Changhe Z-8

 

Typ:  středně těžký námořní víceúčelový obojživelný vrtulník uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci (kopie francouzského typu Aérospatiale SA321Ja Super Frélon)

Určení:  přeprava osob a nákladu mezi pevninou a námořními plavidly, záchranná a pátrací činnost na moři, přeprava a shoz výsadku a odsun raněných

Historie:  Protože vývoj jednomotorového transportního vrtulníku s turbohřídelovým pohonem typu Z-6 skončil absolutním fiaskem, v polovině 70. let se všechny ozbrojené složky ČLR, včetně civilního sektoru, musely nadále plně spoléhat na tehdy již beznadějně morálně zastaralé jednomotorové pístové vrtulníky typu Z-5 (závodem z Harbinu na základě licence vyráběná kopie sovětského typu Mil Mi-4 Hound A). Vzhledem k tomu, že nákup nové techniky této kategorie v SSSR tehdy již nepřicházel v úvahu, neboť ČLR k tomuto svému někdejšímu vojensko-politickému spojenci už od 60. let zaujímala vysloveně nepřátelský postoj, do středu pozornosti Číňanů se následně dostal palubní vrtulník typu SA321Ja Super Frélon francouzské konstrukce. Protože tento stroj nezaznamenal příliš velký exportní úspěch, Francouzská vláda dala jeho vývozu do ČLR ochotně zelenou. V letech 1977 až 1978 Číňané převzali celkem 13 vrtulníků typu SA321Ja Super Frélon ve dvou verzích, a to protiponorkové a pátrací-záchranné. Protože Francouzi nebyli přístupni dodat Číňanům protiponorkové vrtulníky typu SA321Ja Super Frélon s identickým vybavením, které používali na svých vrtulnících, předtím na ně nainstalovali jiné vybavení mající horší parametry. Instalace odlišného protiponorkového vybavení ale dodávku protiponorkových SA321Ja Super Frélon zpozdila o celé dva roky proti původním plánům. PLANAF vrtulníky typu SA321Ja Super Frélon zpočátku provozovalo výhradně z pozemních základen. První úspěšné přistání jednoho z těchto strojů v barvách PLANAF na palubě námořního plavidla bylo uskutečněno dne 3. ledna 1980. Jelikož již tehdy šlo o bezperspektivní stroj, který se navíc již několik let nevyráběl, s kladnou odezvou se setkal též transfer výrobních technologií. Produkcí licenční kopie vrtulníku typu SA321Ja Super Frélon, která vešla ve známost pod označením Z-8, byl přitom pověřen, v roce 1975, závod z Changhe. Práce na přípravě výrobní linky tohoto stroje se rozeběhly v roce 1976. Se zahájením letových zkoušek se počítalo tři roky nato. Produkci pohonné jednotky Super Frélonu v podobě turbohřídelového motoru typu Tuboméca IIIC dostal zase na starost závod z Changzhou. Čínský derivát této pohonné jednotky vešel ve známost jako WZ-6 a pozemními zkouškami, jejichž součástí se staly též zkoušky provozní životnosti, prošel v letech 1980 až 1982. Přestože již v roce 1979 celý program Z-8 oficiálně zastavily rozsáhlé ekonomické reformy, práce na toto téma postupovaly pomalým tempem nadále, a to za využití velmi omezených vnitřních zdrojů výrobce. Již v červnu roku 1984 ale celý program Z-8 opět získal oficiální status. První prototyp tohoto námořního stroje se proto od země poprvé odpoutal až dne 11. prosince 1985. Typový certifikát vrtulník typu Z-8 obdržel v roce 1989. Zahájení produkce bylo ale oficiálně schváleno až v roce 1994. To již bylo veškeré palubní vybavení tohoto stroje možné považovat za beznadějně morálně zastaralou techniku. Kuli problémům s pohonnými jednotkami do konce 90. let brány závodu z Changhe opustilo pouhých osm sériových Z-8. Další várku vrtulníků typu Z-8 (ve verzi Z-8J) PLANAF převzalo až v roce 2002. Ten samý rok byl tento stroj zařazen též (ve verzi Z-8A) do výzbroje PLA. Vzhledem k tomu, že jsou vrtulníky řady Z-8 pro činnost z palub torpédoborců a křižníků PLAN příliš velké, PLANAF bylo nuceno tyto stroje zpočátku provozovat pouze z palub těžkých zásobovacích plavidel a výsadkových plavidel třídy „Type 072-II“ (Yuting class). Později se ale vrtulníky řady Z-8 začaly objevovat též na palubě první letadlové lodě PLAN Liaoning (CV-16).

Verze:

Z-8 – první sériově vyráběná modifikace vrtulníku typu Z-8. Pohon tohoto modelu obstarávají tři turbohřídelové motory typu WZ-6 (kopie francouzského typu Tuboméca IIIC) s max. výkonem po 1 190 hp. Přestože jde o námořní transportní stroj, není uzpůsoben pro činnost z palub hladinových plavidel. PLANAF první exempláře vrtulníku typu Z-8 převzalo na konci 90. let. Vzhledem k mizerné výrobní kvalitě se produkce tohoto modelu nakonec omezila na pouhých osm exemplářů.

