Harbin Z-9C/CJ/EC

Typ:  námořní víceúčelová modifikace lehkého víceúčelového vrtulníku typu Z-9B uzpůsobená pro činnost z palub hladinových plavidel

Určení:  vyhledávání a ničení ponorkových plavidel protivníka, pátrací a záchranná činnost na moři a výcvik pilotů

Odlišnosti modelu Z-9C (protiponorkový) od modelu Z-9B:

- instalace radiolokátoru typu Agrion 15 francouzské výroby (u strojů vyrobených před koncem roku 2003) nebo KLC-1 čínské výroby (licenční kopie typu Agrion 15) pod výklopným (směrem nahoru) zaobleným dielektrickým krytem, který tvoří špici trupu. Naproti tomu model Z-9B instalaci radiolokátoru postrádá.

- instalace ponorného sonaru typu Thomson Sintra HS-12 (u strojů vyrobených před koncem roku 2003) nebo Type 605 čínské výroby (kopie amerického typu AN/AQS-13B). Otvor pro vypouštění zmíněného sonaru se nachází na břichu trupu, na úrovni zadních dveří kabiny.

- instalace jednoho páru zbraňových závěsníků na bocích trupu, přímo před hlavními podvozky. Na zmíněné závěsníky lze umístit dvě torpéda typu Yu-7, A244/S nebo ET52.

- instalace antény datalinku, který zajišťuje vzájemnou komunikaci mezi hladinovým plavidlem a odpálenou protilodní střelou typu YJ-83 (CH-SS-N-8) na cíl nacházející se za horizontem, v ose hřbetu přední části trupu, na úrovni pilotní kabiny. Instalaci zmíněného datalinku ale obdržely pouze některé exempláře tohoto modelu.

- instalace nafukovacích plováků, které umožňují provést nouzové přistání na vodní hladině

