměřují právě na jejich rušení po celé délce frontové linie. Drony typu VT-40 proto zasáhnou svůj cíl pouze v případě, když se v ukrajinském elektronickém rušení objeví nějaká prodleva. A průlet prodlevou v elektronickém rušení je často otázkou náhody. U většiny vypuštěných dronů typu VT-40 proto dojde k přerušení komunikace v důsledku rušení, čemuž následuje pád. Z tohoto důvodu je údajně zcela běžné, že operátor vypustí 30 až 40 dronů typu VT-40 po sobě bez jediného zásahu cíle. Naproti tomu Ukrajinští operátoři hlásí zásah u 20-ti až 50-ti % všech vypuštěných FPV dronů. Změna naváděcích frekvencí u těchto strojů je sice možná, na to ale nebyly ruským ministerstvem obrany přiděleny žádné finanční prostředky. Dle jednoho ruského zdroje navíc až 50 % ruských FPV dronů padne za oběť vlastního elektronického rušení, což je důsledek absence komunikace se sousedními jednotkami, které se nacházejí v jiném řetězci velení. U ruských ozbrojených sil má totiž silně váznout komunikace a koordinace na úrovni čety a roty. Přestože je tedy efektivita FPV dronů typu VT-40 v boji více než sporadická, jejich dodávky k bojovým útvarům pokračují nadále. Aby toho nebylo málo, tak v posledních měsících roku 2024 se začaly množit případy, kdy bojová hlavice tohoto stroje explodovala krátce po stratu a zabila nebo zranila svého operátora. Počet takových obětí přitom údajně není malý, což je velmi nemilá skutečnost, neboť výcvik operátora dronů zabere nemálo času. Zmíněné incidenty jsou přitom důsledkem toho, že u nově vyrobených dronů typu VT-40 rádiový kanál pro přenos obrazu z videokamery pracuje na nižších frekvencích. To podle všeho představuje přímou reakci na ukrajinské elektronické rušení. Upravený vysílač videosignálu ale vytváří dostatečně silné elektromagnetické pole k tomu, aby iniciovalo rozbušku bojové hlavice. Drony typu VT-40 z posledních dodávek z konce roku 2024 jsou proto více nebezpečné pro vlastní operátory než pro nepřítele. Dle některých zdrojů byl výrobce těchto strojů vyšetřován pro zpronevěru. Důvodem toho mělo být značné navýšení jednotkové ceny za dron typu VT-40 proti uváděné hodnotě 20 000 rublů (191 USD). I přesto výroba tohoto stroje pokračovala a pokračuje nadále. A nejen to. Podnikatelé stojící za programem Sudoplatov „Sudnyj Denj“ se snaží protlačit monopolizaci výrobu FPV dronů v Rusku přes ministerstvo obrany. Ministerstvu jsou proto zasílány pouze statistiky o počtu vyrobených dronů a nikoliv o počtu zasažených cílů. Výrobce dronů typu VT-40 se konkrétně snaží přes ministerstvo prosadit zavedení standardní pozemní řídící stanice typu GCS 2.0, se kterou mají spolupracovat FPV drony od všech výrobců pro ruské ozbrojené síly. Přitom se nejedná o malé peníze. Hodnota příslušného kontraktu, který je prosazován náměstkem ministra obrany, má totiž činit nejméně 120 miliard rublů (1,14 miliard USD). Z iniciativy Sudoplatov „Sudnyj Denj“ tedy nakonec vzešel zkorumpovaný a monopolizovaný systém dodávek značně předražených FPV dronů, které navíc mají prakticky mizivou bojovou hodnotu.

Verze:  ?

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Navádění:   rádiové-povelové

Pohon:       čtyři elektromotory neznámého typu

Výzbroj:     bojová hlavice o hmotnosti 1,3 až 3 kg – 1,07 kg ruční kumulativní granát typu RKG-3M. Zmíněný granát slouží k ničení tanků, samohybných děl a jiných obrněných vozidel a obranných staveb. Přitom dokáže probít pancíř o síle až 150 mm.

– hlavice termobarického reaktivního granátu typu TBG-7V. Zmíněná hlavice slouží k ničení živé síly protivníka, která se nachází nejen na volném prostranství, ale i v zákopech, různých bunkrech a budovách, neobrněných vozidel a lehce obrněné techniky. Hlavice reaktivního granátu typu TBG-7V přitom dokáže zneškodnit vše živé ve vnitřních prostorách o objemu až 300 m³. Zmíněná hlavice ale představuje též smrtelné nebezpečí pro vše živé, když exploduje ve vzdálenosti 2 m od hrany zákopu či střílny bunkru.

– hlavice kumulativního reaktivního granátu typu PG-7VL. Zmíněná hlavice slouží nejen k ničení obrněných vozidel, včetně tanků, ale i různých bunkrů a palebných postavení uvnitř budov. Přitom dokáže probít pancíř o síle 0,5 m, cihlovou zeď o síle 1,7 m, železobetonovou zeď o síle 1,2 m nebo stěnu dřevozemního krytu o síle 2,4 m.

– 0,83 kg tříštivo-trhavá puma typu OFSP-08-A133. Jedná se o miniaturní pumu, která byla navržena speciálně pro FPV multikoptéry.