Xian MA60

Typ:  pokročilá modifikace lehkého regionálního dopravního letounu typu Y-7-200A (modifikace sovětského letounu typu An-24 Coke)

Určení:  doprava osob na regionálních linkách

Odlišnosti od letounu Y-7-200A:

- větší počet bočních okének – ty jsou nyní umístěny blíže u sebe a navíc mají obdélníkový tvar (se zaoblenými rohy) na místo kulatého

- modifikovaná vnitřní konstrukce trupu – jednotlivá žebra kostry trupu jsou nyní umístěna blíže u sebe 

- symetrické umístění nouzových výstupů na bocích trupu v oblasti přímo před křídlem (na místo asymetrického)

- větší zásoba paliva (7 200 l na místo 5 550 l)

- instalace čtyřlistých vrtulí typu Hamilton Sundstrand 247-3 (na místo vrtulí typu Hamilton Sundstrand 247-1)

- instalace digitální avioniky Pro Line 21 vyhovující ICAO Cat II (její součástí se kromě barevných multifunkčních LC displejů americké značky Rockwell Collins stal též elektronický systém EFIS-84, automatický systém vedení letu typu FMS-3000, výškový referenční systém typu AHS-3000, povětrnostní radar typu TWR-80 a výstražný protisrážkový systém typu EICAS-4000)

- instalace pneumatických odmrazovačů křídla, ocasních ploch a lapačů vzduchu (na místo elektrických)

- modifikovaný hlavní podvozek s instalací účinnějších karbonových brzd

Historie:  Na počátku prvního desetiletí 21. století vešla v platnost nová čínská norma, která sebou přinesla přísnější požadavky na konstrukci a letové charakteristiky civilních letadel. Protože regionální dopravní letouny řady Y-7, které nejsou ničím jiným, než derivátem sovětského turbovrtulového dvoumotorového hornoplošníku typu An-24 (Coke), splňovaly požadavky zmíněné normy jen stěží, ještě v roce 2000 se společnost XAC z Xianu pustila do prácí na výrazně zdokonalené modifikaci tohoto stroje. Ta vešla ve známost pod označením MA60 (Modern Ark 60) a z konstrukčního hlediska vycházela z modelu Y-7-200A. Letoun typu MA60 přitom představoval reakci nejen na požadavky výše uvedené normy, ale i na požadavky tehdejších provozovatelů letounů řady Y-7. Ti volali zejména po lepší provozní ekonomičnosti a lepším cestovním komfortu. S projektem tohoto modelu se mohla široká veřejnost poprvé seznámit v únoru roku 2000 na singapurské airshow Asian Aerospace 2000. Zde byl přitom konkrétně k vidění jeho zmenšený model. Svého předchůdce v podobě modelu Y-7-200A letoun typu MA60 překonává zejména v provozní ekonomičnosti, v cestovním komfortu a v provozní spolehlivosti. Kromě toho vykazuje lepšími vzletovými a přistávacími charakteristikami v prostředí s velkou nadmořskou výškou a vysokou teplotou vzduchu. Prototyp letounu MA60 se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 12. března 2000. Typový certifikát tento model obdržel dne 22. června téhož roku. Jeho prvním provozovatelem se stala domácí společnost Sichuan Airlines. Zmíněný dopravce přitom svůj první MA60 převzal v srpnu roku 2000. Tomu pak v roce 2002 následovala dodávka ještě jednoho tohoto stroje. Dalšími domácími uživateli regionálního dopravního letounu typu MA60 se stali společnosti Wuhan Airlines (v roce 2002 dodán jeden stroj), OK Air (v letech 2008 až 2010 dodány dva stroje), Joy Air (v letech 2008 až 2010 dodáno šest strojů) a YingAn Airlines (v roce 2008 dodán jeden stroj). Letoun typu MA60 přitom zaznamenal též určité úspěchy v zahraničí. Již v roce 2005 totiž tři tyto stroje převzal zimbabwský dopravce Air Zimbabwe. Rok nato byly dva MA60 vyvezeny do Zambie. Další čtyři tyto stroje převzala v letech 2006 až 2008 laoská společnost Lao Airlines. V roce 2007 byly pak tři MA60 předány dopravci Air Congo International z Konga. Ještě v tom samém roce převzala své první letouny typu MA60 též indonéská společnost Merpati, která si objednala hned 15 těchto strojů. Do roku 2011 jich bylo přitom dodáno celkem 13. V roce 2008 převzala pět letounů typu MA60 rovněž filipínská společnost Zest Air. Další dva tyto stroje byly ještě v tom samém roce předány Bolívii. V roce 2010 pak tři letouny typu MA60 převzala myanmarská společnost Myanma Airways. Zatím posledním známým provozovatelem tohoto stroje se stal tádžický dopravce Tajik Air. První ze dvou objednaných MA60 přitom tato společnost převzala v prosinci roku 2011. Do konce října roku 2012 bylo postaveno a zákazníkům z celého světa předáno celkem 66 sériových MA60. Mezitím se výrobci podařilo uzavřít pevné zakázky na dalších cca 170 těchto strojů.

Verze:  -

Vyrobeno:  66 sériových strojů (údaj z konce října roku 2012)

Uživatelé:  Bolivie, ČLR (Joy Air , OK Air, Sichuan Airlines, Wuhan Airlines a YingAn Airlines), Filipíny (Zest Air), Indonésie (Merpati), Kongo (Air Congo International), Laos (Lao Airlines), Myanmar (Myanma Airways), Tádžikistán (Tajik Air), Zambie a Zimbabwe (Air Zimbabwe)

 

 

 

 

Posádka:    dvě osoby

Pohon:       dva turbovrtulové motory typu Pratt & Whitney PW127J americké výroby s max. výkonem po 2 880 hp

Radar:        povětrnostní radar typu TWR-80 (jeho instalace se nachází uvnitř špice trupu)

Kapacita:    48 až 60 osob

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 29,20 m
Délka: 24,17 m
Výška: 8,85 m
Prázdná hmotnost: 13 700 kg
Max. vzletová hmotnost: 21 800 kg
Max. rychlost: 514 km/h
Praktický dostup: 7 600 m
Max. dolet: 2 450* km

 

 

* 1 600 km s max. zařízením (5 500 kg)

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 3.10.2012