Rubicon Molnija-1

Miniaturní sebevražedný útočný bezpilotní vzdušný prostředek typu Molnija-1 z dílny Centra pro pokročilé bezpilotní technologie Ministerstva obrany „Rubicon“ slouží k ničení malých stacionárních i pohyblivých pozemních cílů, včetně obrněných vozidel a tanků. Protože UCAV typu Molnija-1 vznikl jako spotřební zbraň pro „speciální vojenskou operaci“, jak ve v Rusku oficiálně nazývána invaze na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. února 2022, konstrukce tohoto stroje je maximálně podřízena minimalizaci výrobní náročnosti a pořizovací ceny. V konstrukci a vybavení UCAV typu Molnija-1 proto našly široké zastoupení komerčně dostupné komponenty. Z toho samého důvodu je drak tohoto stroje zhotoven z levných konstrukčních materiálů, jakým je např. překližka, a má maximálně jednoduchou konstrukci. Trup UCAV typu Molnija-1 má podobě dvou rovnoběžných horizontálních kovových trubkových nosníků, které jsou navzájem propojeny několika příčnými spojnicemi z překližky. Přibližně v první třetině jsou oba trupové nosníky navzájem propojeny křídlem s obdélníkovým půdorysem, rovnými konci a křidélky na odtokové hraně. Zadní části trupových nosníků tohoto stroje zase navzájem propojuje obdélníková vodorovná ocasní plocha (VOP). K horní ploše vodorovné ocasní plochy UCAV typu Molnija-1 je připevněna jednoduchá lichoběžníková svislá ocasní plocha (SOP). Její instalace se konkrétně nachází v ose VOP. Na odtokové hraně VOP se nacházejí výšková kormidla. Naproti tomu směrové kormidlo UCAV typu Molnija-1 postrádá. Křídlo tohoto stroje má dřevěnou kostru a plastový potah. Shodnou konstrukci má přitom též VOP. Naproti tomu SOP je kompletně zhotovena z překližky. Pohon tohoto stroje obstarává jeden elektromotor blíže nespecifikovaného typu. Ten přitom roztáčí jednu dvoulistou tažnou vrtuli, která je umístěna o ose příďové spojnice obou trupových trubkových nosníků. Napájení pohonné jednotky UCAV typu Molnija-1 obstarává dvojice 4 000 mAh akumulátorových baterií, která je uchycena, spolu s naváděcí elektronikou, k horní ploše střední části křídla, v oblasti mezi oběma trupovými trubkovými nosníky. Instalace baterií a naváděcí elektroniky přitom postrádá aerodynamický kryt. Veškeré kabely elektroinstalace jsou uchyceny k trupovým trubkovým nosníkům a rovněž postrádají jakékoliv krytí. UCAV typu Molnija-1 je řízen jako běžný FPV (First Person View) dron. Jeho naváděcí systém se tedy sestává z kamery a rádiové-povelové jednotky. Operátor jej pak navádí ručně na cíl, který vidí prostřednictvím palubní kamery. Zmíněný stroj ale může též působit v plně autonomním režimu. V tomto režimu je řízen autopilotem a pohybuje se po předem zadané trase. Z tohoto důvodu může v autonomním režimu napadat pouze stacionární pozemní cíle s předem známou polohou. Na druhou stranu v tomto režimu může působit i za podmínek silného elektronického rušení. Po obnovení spojení nicméně operátor může kdykoliv nad ním převzít kontrolu a navádět jej manuálně. Nad přední část trupových trubkových nosníků UCAV typu Molnija-1, v oblasti před křídlem, lze připevnit, za pomoci různých improvizovaných přípravků, různé typy bojových hlavic o hmotnosti až 3 kg. Pokud je cílem tohoto stroje obrněná technika, tak se k jeho přídi připevňuje např. ženijní kumulativní nálož typu KZ-6 či