Z-8J – pokročilá modifikace transportního vrtulníku typu Z-8. Díky instalaci modifikovaného podvozku tento model může, na rozdíl od předchozího modelu, působit i z palub hladinových plavidel. Do výzbroje PLANAF byl vrtulník typu Z-8J zařazen v roce 2002. Součástí výzbroje PLANAF se stalo nejméně šest těchto strojů. Nejméně dva z nich (9566 a 9576) operují z paluby první letadlové lodě PLAN Liaoning (CV-16).

Z-8A – transportní-výsadková modifikace námořního vrtulníku typu Z-8 vzešlá ze zadání PLA. Vývoj vrtulníku typu Z-8A byl zahájen v polovině 90. let. Konstrukční certifikát tento model obdržel v únoru roku 1999. Na vojskových zkouškách, které byly realizovány v roce 2001, se podílely dva prototypy. Ty se přitom od budoucích sériových strojů odlišovaly instalací jednoduššího hlavního podvozku trubkové konstrukce bez vyrovnávacích plováků. Letové výkony prototypů vrtulníku typu Z-8A ale nebylo možné považovat, díky nedostatečnému výkonu motorů typu WZ-6A, za vyhovující. S kritikou se přitom setkala též výrobní kvalita. Z tohoto důvodu PLA nakonec, od listopadu roku 2002, převzalo pouhých devět sériových Z-8A. Tomu následovala objednávka dalších vrtulníků typu Mi-17-V5 ruské výroby. Sériové armádní Z-8A se od námořních Z-8 z hlediska vnějšího vzhledu nikterak neliší. Od modelu Z-8 je tak lze rozpoznat jenom díky odlišnému kamuflážnímu nátěru. Zatímco vrtulníky typu Z-8A mají zelený kamuflážní nátěr, vrtulníky typu Z-8K létají ve světle šedém kabátu.

Z-8F – pokročilá civilní víceúčelová modifikace vrtulníku typu Z-8. Tento model se vyznačuje instalací silnějších 1 877 hp turbohřídelových motorů typu PT6A-67B kanadské značky Pratt & Whitney Canada v modifikované hřbetní trupové nástavbě s aerodynamičtějším profilem. V souvislosti se záměnou motorů typu WZ-6 motory typu PT6A-67B dvojici kruhových lapačů vzduchu, která se nacházela v čele hřbetní nástavby, nahradila dvojice postranních kovovými síty krytých lapačů s obdélníkovým průřezem. Z toho samého důvodu výfukové trubice, které se nacházejí na bocích hřbetní nástavby, obdržely výrazně menší průřez. Kromě výše uvedeného byl vrtulník typu Z-8F opatřen též novým nosným rotorem s kompozitními listy a elektrickým odmrazovacím systémem a novým avionickým vybavením. Díky instalaci motorů typu PT6A-67B tento model může operovat i v lokalitách s velkou nadmořskou výškou nebo vysokou teplotou vzduchu. Kromě toho disponuje větší nosností a schopností visu v konfiguraci s max. vzletovou hmotností ve výšce až 4 700 m. Protože před zahájením letových zkoušek musel být první prototyp vrtulníku Z-8F odeslán do Kanady, za účelem vnesení některých úprav do konstrukce pohonných jednotek, od země se tento stroj nakonec poprvé odpoutal až v srpnu roku 2004. První let tohoto stroje byl přitom naplánován na druhou čtvrtinu toho samého roku. Do výrobního programu závodu z Changhe byl vrtulník typu Z-8F zaveden v roce 2006. Nejméně 18 těchto strojů brány závodu opustilo v požární verzi Z-8WJS. Další byly dokončeny ve vojenských verzích Z-8K, Z-8KA, Z-8KH a Z-8B. 

Z-8S – speciální modifikace palubního transportního vrtulníku typu Z-8J určená pro pátrací a záchrannou činnost na moři. Tento model se vyznačuje instalací modifikovaného avionického vybavení, elektricky ovládaného navijáku na pravém boku trupu, přímo nad dveřmi kabiny, kulovité věžičky elektro-optického pozorovacího systému na pravém boku špice trupu, přímo pod zasklením pilotní kabiny, a pátracího světlometu pod špicí trupu, vlevo od podélné osy. Prototyp pátracího speciálu Z-8S se do oblak poprvé vydal dne 25. prosince 2004. Součástí výzbroje PLANAF se staly nejméně dva tyto stroje.

