Changhe Z-11

Typ:  lehký víceúčelový vrtulník uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci (bezlicenční vývojový derivát francouzského vrtulníku typu Aérospatiale AS350B2 Ecureuil)

Určení:  výcvik pilotů, přeprava lehkého nákladu, spojovací úkoly, odsun raněných, doprava osob na krátké vzdálenosti, přenos TV vysílání, pátrací a záchranná činnost a kultivace zemědělských ploch

Historie:  Vývoj lehkého jednomotorového víceúčelového vrtulníku typu Z-11 byl formálně schválen v roce 1989 a prakticky zahájen v roce 1992. Přestože tento stroj z konstrukčního hlediska vychází z francouzského vrtulníku typu Aérospatiale AS350B2 Ecureuil, který ČLR zakoupila v počtu čtyř exemplářů přes tchajwanské firmy v USA, není jej možné považovat za jeho přímou kopii. Drak čínského typu Z-11 má totiž odlišnou vnitřní konstrukci. Mírně odlišný je též tvar příďové partie trupu. Příď trupu čínského modelu Z-11 má totiž více protáhlý „čumák“. Číňané ale příbuznost vrtulníku typu Z-11 s francouzským vrtulníkem typu AS350B2 popírají, byť jsou tyto stroje z hlediska vnějšího vzhledu takřka identické a jejich pohon zajišťuje identický typ motoru. Dle oficiálního vyjádření jde o ryze čínský produkt. Podezřele vzájemná podoba je pak vysvětlována tvrzením, že úroveň čínských inženýrů dosáhla úrovně těch evropských, neboť sami dospěli ke shodnému řešení. První prototyp vrtulníku typu Z-11 se do oblak poprvé vydal dne 22. prosince 1994. Typový certifikát tento stroj obdržel dne 26. prosince 1996. Sériová výroba vrtulníku typu Z-11 se rozeběhla, na lince závodu z Changhe, rok nato. Oficiálně byla existence tohoto stroje celému světu přiznána v listopadu 1996 na airshow v Zhuhai. Protože má vrtulník typu Z-11 malou nosnost a navíc v době, kdy byl zaveden do sériové výroby, již představoval morálně zastaralou techniku, PLA nakonec, v srpnu 1998, převzalo jen okolo 37-ti těchto strojů v provedení se zdvojeným řízením určeném k výcviku pilotů. Pro provoz v civilním sektoru byl vrtulník typu Z-11 certifikován v dubnu roku 2001. Produkce civilních verzí tohoto stroje byla oficiálně schválena výnosem ze dne 23. prosince 2002. Provozovatelem civilních Z-11 se staly čínské bezpečnostní složky (model Z-11J) a Čínská Centrální televize CCTV. CCTV přitom svůj první Z-11 převzala dne 25. srpna 2002.

Verze:

Z-11 – první sériově vyráběná modifikace vrtulníku typu Z-11. Tento model se vyznačuje instalací motoru typu WZ-8D (kopie francouzského typu Turboméca Arriel-1D) s max. výkonem 684 hp a zastává roli cvičného a spojovacího stroje. PLA vrtulníky typu Z-11 používá od srpna roku 1998 k výcviku pilotů. Součástí výzbroje PLA se přitom stalo cca 37 těchto strojů.

Z-11-MB1 – pokročilá modifikace vrtulníku typu Z-11 s instalací silnějšího 860 hp motoru typu Turboméca Arriel-2B1A francouzské výroby a nového avionického vybavení. Součástí přístrojového vybavení tohoto modelu se přitom stal též GPS navigační systém. Díky instalaci silnějšího motoru má vrtulník typu Z-11-MB1 větší dostup (6 000 m vs 5 240 m). Kromě toho je schopen, na rozdíl od modelu Z-11, operovat i v oblastech s velkou nadmořskou výškou a vysokou teplotou vzduchu. Prototyp vrtulníku typu Z-11-MB1 se do oblak poprvé vydal dne 7. března 2003.

