K-14

Typ:  letecká protiletadlová řízená střela krátkého dosahu

Určení:  ničení vzdušných cílů na krátké vzdálenosti útokem ze všech příletových směrů

Vyvinul:  Molnija (do roku 1976 známa jako PKPK Minaviaproma)/Vympel

Verze:  žádné

Historie:  Prakticky souběžně s vývojem nejpokročilejší modifikace sovětského Sidewinderu, známé jako R-13M1 (K-13M1), se konstrukční kancelář PKPK Minaviaproma (OKB-4) zabývala též pracemi na projektu kvalitativního nástupce této zbraně disponujícího schopností napadat vzdušné cíle ze všech příletových směrů. Střely typu R-13M/M1 z dílny konstrukční kanceláře Vympel byly totiž schopny napadat nepřátelské letouny z přední polosféry pouze v případě, když měly zapnutou forsáž. Zmíněná krátkodosahová PLŘS vešla ve známost pod označením K-14 a spolu s paralelně vyvíjenou krátkodosahovou PLŘS typu K-73 (nástupce lehčí a agilnější střely typu R-60), na které zase pracovala konstrukční kancelář Vympel, se měla stát součástí zbraňového systému prvních sovětských stíhačů 4. generace v podobě letounů řady MiG-29 a Su-27. Ty přitom vznikly v rámci programu PFI, který představoval přímou reakci na americké stíhací letouny řady F-14 Tomcat, F-15 Eagle a F-16 Fightning Falcon. Přestože byla PKPK Minaviaproma vývojem střely typu K-14 pověřena dne 22. února 1973, předběžný návrh této zbraně, která nebyla ničím jiným, než vývojovým derivátem modelu R-3/-13M, spatřil světlo světa teprve až v roce 1975. Příslušné technické zadání totiž nebylo k dispozici dříve než dne 27. listopadu 1974. Úvodní projekt střely typu K-14 byl zpracován rok nato. V roce 1977, tedy krátce po smrti šéfkonstruktéra NPO Molnija M.R. Bisnovala, byly s přihlédnutím na značnou vytíženost této konstrukční kanceláře projektem kosmického raketoplánu typu Buran další práce na téma K-14 svěřeny konkurenční konstrukční kanceláři Vympel. Protože mezitím z pokročilejšího modelu K-73 (budoucí R-73) vzešla zbraň disponující schopností útoků na vzdušné cíle nejen v manévrovém vzdušném boji, ale i ze všech příletových směrů, celý program konzervativněji pojaté střely typu K-14 byl krátce nato, výnosem ze dne 14. června 1979, zcela zastaven. Do tohoto data stihlo ze zbraňových závěsníků jednoho z prvních MiGů-23ML k letu po předem naprogramované dráze odstartovat pouhých pět zkušebních exemplářů této zbraně. Všechny zmíněné střelby byly přitom realizovány v průběhu roku 1978.

Uživatelé:  žádní

Nosič:  v případě zahájení sériové výroby MiG-29 (‘Fulcrum’) a Su-27 (‘Flanker’)

Naváděcí systém:  pasivní IČ samonaváděcí hlavice

Pohon:  jeden raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  ?

Poslední úpravy provedeny dne: 4.3.2012