Harbin/Changhe Z-20

Typ:  středně těžký víceúčelový vrtulník

Určení:  přeprava nákladu a osob, přeprava a shoz výsadku, odsun raněných a přímá palebná podpora pozemních jednotek

Historie:  Konec 70. let sebou přinesl razantní oteplení politických vztahů komunistické ČLR se západem. Tato změna přitom Číňanům zajistila přístup k letecké technice západní provenience. V roce 1985 si tak mohli objednat transportní vrtulníky typu S-70C-2 Blackhawk americké značky Sikorsky. Protože krátce nato veškeré obchodní vztahy ČLR se západem zcela zpřetrhalo krvavé potlačení lidového povstání na Tiananmenském náměstí, k němuž došlo v červnu roku 1989, dodávky těchto výkonných vrtulníků se nakonec zastavily na pouhých 24-ti exemplářích. Ty přitom Číňané převzali ještě v roce 1985. Původní plány ale počítaly s pořízením více než 150-ti sériových S-70C-2. Všechny vrtulníky typu S-70C-2 vyvezené do ČLR byly vybaveny motory typu T700-GE-701A a povětrnostním radiolokátorem. Přibližně polovina z nich obdržela též instalaci systému pro nesení vnějších podvěsů typu ESSS. Provozovatelem všech vrtulníků typu S-70C-2 se stalo PLA. PLA přitom tyto stroje vzhledem k jejich značné výkonnosti provozuje ve vysokohorských oblastech Tibetu. Jejich hlavním posláním se stala přeprava vojáků a pátrací a záchranná činnost. Dva z nich slouží pro přepravu VIP osob. Tyto dva exempláře vrtulníku typu S-70C-2 lze přitom snadno rozpoznat díky bílému nátěru s modrým pruhem na obou bocích trupu. Naproti tomu ostatní exempláře vrtulníku typu S-70C-2 provozované PLA nesou tmavě zelený kamuflážní nátěr. Díky dodávkám náhradních dílů z Taiwanu, který je též provozovatelem vrtulníků této řady, se vrtulníky typu S-70C-2 na inventáři PLA udržely do dnešních dnů. Dva z nich byly ale mezitím údajně zničeny při nehodách. Protože se vrtulník typ Z-9, který není ničím jiným, než od roku 1981 závodem z Harbinu vyráběnou licenční kopií francouzského vrtulníku typu Aérospatale Dauphin II, vzhledem k malé přepravní kapacitě (osm plně vyzbrojených vojáků) pro výsadkové operace příliš nehodí, zatímco produkci těžšího námořního vrtulníku typu Z-8, který je zase závodem z Changhe vyráběnou kopií vrtulníku typu Aérospatiale Super Frélon, sužovaly potíže technického rázu, od roku 1991 začali Číňané ve velkém nakupovat středně těžké vrtulníky řady Mi-17/-171 (Hip) ruské značky Mil. Toto by ale nebylo vůbec možné, kdyby mezitím, v roce 1991, nedošlo k rozpadu znepřáteleného SSSR. Protože byla kapacita vrtulníků řady Mi-17/-171 (Hip) pro plnění celé řady úkolů nadbytečná, na konci 90. let se 602. institut z Xianu, nyní známý jako CHRDI (China Helicopter Research and Development Institute), spolu se společnostmi HAIG (Harbin Aircraft Industry Group) z Harbinu a CAIC (Changhe Aircraft Industries Corporation) z Changhe pustil do prací na projektu nového transportního vrtulníku se vzletovou hmotností řádu 10 t, tedy vrtulníku kategorie S-70. Zmíněný vrtulník vešel ve známost pod označením Z-20 a svým vzezřením se nápadně podobá vrtulníku typu S-70C-2. Za přímou kopii tohoto úspěšného amerického stroje jej ale nelze považovat, neboť je opatřen delší kabinou, odlišně tvarovaným ocasním nosníkem, pětilistým a nikoliv čtyřlistým nosným rotorem a odlišně tvarovanou hřbetní nástavbou. Odlišná je též instalace podvozku. Kuli vytíženosti 602. institutu a společnosti CAIC programem bitevního speciálu typu Z-10, který měl vyšší prioritu, veškeré práce na téma Z-20 zpočátku postupovaly velmi pomalu. Na plné obrátky se vývoj tohoto středně těžkého transportního vrtulníku rozeběhl teprve až v roce 2010, kdy se celý program bitevního speciálu typu Z-10 podařilo konečně dotáhnout do stádia sériové výroby. První prototyp vrtulníku typu Z-20 byl údajně dokončen v prosinci roku 2012. Existence letového prototypu tohoto stroje je známa ze satelitních snímků, které pocházející z října roku 2013. Tehdy byl zmíněný prototyp zachycen na stojánce podnikového letiště závodu společnosti HAIG. Krátce předtím, v srpnu toho samého roku, se podařilo pořídit též fotografii neletového prototypu při převozu ke statickým zkouškám. První letový prototyp vrtulníku typu Z-20 (bílá 20001) se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 23. prosince 2013. Do dnešních dnů se do zkušebního programu zapojily nejméně další tři prototypy (bílá 632, 633 a 635). Jaké motory prototypy vrtulníků typu Z-20 pohánějí, není bohužel známo. S největší pravděpodobností ale pude o kanadské motory typu PT6C-67C nebo čínské motory typu WZ-9, tedy motory, které pohánějí bitevní vrtulníky řady Z-10. Sériové Z-20 však budou zřejmě pohánět motory typu WZ-10, WZ-11 (derivát typu Pratt & Whitney Canada PT6C-67) nebo WZ-16 (derivát typu Turbomeca Ardiden). S bitevním vrtulníkem typu Z-10 tento stroj pravděpodobně sdílí též nosný a hnací systém. Jakékoliv další informace o celém programu Z-20 nejsou bohužel známy. U útvarů PLA by tyto stroje měly v blízké budoucnosti nahradit podstatnou část flotily importovaných vrtulníků řady Mi-17/-171 (Hip) ruské výroby.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně čtyři letové prototypy a nejméně jeden neletový exemplář pro statické zkoušky

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    ?

Pohon:       dva turbohřídelové motory neznámého typu

Vybavení:  - zaměřovací: elektro-optický systém neznámého typu. Instalace otočné kulovité věžičky tohoto zařízení se nachází pod špicí trupu

                   - obranné: výstražný protiraketový systém, výstražný laserový systém a dva páry výmetnic klamných IČ/RL cílů     

Kapacita:  ?

Výzbroj:    ?

 

 

TTD:     
Ø nosného rotoru:  ?
Ø ocasního rotoru: ?
Celková délka: ?
Délka trupu:   ?
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 6.11.2016