Historie:  V 80. letech zaznamenalo čínské námořnictvo (PLAN) bouřlivý rozvoj. Tehdejší plány přitom počítaly se zavedením bojových plavidel hned několika nových tříd. Jejich podporu měly zajišťovat palubní vrtulníky. V této souvislosti si PLAN tehdy na zkoušku pořídilo osm vrtulníků typu AS565SB Panther francouzské výroby. Zmíněný vrtulník přitom nebyl ničím jiným, než modifikací lehkého víceúčelového vrtulníku typu AS365 Dauphin, který byl vyráběn též, na základě licence pod označením Z-9 čínským závodem z Harbinu. Vrtulník typu AS565SB sloužil k protiponorkové a pátrací a záchranné činnosti na moři. Součástí jeho vybavení byl mimo jiné ponorný sonar typu Thomson Sintra HS-12 a radiolokátor typu OMERA ORB-32 Heracles II, který byl schopen vyhledávat námořní plavidla až do vzdálenosti 110 km. Kromě toho byl schopen detekovat vynořené periskopy ponorek a provádět mapování terénu. Radiolokátor typu ORB-32 bylo ale možné použít též při pátracích a záchranných misích za špatné viditelnosti. Vrtulníky typu AS565SB, které byly dodány ČLR, byly opatřeny též jedním párem postranních trupových zbraňových závěsníků. Na nich tyto stroje mohly přepravovat torpéda typu Mk.44 americké konstrukce, která byla vyráběna též, na základě licence, ve Francii. Číňané přitom importované vrtulníky typu AS565SB provozovali z palub fregat „Type 053“ (Jianghu class). Zmíněné stroje se staly prvními palubními vrtulníky PLAN. Jejich zavedením plavidla PLAN poprvé získala schopnost detekovat nepřátelská plavidla na velké vzdálenosti. Protože se vrtulníky typu AS565SB nanejvýš osvědčily, závod z Harbinu byl následně pověřen vývojem domácího analogu tohoto stroje na bázi vrtulníku typu Z-9B. Požadovaný námořní vrtulník vešel ve známost jako Z-9C od svého „suchozemského“ protějšku se odlišoval zejména instalací speciálního vybavení pro vyhledávání hladinových a ponorkových plavidel. Vrtulníky typu Z-9C z prvních výrobních sérií konkrétně k detekci hladinových plavidel a vynořených periskopů ponorek používaly radiolokátor typu Agrion 15 francouzské výroby. Zmíněný radiolokátor přitom kromě vyhledávání a sledování hladinových cílů umožňuje též navádět protilodní ŘS typu YJ-83 (CH-SS-N-8) na cíle nacházející se za horizontem. K vyhledávání ponořených ponorek zase vrtulníky typu Z-9C z prvních výrobních sérií využívaly ponorný sonar typu Thomson Sintra HS-12 francouzské výroby. Vrtulníky typu Z-9C, které byly vyrobeny od konce roku 2003, ale obdržely radiolokátor typu KLC-1 čínské výroby, který není ničím jiným, než licenční kopií radiolokátoru typu Agrion 15, a ponorný sonar typu „Type 605“. Posledně uvedené zařízení zase není ničím jiným, než kopií amerického typu AN/AQS-13B. V březnu roku 2015 byl navíc vrtulník typu Z-9C poprvé spatřen s instalaci nízkofrekvenčního sonaru neznámého typu, který se nápadně podobá americkému sonaru typu AN/AQS-22. Naproti tomu detektor magnetických anomálií (MAD) se součástí vybavení vrtulníku typu Z-9C nikdy nestal, stejně jako akustické bóje. Torpéda typu Mk.44, která byla používána vrtulníky typu AS565SB, ale Číňané považovali již za morálně zastaralá. Z tohoto důvodu vsadili na torpédo typu Mk.46 mod.1. Výrobu zmíněného torpéda v ČLR pod označením Yu-7 ale provázely nemalé potíže. Ty se přitom týkaly zejména naváděcího systému. Z tohoto důvodu se součástí zbraňového systému většiny vrtulníků typu Z-9C nakonec stalo torpédo typu A244/S Whitehead italské značky WASS, která má dosah 6 km. Díky tomu, že zmíněné torpédo dosahuje rychlosti 72 km/h, cíl nacházející se na hranici dosahu je schopno zasáhnout za pouhých 9 min. Číňané přitom v roce 1987 zakoupili okolo 40-ti těchto torpéd. Později se navíc součástí zbraňového arsenálu vrtulníků typu Z-9C stalo torpédo typu ET52, které není ničím jiným, než čínským derivátem torpéda typu A244/S s některými technologiemi torpéda typu Mk.46 mod.1. Na postranní trupové závěsníky vrtulníku typu Z-9C lze přitom umístit dvě torpéda. Vrtulník typu Z-9C se dočkal sériové výroby hned ve třech subverzích. Kromě subverze protiponorkové se jednalo o subverzi pro pátrací a záchrannou činnost a subverzi cvičnou (Z-9CJ?). Později byly navíc některé vrtulníky typu Z-9C upraveny na ozbrojené speciály k přímé palebné podpoře a ničení nechráněných cílů, aby mohly zajišťovat podporu operací zaměřených proti somálským pirátům. Vrtulníky typu Z-9C se na nějakou dobu staly, spolu s vrtulníky typu Ka-28 (Helix) ruské výroby, které si Číňané pořídili v letech 1997 až 2000 v počtu deseti exemplářů, jedinými palubními vrtulníky PLANAF. Teprve až v roce 2012 začaly flotilu těchto strojů doplňovat pokročilejší námořní vrtulníky typu Z-9D. PLANAF přitom vrtulníky typu Z-9C provozuje ze všech plavidel, která jsou opatřena heliporty, včetně torpédoborců „Type 052“ (Luhu class) a „Type 051B“ (Luhai class) a fregat „Type 053H2G“ (Jiangwei I class) a „Type 053H3“ (Jiangwei II class). Formálně však většina těchto strojů spadá pod útvary s domovskými základnami Qingdao, Ning-po a Zucheng, které se nacházejí na východním pobřeží. Další vrtulníky typu Z-9C formálně provozuje útvar, jehož domovská základna Sanya se nachází na ostrově Hainan. Určitý počet těchto vrtulníků je ale provozován též velitelstvím PLANAF ze základny Huangdicun. Tyto vrtulníky konkrétně zastávají roli spojovacích strojů. PLANAF přitom vrtulníky typu Z-9C s oblibou používá k provokacím sousedních států v Jihočínském moři.

Verze:

Z-9C (protiponorkový) – základní výše popsaná modifikace vrtulníku typu Z-9C určená k vyhledávání a ničení ponorkových plavidel. Součástí vybavení tohoto modelu se stal radiolokátor typu Agrion 15 nebo KLC-1 a ponorný sonar typu Thomson Sintra HS-12 nebo Type 605. Na postranní trupové závěsníky vrtulníku typu Z-9C lze umístit dvě torpéda typu Yu-7, A244/S nebo ET52.

Z-9C (pátrací-záchranný) – subverze vrtulníku typu Z-9C určená k pátrací a záchranné činnosti (SAR) na moři. Tento model se vyznačuje instalací vyhledávacího světlometu na levoboku přídě trupu, otočné kulovité věžičky termovizního systému (FLIR) na pravoboku špice trupu a elektricky ovládaného navijáku na pravoboku trupu, přímo nad zadními vstupními dveřmi. Uvnitř kabiny tohoto modelu se nachází zdravotnické vybavení.