Z-8K – speciální modifikace vrtulníku typu Z-8F určená pro pátrací a záchrannou činnost. Tento model vzešel ze zadání PLAAF a obdržel, obdobně jako námořní pátrací speciál typu Z-8S, instalaci elektricky ovládaného navijáku na pravém boku trupu, přímo nad dveřmi kabiny, kulovité věžičky elektro-optického pozorovacího systému na pravém boku špice trupu, přímo pod zasklením pilotní kabiny, a pátracího světlometu pod špicí trupu. Pod špicí trupu některých exemplářů speciálu typu Z-8K se ale nachází nevelký kopulovitý dielektrický kryt. Ten s největší pravděpodobností ukrývá anténu radaru, který slouží pro sledování terénu při letu v malé výšce. Pátrací Z-8K ale obdržely též instalaci snímačů výstražného RL systému na bocích špice trupu a výmetnic klamných cílů na bocích zadní části trupu. Pátrací speciál Z-8K je provozován přibližně od roku 2007 26. leteckou divizí PLAAF. Součástí výzbroje PLAAF se stalo nejméně 12 těchto strojů.

Z-8KA – transportní-výsadková modifikace pátracího-záchranného speciálu typu Z-8K. Tento model je provozován PLAAF a z hlediska vnějšího vzhledu se od modelu Z-8K nikterak neliší. Od modelu Z-8K jej tak lze rozpoznat jenom díky odlišnému kamuflážnímu nátěru. Zatímco vrtulníky typu Z-8KA mají zelený kamuflážní nátěr, vrtulníky typu Z-8K létají v bílo-modrém kabátu. Součástí výzbroje PLAAF se stalo nejméně osm těchto strojů.

Z-8WJS – speciální modifikace vrtulníku typu Z-8F používaná čínskou policií (Wu Jing Senlin) k boji s lesními požáry. Tento model byl postaven v počtu nejméně 18-ti exemplářů.

Z-8JH – speciální sanitní modifikace palubního transportního vrtulníku typu Z-8J. Tento model slouží k přepravě nemocných a raněných. Sanitní speciál typu Z-8JH se stal součástí výzbroje PLANAF v počtu nejméně čtyř exemplářů. Později nejméně jeden z těchto strojů obdržel instalaci otočného kulovitého pouzdra elektro-optického pozorovacího systému pod příďovým krytem radiolokátoru a nosníků se dvěma páry zbraňových závěsníků, na kterých lze přepravovat raketové bloky a střelecké kontejnery, na bocích střední části trupu, přímo před hlavním podvozkem. Posláním takto modifikovaného speciálu typu Z-8JH se stal boj se somálskými námořními piráty. Nejméně dva exempláře sanitního speciálu typu Z-8JH (9516 a 9546) operují z paluby první letadlové lodě PLAN Liaoning (CV-16).

Z-8KH – pokročilá modifikace pátracího-záchranného speciálu typu Z-8K. Tento model se vyznačuje instalací výmetnic klamných cílů na postranních plovácích a jen provozován, od počátku 2010, jednotkou PLAAF operující z Hong Kongu v počtu čtyř exemplářů.

Z-18 (AC313) – vývojový derivát vrtulníku typu Z-8F s přepracovaným trupem bez člunovitého břicha a novou avionikou. První prototyp tohoto modelu se do oblak poprvé vydal dne 18. března 2010. viz. samostatný text

Z-8B – transportní-výsadková modifikace pátracího-záchranného speciálu typu Z-8KH vzešlá ze zadání PLA. Tento model obdržel jednodušší hlavní podvozek bez vyrovnávacích plováků obdobné konstrukce, jakou měl hlavní podvozek prototypů modelu Z-8A, a „skleněný“ kokpit z civilního vrtulníku typu AC313. Pohon tohoto modelu navíc údajně obstarávají motory typu PT6A-67B kanadské značky Pratt & Whitney Canada. Později byly některé sériové Z-8B zpětně opatřeny postranními vyrovnávacími plováky. To přitom posádce zajistilo větší šanci na přežití při nouzovém přistání na hladině moře. První takto modifikovaný vrtulník typu Z-8B byl zpozorován v červenci roku 2015.

Vyrobeno:  nejméně 50 sériových strojů

Uživatelé:  ČLR (PLA, PLAAF a PLANAF)

 

Z-8

 

Posádka:    dva piloti

Pohon:        tři turbohřídelové motory typu Changzhou WZ-6 (kopie francouzského typu Tuboméca IIIC) s max. výkonem po 1 190 hp

Radar:        povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř kopulovitého krytu vystupujícího ze špice trupu

Kapacita:    39 osob, 27 výsadkářů, 15 ležících raněných s lékařským doprovodem nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny, nebo náklad do celkové hmotnosti 5 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:     žádná

 

 

TTD:     
Ø nosného rotoru:  18,90 m
Ø ocasního rotoru: 4,00 m
Celková délka: 23,05 m
Délka trupu:   19,40 m
Výška: 6,66 m
Prázdná hmotnost: 6 983 kg
Max. vzletová hmotnost: 13 000 kg
Max. rychlost: 266 km/h
Praktický dostup:   6 000 m
Max. dolet:    830 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 4.1.2017