K-70
Typ: modifikace letecké protiletadlové řízené střely krátkého dosahu typu K-7L s poloaktivní radiolokační samonaváděcí soustavou na místo povelové
Určení: ničení vzdušných cílů (strategické bombardovací letouny a jiné rozměrné málo manévrující cíle) útokem ze zadní i z přední polosféry za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci
Vyvinul: OKB-134 I.I.Toropova (od roku 1967 známa jako Vympel)
Historie: Poslední protiletadlovou řízenou střelou (PLŘS) z řady K-7 se stal model K-70. Ten přitom vzešel ze zadání ze dne 28. března 1956 a měl se stát zbraní přepadového stíhače typu Je-150 z dílny OKB MiG. Střela typu K-70, stejně jako model K-7S-3, počítala s poloaktivní radiolokační samonaváděcí soustavou. Zatímco za pomoci střely typu K-7S-3 bylo možné napadat vzdušné cíle pouze útokem ze zadní polosféry, naváděcí soustava střely typu K-70, která vešla ve známost pod označením RGS-70, umožňovala provádět útoky i z přední polosféry. Úvodní projekt PLŘS typu K-70 přitom spatřil světlo světa v prosinci roku 1957. Protože krátce nato padlo rozhodnutí, aby byla do zbraňového systému letounu typu Je-150 začleněna výkonnější střela typu K-9-155 (AA-4 Awl), střela typu K-70 se nakonec, stejně jako všechny ostatní PLŘS z typové řady K-7, nedočkala sériové výroby.
Uživatelé: žádní
Nosič: MiG Je-150 - 2 ks (v případě realizace sériové výroby)
Naváděcí systém: poloaktivní radiolokační samonaváděcí hlavice typu RGS-70 (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče od cíle)
Pohon: jeden raketový motor na TPL typu PRD-21
Bojová hlavice: ?
TTD: | |
Délka: | ? |
Průměr těla: | ? |
Rozpětí stabilizátorů: | ? |
Startovací hmotnost: | 160 - 200 kg |
Max. rychlost cíle: | ? |
Výškový dosah: | 12 000 - 14 000 m |
Dálkový dosah: | 6 - 9 km |
Poslední úpravy provedeny dne: 9.4.2012