K-37 (AA-X-13)

Typ:  letecká protiletadlová řízená střela velmi velkého dosahu

Určení:  ničení vzdušných cílů (bombardovací letouny, stíhací letouny, letouny AWACS, letouny REB, průzkumné letouny, transportní letouny, vrtulníky, křižující střely …) nacházejících se ve velkých i v malých výškách útokem ze zadní i z přední polosféry za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci

Vyvinul:  Vympel

Verze:

K-37 (iz.610) (AA-X-13) – první modifikace střely typu K-37 (AA-X-13). Naváděcí systém tohoto modelu spolupracuje s radiolokátorem typu RP-31M Zaslon-M těžkého přepadového stíhacího letounu typu MiG-31M (Foxhound B). Vzhledem k tomu, že zmíněný letoun nepřekročil prototypové stádium, tato modifikace střely typu K-37 (AA-X-13) se nakonec nedočkala sériové výroby.

R-37M (iz.610M) / K-37M / RVV-BD (AA-13A Axehead) – pokročilá modifikace střely typu K-37 (AA-X-13) s instalací odhazovatelného urychlovacího raketového motoru na TPL a nové naváděcí soustavy. Naváděcí systém tohoto modelu spolupracuje s  radiolokátorem typu RP-31AM Zaslon-AM přepadového stíhacího letounu typu MiG-31BM (Foxhound C). Do výzbroje VVS byla střela typu R-37M (AA-13A Axehead) oficiálně přijata v roce 2014. viz. samostatný text

Historie:  Protiletadlová řízená střela (PLŘS) velmi velkého dosahu s kombinovaným pasivním-aktivním radiolokačním samonavedením typu K-37 (AA-X-13) vzešla z výnosu ze dne 8. dubna 1983. Tento nástupce obdobně koncipované dalekodosahové střely typu R-33 (AA-9 Amos) tvoří jednu z komponent zbraňového systému přepadového stíhacího letounu typu MiG-31M (Foxhound B), který není ničím jiným, než pokročilou modifikací přepadového stíhacího letounu typu MiG-31 (Foxhound A). Součástí zbraňového systému tohoto radarem typu RP-31M Zaslon-M vybaveného přepadového stíhače se přitom stalo šest střel typu K-37 (AA-X-13). Naproti tomu raketový arsenál staršího MiGu-31 (Foxhound A), který je vybaven méně výkonným radarem typu RP-31 Zaslon (Flash Dance), se sestává ze čtyř PLŘS s kombinovaným pasivním-aktivním radiolokačním samonavedením typu R-33 (AA-9 Amos) a dvou méně výkonných PLŘS velkého dosahu s pasivní IČ samonaváděcí soustavou typu R-40TD/-40TD1 (AA-6 Acrid). Svého předchůdce v podobě PLŘS typu R-33 (AA-9 Amos) střela typu K-37 (AA-X-13) překonává manévrovacími schopnostmi, odolností naváděcí soustavy vůči elektronickému rušení a dosahem. Zatímco při standardní letové trajektorii dálkový dosah střely typu K-37 (AA-X-13) činí 150 km, při balistické dráze letu je tato zbraň schopna zasáhnout cíl vzdálený až 400 km. Na takto velké vzdálenosti lze ale za pomoci PLŘS typu K-37 (AA-X-13) ničit pouze rozměrné vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření, jakými jsou např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB. Svým vzezřením se tato zbraň velmi podobá svému méně výkonnému předchůdci v podobě střely typu R-33 (AA-9 Amos). Protože se střela typu K-37 (AA-X-13) měla stát též součástí zbraňového systému vyvíjených stíhacích letounů 5. generace, které počítaly s přepravou podvěsné výzbroje uvnitř zbraňových šachet, kromě stabilizátorů se znatelně menším rozpětím tato zbraň obdržela též sklopitelné záďové ovládací plochy. Kromě toho se střela typu K-37 (AA-X-13) od střely typu R-33 (AA-9 Amos) odlišuje instalací více zakřiveného příďového ogiválního dielektrického krytu naváděcí hlavice. Naproti tomu průměr těla obou dvou zmíněných zbraní, R-33 (AA-9 Amos) a K-37 (AA-X-13), je identický. Úvodní projekt střely K-37 (AA-X-13) spatřil světlo světa v roce 1983. Střelecké zkoušky této zbraně se rozeběhly v roce 1988. Tehdy ze zbraňových závěsníků jednoho z prototypů přepadového MiGu-31M (Foxhound B) odstartovalo, k neřízenému letu, celkem 10 těchto střel. V následujícím roce bylo vypuštěno dalších šest střel typu K-37 (AA-X-13). Zatímco let čtyř z nich probíhal po předem naprogramované dráze, zbylé dvě tyto střely byly již opatřeny samonaváděcí hlavicí. Dne 13. února 1992 byla tato střela spolu se svým nosičem v podobě přepadového stíhacího MiGu-31M (Foxhound B) prezentována vrchním představitelům států SNS na letišti Mačulišči, které se nachází poblíž Minsku. Tomu v dubnu roku 1994 následoval sestřel vzdušného cíle vzdáleného rekordních 228 km. Protože ale rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která v 90. letech zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska, nedovolil přepadovému stíhacímu MiGu-31M (Foxhound B) překročit prototypové stádium, zkoušky střely typu K-37 (AA-X-13) byly již v roce 1997 zastaveny. Ten samý rok si tato zbraň odbyla svůj veřejný debut na airshow MAKS 97.

K-37 (AA-X-13)

Uživatelé:  žádní

Nosič:  MiG-31M (Foxhound B) - 6 ks

Naváděcí systém:  inerciální systém s povelovou korekcí (navádění v počáteční a střední fázi letu) + poloaktivní/aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče nebo na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) typu MFBU-610 (9B1388) (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  fragmentovaná-trhavá o hmotnosti 47 kg s bezkontaktním rádiovým přibližovacím zapalovačem a mechanickým nárazovým zapalovačem

^* platí pouze pro vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření (např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB)

Poslední úpravy provedeny dne: 11.9.2018