R-33S (AA-9B Amos B)

Typ:  pokročilá modifikace letecké protiletadlové řízené střely velkého dosahu typu R-33 (AA-9A Amos A)

Určení:  ničení vzdušných cílů (bombardovací letouny, stíhací letouny, průzkumné letouny, transportní letouny, vrtulníky, křižující střely …) nacházejících se ve velkých i v malých výškách útokem ze zadní i z přední polosféry za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci

Vyvinul:  Vympel

Odlišnosti od modelu R-33S (AA-9B Amos B):           

- instalace poloaktivní/aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice typu MFBU-520, která využívá tranzistory (a nikoliv elektronky), na místo poloaktivní/aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice typu MFBU-410 (9B1388)

- instalace jaderné bojové hlavice na místo tříštivo-trhavé bojové hlavice

- instalace nového raketového motoru na TPL, který má vyšší impulz. Motor tohoto modelu je produktem závodu Iskra, zatímco výrobcem motoru střely typu R-33 je kazaňský závod MKB Sojuz.

- instalace bezkontaktního optického přibližovacího zapalovače na místo bezkontaktního rádiového přibližovacího zapalovače

- instalace křídel blíže u přídě trupu

- instalace malých destabilizačních plošek uspořádaných do tvaru písmene „X“ přímo za příďovým dielektrickým krytem samonaváděcí hlavice

Verze:  –

Historie:  O schopnostech zbraňového systému těžkého přepadového stíhače typu MiG-31 (Foxhound A), který byl do výzbroje PVO zařazen v roce 1980, měl potenciální protivník v podobě USA a států NATO zpočátku jen minimum informací. To se změnilo již v roce 1985. Tehdy totiž šéfkonstruktér konstrukční kanceláře Fazotron A.G. Tolkačev předal západní rozvědce podrobné údaje o radarových systémech nejmodernějších bojových letounů sovětské konstrukce. Díky tomu se západní specialisté dozvěděli o všech přednostech a slabinách nejen AWACS speciálu typu A-50 (Mainstay A) a frontového stíhače typu MiG-29 (Fulcrum A/C), ale i přepadového stíhače typu MiG-31 (Foxhound A). Jelikož letoun typu MiG-31 (Foxhound A) tímto znatelně ztratil na své původní bojové hodnotě, krátce nato se rozeběhly práce na pokročilé modifikaci tohoto stroje s vylepšeným zbraňovým systémem. Součástí zbraňového systému zmíněné modifikace letounu typu MiG-31 (Foxhound A), která vešla ve známost jako MiG-31B/BS (Foxhound A), se přitom kromě zdokonaleného radaru typu Zaslon (Flash Dance), který obdržel označení RP-31A Zaslon-A (Flash Dance) a disponoval větším dosahem a vyšší odolností proti elektronickému rušení, stala též vylepšená dalekodosahová PLŘS typu R-33 (AA-9A Amos A). Zmíněná střela vešla ve známost jako R-33S (AA-9B Amos B) a kromě nové naváděcí soustavy obdržela též instalaci jaderné bojové hlavice. Díky tomu lze za pomoci této zbraně ničit i skupinové vzdušné cíle. Vzhledem k tomu, že záměna konvenční bojové hlavice jadernou mající vyšší hmotnost sebou přinesla posun těžiště, u střely typu R-33S (AA-9B Amos B) bylo nezbytné posunout instalaci křídel a současně tuto zbraň opatřit instalací malých destabilizačních plošek přímo za příďovým dielektrickým krytem samonaváděcí hlavice. Kromě toho střela typu R-33S (AA-9B Amos B) obdržela nový raketový motor mající vyšší impuls. Díky tomu má větší max. dálkový dosah (160 km vs 120 km). Do vývoje této zbraně ale neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. Z tohoto důvodu byla střela typu R-33S (AA-9B Amos B), spolu se svým nosičem v podobě letounu typu MiG-31B/BS (Foxhound A), oficiálně za operačně plně způsobilou prohlášena až dne 25. října 1999. Produkcí zmíněné zbraně se zabýval, v letech 1988 až 1995, závod TMZ z Tušina.

Uživatelé:  Rusko

Nosič:  MiG-31B/BS (Foxhound A) - 4 ks a MiG-31BM (Foxhound C) - 4 ks

Způsob navedení:  inerciální systém s povelovou korekcí (navádění v počáteční a střední fázi letu) + poloaktivní/aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče nebo na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) typu MFBU-520/9B1388 (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  jaderná s bezkontaktním optickým přibližovacím zapalovačem