hlavice reaktivního granátu z ruční pancéřovky typu RPG-7. K ničení měkkých cílů, včetně čivé síly protivníka, zase slouží různé typy tříštivo-trhavých náloží. Instalace bojové části je rovněž prosta aerodynamického krytu. Díky tomu lze UCAV typu Molnija-1 přímo na frontě opatřit celou škálou bojových hlavic majících různé tvary a velikosti, což mu zajišťuje vysokou flexibilitu. Výkonnostní parametry tohoto stroje nejsou známy. Jeho dolet činí 40 km, přičemž operátor by jej měl být schopen ovládat až do vzdálenosti 20 km. K vzletu UCAV typu Molnija-1 využívá přenosný pneumatický startovací katapult. V přepravní konfiguraci má zmíněný stroj demontované křídlo, ocasní plochy, bojovou hlavici a baterie. Před vzletem je jej tedy nejprve nutné sestavit. Příprava tohoto stroje k vzletu přitom nezabere déle než 10 min. Obsluha UCAV typu Molnija-1 je trojčlenná se sestává z velitele, který řídí práce zbylých dvou členů obsluhy a zajišťuje komunikaci a koordinaci s dalšími jednotkami v blízkém okolí, vlastního operátora a sapéra. Ten má konkrétně na starosti přípravu bojové hlavice.  Přestože UCAV typu Molnija-1 svým vzezřením připomíná nějakou amatérskou konstrukci či na koleni zhotovené improvizované zařízení, jedná se o poměrně efektivní útočný prostředek. Zmíněný stroj totiž dokáže dopravit poměrně těžkou nálož na relativně velkou vzdálenost. Díky velmi jednoduché konstrukci jej lze navíc vyrábět ve velkých počtech, přičemž k jeho výrobě není zapotřebí ani speciální strojní zařízení ani příliš kvalifikovaný personál. UCAV typu Molnija-1 lze považovat za levnější alternativu známějšího sebevražedného UCAV typu Lancet Z-52 (Lancet-3). Jeho cena má být přitom v porovnání s tímto strojem 10 x nižší, při identické nosnosti bojové zátěže. Nemá však tak sotisfikovaný naváděcí systém. Na druhou stranu je jednodušší na obsluhu. První útoky UCAV typu Molnija-1 na ukrajinské cíle byly zaznamenány v polovině května roku 2024. První oficiální video Ministerstva obrany Ruské federace z nasazení tohoto stroje ve „speciální vojenské operaci“ bylo zveřejněno na konci července toho samého roku. Na zmíněném videu bylo možné shlédnout přípravu UCAV typu Molnija-1 k startu příslušníky jedné z jednotek pacifické námořní pěchoty. Další oficiální video z nasazení tohoto stroje na Ukrajině se na internetu objevilo dne 7. srpna 2024. Jeho součástí byly tentokrát i záběry z palubní kamery UCAV typu Molnija-1 při útoků na cíl. Na zmíněném videu se přitom nacházeli operátoři z řad příslušníků 110. gardové motostřelecké brigády, které působí na Doněcku v rámci Jižní skupiny. Svůj veřejný debut si UCAV typu Molnija-1 odbyl, ve verzi Molnija-1 a Molnija-1 II, na vojenské přehlídce, která se konala dne 9. května 2025 v Jekatěrinburgu k příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války.

Verze:

Molnija-1 – první výše popsaná výrobní modifikace UCAV typu Molnija-1

Molnija-1 II – vylepšená modifikace UCAV typu Molnija-1. Jakékoliv bližší informace o tomto modelu nejsou zatím k dispozici, tedy vyjma toho, že jeho pohonnou jednotku napájí baterie s vyšší kapacitou (5 000 mAh vs 4 000 mAh).

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Navádění:   inerciální (autopilot) + rádiové-povelové

Pohon:       jeden elektromotor

Výzbroj:     bojová hlavice o hmotnosti do 3 kg