Irkut Irkut-200
Víceúčelový bezpilotní vzdušný prostředek pro střední výšky s velkou vytrvalostí (MALE) typu Irkut-200 z dílny společnosti Irkut slouží k monitorování oblastí za pomoci TV kamery, termovizního systému a radiolokátoru, vyhledávání, identifikování a zaměřování pozemních objektů a dopravě nákladu do obtížně přístupných lokalit. Zmíněný stroj je zhotoven převážně z kompozitních materiálů a má protáhlý trup s kapkovitým tvarem a plochým břichem, který svou zadní částí plynule přechází v SOP. Křídlo UAV typu Irkut-200 má obdélníkový půdorys a hornoplošné uspořádání. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávají z jedné lichoběžníkové SOP a jedné obdélníkové VOP a mají vzájemné uspořádání do tvaru písmene „T“. Instalace VOP se tedy nachází na vrcholu SOP. UAV typu Irkut-200 vzlétá a přistává jako klasický letoun na sklápěcím tříbodovém kolovém podvozku příďového typu. Zatímco instalace příďového podvozku se nachází pod špicí trupu, hlavní podvozky tohoto stroje jsou uchyceny k okrajům břicha střední části trupu, na úrovni náběžné hrany křídla. Pohon UAV typu Irkut-200 obstarává blíže nespecifikovaný pístový motor německé výroby s max. výkonem 60 hp. Zmíněný motor je instalován uvnitř gondoly, která vystupuje z horní části náběžné hrany SOP a roztáčí jednu dvoulistou vrtuli v tažném uspořádání. Palivová nádrž tohoto stroje pojme 60 kg paliva. Součástí celého komplexu typu Irkut-200 jsou dva UAV typu Irkut-200, pozemní řídící stanoviště na podvozku nákladního automobilu typu ZIL-3250 a prostředky pro technické zajištění provozu UAV. Obsluhu zmíněného komplexu obstarávají dva operátoři. Zatímco jeden z nich se věnuje pilotáži, ten druhý má na starosti obsluhu užitečného zatížení v podobě TV kamery, IČ kamery, digitálního fotoaparátu a radiolokátoru. Instalace užitečného zatížení se přitom nachází pod trupem, přímo mezi příďovým a hlavním podvozkem. Další TV kamera je vestavěna do špice trupu. Ta zase slouží k pilotáži. UAV typu Irkut-200 vzešel z technického zadání Ministerstva pro mimořádné situace (MČS) a svůj veřejný debut si odbyl, spolu s menším UAV typu Irkut-3, v srpnu roku 2009 na moskevské airshow MAKS 2009. Dle původních plánů se měly letové zkoušky prototypu UAV typu Irkut-200 rozeběhnout ten samý měsíc. Později bylo ale zahájení letových zkoušek tohoto stroje posunuto na září roku 2010, následně na srpen roku 2011 a následně na první čtvrtletí roku 2012. Zda se letové zkoušky prototypu UAV typu Irkut-200 nakonec vůbec rozeběhly, není bohužel známo.
Verze: žádné
Vyrobeno: nejméně jeden prototyp
Uživatelé: žádní
Navádění: inerciální + rádiové-povelové
Pohon: jeden pístový motor neznámého typu německé výroby s max. výkonem 60 hp
Vybavení: TV kamera, IČ kamera, digitální fotoaparát a radiolokátor s dosahem 7 km (užitečné zatížení tohoto stroje činí 50 kg)
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 5,34 m |
Délka: | 4,53 m |
Výška: | 1,68 m |
Prázdná hmotnost: | 90 kg |
Max. vzletová hmotnost: | 200 kg |
Max. rychlost: | 210 km/h |
Cestovní rychlost: | 140 km/h |
Praktický dostup: | 5 000 m |
Operační rádius: | 200 km |
Vytrvalost: | 12 až 14 h |
Poslední úpravy provedeny dne: 1.1.2019