Xian Y-7H (‘Curl’)

 

Typ:  lehký taktický transportní letoun (bez licence vyráběná kopie sovětského letounu typu Antonov An-26)

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava a shoz výsadku, shoz nákladu na padácích, odsun raněných a působení v roli pomocného bombardéru

Historie:  Ve druhé polovině 80. let se závod z Xianu pustil do prací na bezlicenční kopii vojenského transportního derivátu dvoumotorového turbovrtulového regionálního letounu typu An-24B v podobě typu An-26 (Curl A). Zpočátku byl čínský An-26 znám jako Y-14-100. S přihlédnutím na konstrukční příbuznost s typem Y-7 (bezlicenční kopie letounu An-24B), který se ve výrobním programu zmíněného podniku nacházel od roku 1981, byl ale tento stroj později přeznačen na Y-7H. Vzorem pro čínský Y-7H (Y-14-100) se přitom staly letouny typu An-26, které Číňané údajně získali přímo od Sovětů již na počátku 70. let. První prototyp letounu Y-7H se od vzletové dráhy poprvé odlepil na konci roku 1988. Dnem 24. března 1992 se rozeběhly též letové zkoušky jediného prototypu civilní modifikace tohoto stroje, která vešla ve známost jako Y-7H-500. Zatímco domácí certifikát o letové způsobilosti v civilním provozu letoun typu Y-7H-500 obdržel dne 30. prosince 1993, pro sériovou výrobu byl tento stroj certifikován dne 15. června 1994. Protože PLAAF díky dostupnosti těžších a výkonnějších čtyřmotorových transportních strojů řady Y-8 (modifikace sovětského typu An-12BP) nejevilo o letoun typu Y-7H prakticky žádný zájem, do ledna roku 1995 nakonec brány závodu z Xianu opustily pouze tři tyto stroje. Třetí exemplář letounu Y-7H navíc vznikl v exportní verzi, která nese označení Y-7H-300. Jeho provozovatelem se přitom stala v roce 1997 Mauretánie. Druhý exemplář tohoto stroje zase používá od roku 1999 PLAAF pro ovlivňování počasí.

Verze:

Y-7H (Y-14-100) – základní modifikace letounu Y-7H zastávající roli taktického transportního stroje. Tento model vznikl v počtu dvou exemplářů. Druhý z nich používá od roku 1999 PLAAF pro ovlivňování počasí. Od prototypu prvního lze přitom tento stroj snadno rozpoznat díky instalaci polokapkovitého krytu na břiše střední části trupu a dvou nevelkých doutníkovitých kontejnerů na jednom ze dvou párů trupových pumových závěsníků.

Y-7H-500 – civilní nákladní modifikace letounu Y-7H. První let takto modifikovaného Y-7H se odehrál dne 24. března 1992.

Y-7H-300 – exportní modifikace letounu Y-7H. Jediný exemplář tohoto modelu byl zároveň třetím a posledním prototypem letounu Y-7H v celkovém pořadí. Jeho provozovatelem se přitom stala v roce 1997 Mauretánie.

Vyrobeno:  tři prototypy

Uživatelé:  ČLR a Mauretánie (model Y-7H-300)

 

Y-7H

 

Posádka:    tři osoby

Pohon:       dva turbovrtulové motory typu Dogan WJ-5E (vývojová modifikace sovětského typu Al-24VT) s max. výkonem po 3 050 hp a jeden pomocný proudový motor typu RY19A-300 (kopie sovětského typu RU-19A-300) s max. tahem 900 kp

Radar:        povětrnostní radar neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:    38 vojáků, 24 nosítek s raněnými nebo náklad do celkové hmotnosti 5 500 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny, nebo náklad do celkové hmotnosti 2 000 kg, přepravovaný uvnitř vnějších aerodynamických pouzder zavěšených pod křídlem

Výzbroj:     neřízené pumy, přepravované na dvou tandemově uspořádaných párech trupových závěsníků

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 29,20 m 
Délka:   23,80 m
Výška: 8,59 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 24 230 kg
Max. rychlost: 540 km/h
Praktický dostup:   7 500 m
Max. dolet:    ?

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 3.8.2012