R-60M/-60MK (AA-8B Aphid)

Typ:  pokročilá modifikace letecké protiletadlové řízené střely krátkého dosahu typu R-60/-60K

Určení:  primárně ničení vzdušných cílů (stíhací letouny, bombardovací letouny …) nacházejících se ve výškách i na pozadí země při manévrovém vzdušném boji útokem ze zadní i z přední polosféry za denních podmínek; sekundárně ničení nechráněných pozemních cílů

Vyvinul:  PKPK Minaviaproma (do roku 1965 známa jako OKB-4 M.R. Bisnovata)

Odlišnosti od modelu R-60:    

- větší délka trupu (o 43 mm)

- instalace účinnější (o 17%) a těžší (o 0,5 kg) bojové hlavice

- instalace naváděcí hlavice typu OGS-75 Komar-M (na místo typu OGS-60TI Komar), která vykazuje větším zorným polem (34° na místo 24°) a větší citlivostí (díky chlazení zkapalněným dusíkem)

Verze:

R-60M – základní výše popsaná modifikace střely typu R-60M

R-60MK – exportní modifikace střely typu R-60M s instalací bezkontaktního rádiového přibližovacího zapalovače typu Kolibri-M na místo bezkontaktního optického přibližovacího zapalovače typu Striž. Jeho anténu přitom ukrývá podlouhlý vystouplý hranatý kryt s obdélníkovým půdorysem, který se nachází na boku trupu, přímo za příďovými ovládacími plochami.

Historie:  Krátce poté, co se lehká krátkodosahová protiletadlová řízená střela (PLŘS) s pasivním IČ navedením typu R-60 (K-60) stala oficiálně operačně způsobilou, byly zahájeny práce na pokročilé modifikaci této první specializované PLŘS pro manévrový vzdušný boj na světě. Ta přitom vešla ve známost pod prototypovým označením K-60M a disponovala větším dálkovým dosahem, lepšími manévrovacími charakteristikami, větší účinností bojové části a schopností útoků na vzdušné cíle i z přední polosféry. Toho bylo docíleno zejména instalací nové zkapalněným dusíkem chlazené naváděcí soustavy typu Komar-M, která disponovala větším zorným polem a větší citlivostí, a nové těžší a silnější bojové hlavice. Technický návrh střely K-60M přitom Bisnovatova konstrukční kancelář PKPK zpracovala v průběhu roku 1974. Zatímco role vzdušné zkušebny naváděcí hlavice typu Komar-M, jejíž zkoušky byly zahájeny již v roce 1973, se zhostily letouny typu Su-17 a Su-15TM, pro testy vlastní střely typu K-60M byl v roce 1975 upraven jeden MiG-21 v blíže nespecifikované modifikaci spolu s jedním MiGem-23M. Rok nato pak zmíněné letouny v rámci první etapy státních zkoušek této zbraně uskutečnily sedm střeleb na bezpilotní vzdušný terč typu La-17 za pomoci šesti autonomních (autopilotem řízených) a jedné telemetrické K-60M. Souběžně byly realizovány též zkoušky zaměřené na prověření schopnosti naváděcí soustavy této střely napadat vzdušné cíle z přední polosféry. Později se do zkušebního programu zapojil ještě jeden MiG-21SM spolu s jedním MiGem-21SMT, jedním MiGem-21bis a dvěma MiGy-23ML. Státní zkoušky střely typu K-60M byly ukončeny v roce 1977. Operačně plně způsobilou se přitom tato první sovětská krátkodosahová PLŘS s pasivní IČ naváděcí soustavou disponující schopností napadat vzdušné cíle ze zadní i z přední polosféry, jako model R-60M, oficiálně stala rok nato. První PLŘS této kategorie západní konstrukce, která byla schopna napadat vzdušné cíle i z přední polosféry, se zase stala americká AIM-9L Sidewinder. Do výzbroje amerických vzdušných sil byla přitom tato zbraň zavedena již v roce 1976.

Uživatelé:  viz. R-60/-60K

Nosič:  viz. R-60/-60K

Naváděcí systém:  pasivní IČ samonaváděcí hlavice typu OGS-75 Komar-M (navádění na tepelnou stopu cíle) se zorným úhlem 34°

Pohon:  jeden raketový motor na TPL typu PRD-259

Bojová hlavice:  R-60M: tříštivo-trhavá tyčového typu o hmotnosti 3,5 kg s mechanickým kontaktním zapalovačem a bezkontaktním optickým přibližovacím zapalovačem typu Striž (detekční vzdálenost 5 m); R-60MK: tříštivo-trhavá tyčového typu o hmotnosti 3,5 kg s mechanickým kontaktním zapalovačem a bezkontaktním rádiovým přibližovacím zapalovačem typu Kolibri-M (detekční vzdálenost 5 m)

Poslední úpravy provedeny dne: 6.4.2012