Typ A

Označení výše vyobrazeného bezpilotního vzdušného prostředku (UAV) se sníženou zjistitelností (stealth) není známo, stejně jako jeho výrobce. Podle všeho se ale jedná o produkt společnosti SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu. Křídlo zmíněného stroje má totiž velmi podobné řešení jako křídlo bojového letounu 6. generace z dílny právě této společnosti. Zmíněný stroj bude podle všeho působit v součinnosti s pilotovanými bojovými letouny 5. a 6. generace jako tzv. „Loyal wingman“, tedy jako robotický wingman. Nelze však vyloučit ani to, že bude moci svoje úkoly plnit též samostatně, tedy bez pilotovaného doprovodu. Z jeho celkového uspořádání lze vyvodit, že se se bude jednat o nadzvukový stroj. Dle názorů odborníků zmíněný UAV nejspíš zastává roli stíhacího stroje. Nelze však vyloučit ani to, že bude schopen též ničit pozemní a hladinové cíle a provádět vzdušný průzkum, popř. že se bude ve skutečnosti jednat o vysloveně útočný stroj. Jde o poměrně velký stroj s rozměry blízkými stíhacímu letounu typu J-10 (Firebird). Zmíněný stroj je koncipován jako jednomotorový bezocasý hornoplošník s mohutným křídlem s tvarem lambdy splývajícím v trup, který má štíhlou špici s ostrými „stealth“ okraji. Křídlo tohoto stroje má náběžnou hranu s konstantním kladným úhlem šípu v celém rozpětí, ostře zalomenou odtokovou hranu s výrazným záporným úhlem šípu vnitřních částí a kladným úhlem šípu vnějších částí a špičaté koncové oblouky. Na náběžnou hranu křídla tohoto stroje navazují úzké vírové přechody, které se táhnou až k postranním lapačům vzduchu pohonné jednotky. Odtokovou hranu křídla tohoto stroje z podstatné části okupují tři páry pohyblivých ploch. Zatímco jeden z nich se nachází na vnitřních částech odtokové hrany se záporným úhlem šípu, zbylé dva páry ovládacích ploch jsou umístěny na vnějších částech odtokové hrany s kladným úhlem šípu. Konvenční ovládací plochy doplňují otočné hranaté lichoběžníkové koncové křídelní oblouky. Pohyblivé konce křídla tohoto stroje přitom podle všeho plní funkci aerodynamických brzd a současně stabilizátoru a směrového kormidla pro řízení při nízkých rychlostech. Podobně jsou přitom řešeny ovládací plochy bojového letounu 6. generace z dílny společnosti SAC. Dle názorů některých odborníků mohou být vnější části křídla tohoto stroje řešeny, kuli úspoře místa při skladování, jako sklopitelné. Vodorovné i svislé ocasní plochy zmíněný stroj zcela postrádá. Jeho konstrukce je navržena tak, aby měl co nejmenší RCS (efektivní radiolokační odrazivá plocha) a současně co nejnižší aerodynamický odpor. Kromě toho byl při návrhu tohoto stroje evidentně kladen důraz na výkonnost a nosnost. Díky tomu se jedná o daleko více sotisfikovaný stroj, než jsou UAV kategorie „Loyal wingman“ americké konstrukce. U těchto strojů je totiž výkonnost a nosnost, a tedy i bojová efektivita, částečně obětována nízkým nákladům a nárokům na výrobu, aby je bylo možné vyrábět ve skutečně masovém měřítku (a případně obětovat v boji). Jaký typ motoru tento stroj pohání, není známo. Podle všeho je ale opatřen přídavným spalováním. Pohonná jednotka tohoto stroje využívá dvojici hranatých lapačů vzduchu s průřezem ve tvaru lichoběžníku a náběžnou hranou s kladným úhlem šípu. Zmíněné lapače jsou umístěny na bocích přední části trupu a jsou opatřeny vertikálními deskovými odlučovači mezní vrstvy. Tryska pohonné jednotky tohoto stroje má kruhový průřez a zubatou „stealth“ hranu. Zmíněná tryska má sice měnitelný průřez, neumožňuje však změnu vektoru