Typ:  universální terčový-výcvikový komplex

Určení:  imitace různých prostředků vzdušného napadení při výcviku obsluh raketových systémů protivzdušné obrany a protiletadlového dělostřelectva a ověřování činnosti systémů PVO

Sestava komplexu:

- osm bezpilotních vzdušných terčů čtyř různých typů (terčová raketa typu MV-R, pístový letounový terč typu MV-S, reaktivní letounový terč typu MV-SR a vrtulníkový typu VM-V)

- mobilní řídící stanice (s automatizovanými pracovišti dvou operátorů) mající podobu kontejneru umístěného na korbě nákladního terénního automobilu

- pozemní mechanické startovací katapulty

Historie:  V roce 2015 se Iževský elektromechanický závod Kulon koncernu Almaz-Antej z vlastní iniciativy pustil do prací na projektu universálního terčového-výcvikového komplexu (UMTK) typu 9F6021E Adjutant. UMTK přitom představoval přímou reakci na skutečnost, že se Ruské PVO tehdy při výcviku obsluh raketových systémů PVO muselo spoléhat zejména na terčové rakety vzniklé konverzí PLŘS starších typů protiletadlových raketových komplexů PVO. Zmíněné terčové rakety totiž již tehdy nebylo možné považovat za efektivní prostředek přípravy budoucích obsluh systémů PVO. Kromě toho se jejich zásoba postupně ztenčovala, zatímco poptávka po vzdušných terčích v souvislosti se zaváděním nových systémů PVO postupně narůstala. Protože měl UMTK typu 9F6021E být schopen imitovat všechny moderní prostředky vzdušného napadení, včetně bojových letounů, bitevních vrtulníků, bezpilotních vzdušných prostředků (UAV), okřídlených řízených střel a klouzavých řízených pum, jeho součástí se kromě mobilní pozemní řídící stanice s automatizovanými pracovišti dvou operátorů staly hned čtyři typy bezpilotních vzdušných terčů, jedna terčová raketa, dva letounové terče (jeden s pístovým a jeden s reaktivním pohonem) a jeden vrtulníkový terč. Všechny zmíněné terče (vyjma vrtulníkového) startují z pozemního mechanického katapultu a přistávají na padáku a mohou působit zcela autonomně a nebo být řízeny operátorem. Z pozemního řídícího stanoviště lze přitom řídit činnost hned šesti bezpilotních vzdušných terčů současně a současně odesílat informace o zásazích veliteli až do vzdálenosti 10 km. Uvedení celého komplexu typu 9F6021E do operační konfigurace od příjezdu na místo určení přitom nezabere více než dvě hodiny. Svůj veřejný debut si komplex typu 9F6021E odbyl na výstavě Armija 2018, která se konala v létě roku 2018 v Kubince. Tehdy již měl zmíněný komplex za sebou program závodních zkoušek. Krátce nato se rozeběhly zkoušky státní. V rámci státních zkoušek byly na konci září toho samého roku jednotlivé exempláře reaktivního bezpilotního vzdušného terče typu MV-R postřelovány PLŘS raketového komplexu typu S-300V4 (SA-23). Státní zkoušky komplexu typu 9F6021E byly završeny v dubnu roku 2021. Nyní probíhají přípravy sériové výroby. Dodávky komplexů typu 9F6021E prvním zahraničním zákazníkům by se přitom mohly rozeběhnout již v roce 2022. Vývojové plány do budoucna počítají s modifikací komplexu typu 9F6021E mající schopnost imitovat útok roje UAV. Základem takto modifikovaného komplexu typu 9F6021E se mají stát dva komplexy toho samého typu. Díky tomu bude jeho součástí větší počet terčových UAV. Sestavu modernizovaného komplexu typu 9F6021E navíc rozšíří nové typy terčových UAV mající větší rychlost a vytrvalost.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  žádní

MV-R

Reaktivní bezpilotní vzdušný terč typu MV-R zajišťuje imitaci okřídlených řízených střel a klouzavých řízených pum. Zmíněný stroj ale může též imitovat bojové letouny. Přitom dokáže vykonávat bojové manévry různých typů prostředků vzdušného napadení. Bezpilotní vzdušný terč typu MV-R se svým vzezřením nápadně podobá okřídlené střele s plochou dráhou letu a má štíhlý vřetenovitý trup s kruhovým průřezem a ogiválním příďovým a koncovým aerodynamickým krytem, poměrně krátké dolnoplošně uspořádané přímé křídlo s lichoběžníkovým půdorysem, středoplošně uspořádanou lichoběžníkovou VOP a zdvojenou lichoběžníkovou kýlovku. Zdvojená kýlovka je přitom uchycena k dolní ploše VOP. Pohon bezpilotního vzdušného terče typu MV-R obstarává malý dvouproudový motorek. Instalace zmíněného motorku se přitom nachází uvnitř krátké vřetenovité gondoly (s kruhovým lapačem v čele a kruhovou tryskou na zádi), která je uchycena k břichu trupu, na úrovni křídla. Bezpilotní vzdušný terč typu MV-R startuje z přenosného mechanického katapultu a přistává na padáku.

Navádění:   inerciální + rádiové povelové