Z-11W – speciální ozbrojená modifikace vrtulníku typu Z-11 určená pro pozorování pozemního bojiště, předsunutý vzdušný průzkum, útoky na pozemní cíle v rámci přímé palebné podpory pozemních jednotek, boj s obrněnými vozidly protivníka a odsun raněných. Ozbrojený Z-11W se vyznačuje instalací otočného kulovitého pouzdra elektro-optického zaměřovacího systému na stropě pilotní kabiny, přímo pod nosným rotorem, pomocných „křídel“ s jedním párem zbraňových závěsníků na bocích střední části trupu, přímo za dveřmi kabiny, nového lyžového podvozku s mírně větší výškou (díky tomu tento model může operovat i z travnatých ploch) a nového přístrojového vybavení uvnitř pilotní kabiny. Součástí přístrojového vybavení tohoto modelu se přitom staly též barevné multifunkční displeje. Na postranní trupové zbraňové závěsníky ozbrojeného speciálu typu Z-11W lze umístit osm PTŘS typu HJ-8, dva raketové bloky s neřízenými raketami ráže 57 mm nebo dva kontejnery s 12,7 mm kulomety. Uvnitř kabiny tento model může přepravovat až šest plně vyzbrojených vojáků. Široká veřejnost byla s projektem vrtulníku Z-11W poprvé seznámena na Airshow China 2002, která se konala v listopadu roku 2002. Prototyp tohoto modelu se do oblak poprvé vydal dne 27. prosince 2004. Vzhledem k dostupnosti výkonnějšího typu Z-9WA z dílny závodu z Harbinu PLA o ozbrojený Z-11W nakonec neprojevilo zájem.

Z-11J – speciální modifikace vrtulníku typu Z-11 pro civilní bezpečnostní složky. Tento model vznikl v roce 2005 a kromě zdvojeného řízení obdržel též instalaci pátracího světlometu na břichu zadní části trupu a elektricky ovládaného navijáku typu Eastern HS-29700 na levém boku trupu, přímo nad dveřmi kabiny.

AC311 – vývojový derivát vrtulníku typu Z-11 s přepracovanou přídí trupu ve stylu vrtulníku typu H120 evropské značky Airbus, novým motorem a novým avionickým vybavením. Prototyp tohoto modelu se do oblak poprvé vydal dne 8. listopadu 2010. viz. samostatný text

AC301 – pokročilá civilní modifikace vrtulníku typu Z-11 s modifikovanou vnitřní konstrukcí draku, modifikovaným nosným systémem a novým avionickým vybavením. První ze dvou exemplářů tohoto modelu se do oblak poprvé vydal v roce 2011.

CZ-11 – na základě licence Argentinským závodem FAdeA (Fábrica Argentina de Aviones) pro zákazníky z řad jihoamerických zemí produkovaná kopie vrtulníku typu Z-11. Mezistátní smlouva mezi ČLR a Argentinou, která závodu FAdeA zajistila výrobní licenci pro vrtulník typu Z-11, byla podepsána dne 14. října 2011. Tomu předcházely provozní zkoušky jednoho vrtulníku typu Z-11J na území Argentiny. První „argentinský“ CZ-11 se přitom do oblak poprvé vydal dne 10. října 2012.

Vyrobeno:  nejméně 50 sériových strojů

Uživatelé:  Argentina a ČLR

 

Z-11

 

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:       jeden turbohřídelový motor typu Zhuzhou WZ-8D (kopie francouzského typu Turboméca Arriel-1D) s max. výkonem 684 hp

Kapacita:   6 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 900 kg

Výzbroj:     žádná

 

 

TTD:     
Ø nosného rotoru:  10,69 m
Ø ocasního rotoru: 1,86 m
Celková délka: 13,10 m
Délka trupu:   11,24 m
Výška: 3,14 m
Prázdná hmotnost: 1 120 kg
Max. vzletová hmotnost: 2 200 kg
Max. rychlost: 261 km/h
Praktický dostup:   5 240 m
Max. dolet:    600 km

 

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 4.1.2017