tahu. Takto řešená tryska degraduje stealth charakteristiky ze zadní polosféry, může však představovat pouze dočasné řešení. K vzletu a přistání tento stroj využívá zatahovatelný tříbodový podvozek příďového typu. Všechny tři podvozky tohoto stroje jsou osazeny jednoduchými koly. Příďový podvozek se přitom zatahuje, po směru letu, do břicha přídě trupu. Jeho šachta se nachází na úrovni lapačů vzduchu pohonné jednotky a je opatřena trojdílnými dvířky. Hlavní podvozky tohoto stroje se zatahují rovněž po směru letu, a to do šachet, které se nacházejí po stranách střední partie trupu, přímo za zbraňovými šachtami. Šachty hlavních podvozků tohoto stroje jsou přitom opatřeny dvoudílnými dvířky. Dvířka všech podvozkových šachet tohoto stroje mají zubaté „stealth“ hrany. Řízení tohoto stroje pravděpodobně zajišťuje autopilot s prvky umělé inteligence (AI). Veškerou výzbroj tento stroj bude přepravovat uvnitř dvou rozměrných zbraňových šachet, které jsou vetknuty do okrajů břicha střední partie trupu, v oblasti mezi lapači vzduchu pohonných jednotek a šachtami hlavních podvozků. O podvěsné výzbroji tohoto stroje není nic známo, stejně jako o jeho senzorovém vybavení. Zmíněný stroj bude s vysokou pravděpodobností využívat technologie pilotovaných bojových letounů 6. generace. O vývoji tohoto stroje není nic známo. Široké veřejnosti byl tento stroj poprvé prezentován na vojenské přehlídce, která se konala dne 3. září 2025 v Pekingu k příležitosti oslav 80. výročí porážky Japonského císařství, tedy konce druhé světové války. Návštěvníci zmíněné přehlídky přitom mohli shlédnout jeden z těchto strojů na korbě nákladního automobilu spolu s několika dalšími do té doby neznámými UAV. Mezi nimi se přitom nacházel ještě jeden UAV, který má podle všeho též nadzvukovou rychlost a který podle všeho zastává též roli stíhacího stroje. Zmíněný stroj, neoficiálně nazývaný jako „Typ B“, je přitom o něco větší než UAV s neoficiálním označením „Typ A“, a je koncipován jako jednomotorová bezocasá delta. Jeho výrobce není rovněž znám. Podle všeho se ale jedná o produkt společnosti CAC (Chengdu Aircraft Company) z Chengdu. Naproti tomu z veřejné prezentace UAV s neoficiálním označením „Typ F“, který má podobné uspořádání jako „Typ B“, tehdy z neznámých důvodů sešlo. Zda jde o konkurenční konstrukce nebo zda PLAAF počítá se všemi zmíněnými typy současně, není ale známo. Zda jde o konkurenční konstrukce nebo zda PLAAF počítá s oběma zmíněnými typy současně, není ale známo. Každopádně oba prezentované stroje byly opatřeny trupovými čísly, která nesou operační stroje ze stavu PLAAF. Konkrétně se jednalo o čísla 53636 („Typ A“) a 53536 („Typ B“). Trupová čísla ve tvaru 53x3xx má přitom technika ze stavu brigád, které spadají pod západní operační velitelství. Každopádně o přítomnosti zmíněných strojů u řadových útvarů zatím nejsou žádné přímé důkazy. Exempláře obou výše uvedených UAV, které byly prezentovány na zmíněné přehlídce, navíc mohou být jen velmi dobře a detailně zhotovenými maketami a jejich trupová čísla mohou být jen smyšlená. Pokud tomu je tak, není ani jisté to, v jaké fázi se nachází jejich vývoj. Ve skutečnosti se tedy může jednat o stroje, jejichž vývoj zatím ještě nepřekročil zkušební nebo dokonce projektové stádium.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  ČLR (?)

Navádění:  ? inerciální (autopilot)

Pohon:       jeden dvouproudový motor neznámého typu

Výzbroj:     blíže nespecifikovaná podvěsná výzbroj, přepravovaná uvnitř dvou trupových zbraňových šachet