Z-9CJ? – subverze vrtulníku typu Z-9C určená k výcviku pilotů. Tento model se vyznačuje absencí speciálního protiponorkového vybavení v podobě ponorného sonaru a postranních zbraňových závěsníků. Vrtulníky typu Z-9CJ jsou provozovány námořní leteckou akademií a nesou efektní tmavě modro-světle šedý kabát, zatímco všechny ostatní subverze vrtulníku typu Z-9C mají světle šedý finální nástřik.

Z-9C (útočný) – speciální modifikace pátrací-záchranné subverze vrtulníku typu Z-9C určená k přímé palebné podpoře a ničení nechráněných cílů v rámci boje s námořními piráty. Tento model se vyznačuje instalací jednoho páru zbraňových závěsníků pod nosníkem, který prochází posledním párem dveří kabiny alá útočný Z-9W. Kromě toho postrádá instalaci vyhledávacího světlometu. Kulovité pouzdro FLIR se u tohoto modelu nachází nad pilotní kabinou, na pozici levého hřbetního okénka, a nikoliv na pravoboku špice trupu. Naproti tomu instalaci navijáku nad pravými zadními vstupními dveřmi zůstala u tohoto modelu zachována. Na tento model byl speciálně pro potřeby podpory operací zaměřených proti somálským pirátům upraven blíže nespecifikovaný počet vrtulníků typu Z-9C. K bojovým operacím přitom tyto stroje obvykle vyrážely se střeleckým kontejnerem typu PC-1A s 12,7 mm kulometem na pravém a blokem s 57 mm neřízenými raketami na levém zbraňovém závěsníku.

Z-9EC – exportní modifikace vrtulníku typu Z-9C s modifikovanou avionikou. Prvním provozovatelem vrtulníku typu Z-9EC se stal Pákistán. Pákistán si přitom v roce 2005 objednal šest těchto strojů. Protože Pákistánci požadovali zásadní úpravu avioniky, dodávka zmíněných strojů byla uskutečněna až v letech 2009 až 2010. Pákistánské Z-9EC lze přitom od vrtulníků typu Z-9C ze stavu PLA snadno rozpoznat díky instalaci antén výstražného RL systému na bocích špice trupu. Zatímco čtyři z nich Pákistánci provozují z fregat třídy Zulfiquar, další vrtulník typu Z-9EC operuje z fregaty Oliver Harazd Perry, ten poslední působí z paluby tankeru PNS Moawin. V červnu roku 2013 bylo zveřejněno, že si dva tyto stroje objednal též Bangladéš. Měsíc nato byl oznámen podpis kontraktu na osm vrtulníků typu Z-9EC s Venezuelou. Oba zmíněné kontrakty ale nakonec zůstaly nevyplněny. Důvodem toho byla skutečnost, že oba zmínění zákazníci nebyli spokojeni s efektivitou protiponorkového vybavení tohoto stroje. Pákistán se tak nakonec stal jediným provozovatelem vrtulníku typu Z-9EC.

Vyrobeno:  24? exemplářů modelu Z-9C, 4? exempláře modelu Z-9CJ? a šest exemplářů modelu Z-9EC

Uživatelé:  Z-9C: ČLR (PLANAF), Z-9EC: Pákistán

 

 

Posádka:    ?

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Zhuzhou WZ-8A (modifikace francouzského typu Turboméca Arriel-1C2) s max. výkonem po 736 hp

Radar:        pátrací impulsní dopplerovský radiolokátor typu Agrion 15 francouzské výroby nebo KLC-1 čínské výroby (kopie francouzského typu Agrion 15), instalovaný ve špici trupu. Zmíněný radiolokátor slouží k vyhledávání a zaměřování hladinových plavidel a vynořených sonarů ponorek. Kromě toho umožňuje navádět protilodní ŘS typu YJ-83 (CH-SS-N-8) na cíle nacházející se za horizontem.

Vybavení:   ponorný sonar typu Thomson Sintra HS-12 francouzské výroby nebo Type 605 čínské výroby (kopie amerického typu AN/AQS-13B)

Výzbroj:     dvě torpéda typu Yu-7 čínské výroby (kopie amerického typu Mk.46 mod.1), A244/S italské výroby nebo ET52 čínské výroby (upravená kopie italského typu A244/S), přepravovaná na postranních trupových závěsnících

 

 

TTD:  
Ø nosného rotoru: 12,00 m
Ø ocasního rotoru: 1,10 m
Celková délka: 13,72 m
Délka trupu: 12,04 m
Výška: 3,97 m
Prázdná hmotnost: 3 040 kg
Max. vzletová hmotnost: 4 250 kg
Max. rychlost: 278 km/h
Praktický dostup: 4 400 m
Max. dolet: 611 km

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 28.12.2022